archiv
Učitelské noviny č. 07/2014
tisk článku

PLOŠNÉ ZKOUŠKY A ŘEDITELÉ BEZ KOMPETENCÍ

Už delší dobu některé kraje vedou své střední školy, aby do maturitních oborů vyhlašovaly přijímací zkoušky. Souběžně se ale diskutuje o tom, že by toto principiálně nesystémové počínání mělo dostat jednotnější podobu – celostátní přijímačky. V posledních týdnech se však debaty na toto do značné míry ožehavé téma, které mimo jiné souvisí také s možným zákonným okleštěním pravomocí ředitele střední školy, dostávají do vyšších obrátek.

Usnesení k tématu plošných zkoušek nedávno přijala Národní rada Unie školských asociací ČR CZESHA, která výslovně navrhla zavedení povinných přijímacích zkoušek pro všechny obory vzdělávání ukončené maturitní zkouškou, a to na úrovni školského zákona pro všechny střední školy, tedy bez rozdílu zřizovatele.

„Současný stav je neudržitelný, někteří zřizovatelé již dnes vyžadují povinné přijímací zkoušky, někteří nikoliv. To nezaručuje rovný přístup ke vzdělávání v jednotlivých krajích. Současně je nutné stanovit minimální požadavky pro přijetí do maturitních oborů vzdělávání, predikovat výkonové parametry (redukovat počty žáků v jednotlivých oborech vzdělání),“ bylo uvedeno v usnesení.

Podle předsedy CZESHA Jiřího Zajíčka je zavedení jednotných povinných zkoušek poměrně složitou otázkou, o níž by se měla vést zásadní diskuze. Například bude nutné rozhodnout klíčové dilema – bude moci vůbec ředitel školy sám přidělit váhu bodovému skóre jednotlivého uchazeče v rámci celého přijímacího řízení? Anebo jinak, bude smět jen přihlížet tomu, jak mu „automat“ shora nadiktovaných pravidel přiřazuje jednoho uchazeče za druhým podle celostátně dané hranice bodového minima?

„Variant ve hře bude samozřejmě víc. Hlavní problém ale vidím v jedné podmínce – dokud nedojde k reformě financování regionálního školství a budeme dál existenčně závislí na počtu žáků, tak varianta, že by řediteli někdo svázal ruce i v oblasti stanovení přijímacích kritérií, je podle mě neschůdná. Když budete mít ve třídě nějakého oboru přijaté jen tři žáky, tak to samozřejmě nebudete schopen ekonomicky utáhnout, ale nebudete se smět s těmito žáky rozloučit, poněvadž byli řádně přijati ve správním řízení. To znamená, že neexistuje legální cesta, jak celý proces vrátit zpátky. Byl by to problematický krok, který by i zřizovatelům způsobil nemalé obtíže,“ řekl J. Zajíček a dodal, že myšlenka povinných přijímacích zkoušek je jinak správná.

V prvním sledu aspoň testy

„V situaci, kdy školy přijmou každého, kdo se přihlásí, jen proto, aby mohly přežít, nemůžete dosáhnout potřebné kvality. Nicméně v prvním kroku, tedy ještě než bude přijata reforma financování, bych se nebránil tomu, aby byly školám nabídnuty alespoň centrálně zadávané testy. Mělo by to nespornou výhodu – žáci v 9. třídách základních škol se minimálně do přijímaček budou muset učit. Logické by podle mě bylo, aby tyto testy zajišťoval CERMAT. I díky maturitám počítačové vybavení na středních školách máme, navíc databáze by se mohly propojit s výsledky společné části maturit, i když samozřejmě dnes nevíme, jak bude zkouška dospělosti za čtyři pět let vypadat. Určitě by se ale v tom dala najít nějaká přidaná hodnota mezi vstupem do středního vzdělávání a jeho výstupem,“ upozornil šéf CZESHA a dodal, že nutnou podmínkou je účast i církevních a soukromých škol.

Představme si, že reforma financování byla úspěšně završena a téma plošných přijímaček je opět na stole a spolu s ním otázka, do jaké míry omezit pravomoci ředitelů středních škol.

