archiv
Učitelské noviny č. 10/2011
tisk článku

ADMINISTRATIVA NA ŠKOLÁCH: SYNDROM VEDLEJŠÍCH DVEŘÍ

Ministr J. Dobeš slibuje snížení administrativy. Zeptali jsme se tedy ředitelů škol po půl roce jeho působení ve funkci – zaznamenali jste úbytek papírování? Zatěžují vás nejvíc požadavky na informace a formuláře „malých ministerstev“? Nebo z krajů? Od zřizovatele? A je podle vás ministr školství schopen administrativu přiškrtit?

Milan Sluka, Základní škola, U Stadionu 4, Litoměřice

 

Administrativy neubývá. Naopak. Jsme zřizováni městem, které taky muselo šetřit a část administrativních činností, které dosud dělalo samo, převedlo na nás. Ale tomu celkem rozumím. Nároky krajů jsou srovnatelné s tím, co jsme znali doposud. Ptají se i z „malých ministerstev“, možné tu a tam nějaký formulář ubyl, ale není to významné. To spíš přibylo administrativy s novými platy pedagogů, museli jsme přepracovat vnitřní směrnice školy, vypracovat nové platové výměry, čekáme, jak se papírování okolo nových tarifů vyvine. Ale proč ne, kdybychom dostali další peníze, o kterých se mluvilo, tak pár papírů navíc klidně vyplníme.

 

Jana Rychlíková, Základní škola, Matice školské 3, České Budějovice

 

Spíš než úbytek pozorujeme nárůst administrativy. To, co si MŠMT vymyslelo okolo zvýšení tarifních platů pedagogů, to nemá se snižováním administrativy nic společného. Třeba rozdělení financí pro pedagogy a nepedagogy. Nebo – každý měsíc musíme navíc evidovat a vykazovat, že jsme skutečně tomu kterému pedagogovi zvýšili jeho tarifní plat. Protože je to řešeno rozvojovým programem, je to neskutečně administrativně náročné.

 

Z „malých ministerstev“ se proud požadavků vpodstatě nemění. Například z VÚP se překrývají žádosti o informace ze zahajovacího výkazu a ze školní matriky, ale jinak nemám pocit, že by požadavky z těchto institucí rostly. Někdy mně připadají zbytečná tzv. rychlá šetření z ÚIV. Když se nasčítají požadavky od MŠMT, tzv. ostatních přímo řízených organizací, krajského úřadu a zřizovatele, vznikne pro školu pořádný záběr.

 

Ministr školství s administrativním znečištěním školství by mohl něco udělat jen v případě, kdyby mohl nakázat něco krajským úřadům a obcím, protože odtud toho přichází nejvíc. A to asi nedokáže ani on.

 

Anna Krasulová, Základní škola, Gajdošova 9, Ostrava

 

Zatím se situace v administrativě nezlepšila, papírování neubývá. Snad to bude v budoucnu lepší. Například podle novely školského zákona školy nebudou muset povinně vytvářet autoevaluace, to je jeden z příkladů úbytku administrace pro ředitele. Pro ÚIV pravidelně vyplňujeme různé výkazy, teď přijdou požadavky na evidenci související se zápisem do 1. tříd. Dál vyplňujeme výkaz o základní škole, školní knihovně, o školní družině atd. Řadu informací poskytujeme zřizovateli, magistrátu, krajskému úřadu.

 

Jestli je schopen pan ministr školství ze své pozice administrativu snížit, to odhadnout nedokážu, je ve funkci krátkou dobu. Za sebe si ovšem přeji, aby to tak bylo.

 

Roman Odvářka, Základní škola T. G. Masaryka, Bartoňova 1005, Náchod

 

Z MŠMT administrativy pro školy asi skutečně ubylo, nebo spíše se situace nezhoršila – pokud ovšem pomineme papírování okolo grantů Evropské unie a monitorovací zprávy, které ale k těmto finančním zdrojům prostě patří.

 

Jsem ředitelem už dvacátý rok a podle mých zkušeností bylo nejmíň administrativy v roce 1993. Tehdy jsme odevzdali v září úvodní statistiku školního roku a pak jsme měli pokoj. Od té doby se množství administrativy navyšuje a navyšuje. Třeba oblast práce a mezd – výplaty tvoříme z osmi různých toků financí pro školu. Měnil se zákon o městech a obcích a našim zřizovatelům z toho vyplynuly povinnosti související s organizacemi, které zřizují, museli jsme proto přepracovávat zřizovací listiny… A tak bych mohl pokračovat.