„Ano, pak by se o tom už dalo uvažovat,“ konstatoval J. Zajíček. „Ve hře je ale ještě jedna důležitá otázka, a to predikce potřeb trhu práce. Omezovat můžete ve chvíli, kdy kritéria přijímání budou stanovena na základě nějaké reálné předpovědi toho, kolik odborníků ve kterých oborech budeme potřebovat. Vím, že to zní velmi nepopulárně, ale je podle mě potřeba zavést prvky regulace do vzdělávací soustavy. Je správné za státní peníze financovat budoucí armádu nezaměstnaných, které pak budeme muset opět za velké peníze rekvalifikovat? V dnešní situaci financování na žáka se ředitelé chovají jako manažeři provozující firmu, myslím si ale, že by spíš měli mít takové podmínky, aby se mohli rozhodovat pro kvalitu a ne kvantitu.“

Komu svěřit testy

Uměl by však CERMAT postavit takové testy? Ve dvou krajích již plošné testování pro střední školy zajišťoval, před několika lety v Libereckém a Moravskoslezském kraji. V letošní soutěži na severu Moravy ale neuspěl. Vavříny tam naopak sklidila společnost MATT a HURRY, v níž působí bývalý ředitel CERMATu Pavel Zelený. Kontrakt byl uzavřen na následující tři roky.

„Z iniciativy Moravskoslezského kraje se budou přijímací zkoušky konat na většině tamních středních škol. Partnerem MATTa a HURRYho za Moravskoslezský kraj je Krajské vzdělávací a informační centrum (KVIC) Nový Jičín,“ stojí na webu firmy. 

Ale zpět k otázce. „Na základě historické zkušenosti rozhodně mohu říci, že CERMAT je schopen jak po stránce obsahové, tak po stránce technologické přijímací zkoušky na střední školy připravit. V tuto chvíli ale nechci spekulovat o budoucí podobě přijímacích řízení,“ odpověděl na dotaz UN současný ředitel CERMATu Jiří Zíka.

Dodejme, že co se úspěšnosti týče, vede Scio Ondřeje Šteffla. Služeb této společnosti využívají například ve Zlínském, v Ústeckém, Libereckém, Pardubickém, Královéhradeckém či Karlovarském kraji.

Podmínky pro všechny stejné

Velmi podobné usnesení jako Unie školských asociací CZESHA přijala i Asociace ředitelů gymnázií (AŘG), i ona totiž žádá zavedení povinných přijímacích zkoušek pro všechny maturitní obory na školách všech zřizovatelů, a to formou novely školského zákona.

Podle ředitelů gymnázií je současný stav, kdy některé kraje vyhlašují povinné zkoušky a jiné nikoli, neudržitelný. Nezaručuje to rovný přístup ke vzdělávání v jednotlivých krajích. Se zavedením celostátních zkoušek by prý bylo nutné stanovit minimální požadavky pro přijetí do maturitních oborů a predikovat výkonové parametry (tedy redukovat počty žáků v jednotlivých oborech).

Jako zásadní vidí rada AŘG definování společných kritérií přijímacího řízení do všech maturitních oborů tak, aby nebyla stanovena odlišně pro gymnázia a ostatní středoškolské obory s maturitou.

Co na to řekne ministr

Gymnázia navíc opětovně vyjádřila podporu myšlence, aby se s přijímacím řízením testování v 5. a 9. třídách provázalo. Klíčovou otázkou však bude, jak se k tomu postaví velký odpůrce testování, ministr školství Marcel Chládek. V rozhovoru pro UN (č. 5) uvedl, že je spíše příznivcem výběrového než plošného šetření.

Využití projektu NIQES, tedy zmíněného testování, pro přijímací řízení je podle J. Zajíčka i proto sporné – jestliže nepůjde o každoroční plošné testování, pak prý tento projekt bude pro střední školy nepoužitelný. 

„Samotný počítačový systém NIQES by se ale možná využít dal, protože je funkční. Jak jsem už řekl, testy CERMATu bych preferoval, je to ale politické rozhodnutí,“ uvedl předseda CZESHA.

Kraje chtějí systémovou změnu

Jak se stavějí k