 

MŠMT je z hlediska obecních škol dostatečně daleko. Proto si myslím, že ministr školství ze své pozice a z hlediska svých kompetencí s administrativou, kterou musejí řešit obecní školy, moc udělat nemůže. Že jde jen o hlasitá prohlášení, která mají přispět k jeho medializaci.

 

Miroslav Hloušek, Základní škola, Vodní 27, Mohelnice

 

Snižování administrativy je předvolební téma, pokud se podíváme na konec volebního období, zjistíme, že zase nová hlášení, rozbory, evaluační zprávy nebo statistické tabulky přibyly. Stejně je nakonec čte v lepším případě jeden člověk, anebo vůbec nikdo. Nyní, několik měsíců po volbách, se dá říci, že se situace s administrativou nemění, ani přes přísliby pana ministra.

 

Mezi drobnými a někdy zbytečnými úkoly se objevují i požadavky od „malých ministerstev“, kterým nevěnuji příliš pozornost. Většinou se ale dozvím, že jde o sběr informací nebo dat, která jsou zpracovávána na základě zadání ministerstva školství, a že jsou důležitá.

 

Dalšími institucemi, které zatěžují školy a školská zařízení administrativou, jsou krajský úřad, zřizovatel a pověřené obce. Z jejich strany se situace mění v pravidelných cyklech – a to po volbách, pokud dojde ke změně ve vedení těchto měst, obcí nebo krajů.

 

Poslední, kdo má vliv na zbytečnou administrativu, jsou různé kontrolní orgány. Řada z nich vyžaduje i takové podklady pro svoji kontrolu, které školy či školská zařízení nemají povinnost vést. Pokud se ale bráníme, že je ze zákona mít nemusíme, může se v hodnotící zprávě objevit špatné plánování práce nebo třeba nedostatečné evaluační nástroje při práci školy. A tak škola raději vyrobí další papíry, které jsou jen pro tuto kontrolu.

 

Podle mého názoru by pomohla dlouhodobější stabilita celého vzdělávacího systému, který by neměl mít pouze životnost danou působením ministra školství. Za velmi důležité považuji odvětvové řízení ve školství. Vždyť i při kvalitním léčení pacienta má mít hlavní slovo lékař, a ne ekonom nebo majitel budovy. Vzdělávání žáků – studentů by mělo být na prvním místě a ekonomické ukazatele pak podpůrným prostředkem, ne tím hlavním jako nyní. S těmito změnami by jistě došlo i ke značnému snížení zbytečné administrativy ve školách.

 

Mojmír Dunděra, Základní škola, Dědina, Praha 6

 

Zatím jsem úbytek administrativy nezaznamenal. A i kdyby ministerstvo někde ubralo, zřizovatel nebo Magistrát to místo rychle zaplní. Nepříjemným problémem je, když se musíme vyrovnávat se syndromem vedlejších dveří – na úřadu pracovník za jedněmi dveřmi neví, do dělá ten z vedlejší kanceláře. Kdyby si dokázali předávat informace, moc by tím školám pomohli.

 

A ministerské organizace? Zrovna dneska přišel požadavek v rámci rychlého šetření ÚIV na vyplnění informací v rámci sběru dat pro analýzu příčin neúspěchu českých žáků v TIMMS, v matematice. Ředitelé by měli být zastánci státní politiky na školách, proto by neměli takové požadavky přehlížet. Věřím tomu, že alespoň některé smysl mají, že díky výsledkům bude časem lépe.

 

Z hlediska vymýšlení papírů a administrativy jsme nemocný národ, přitom je velmi často úplně zbytečná. Vede to až k tomu, že člověk musí přemýšlet doma nad svojí standardní prací, protože čas v práci musí věnovat právě administrativě a jednání s řemeslníky a s úřady a… To je věc, kterou jeden ministr nevyřeší.

< zpět do čísla
banners/nakl.forum_390x60px.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
ucitelske_noviny_1_8_2019.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz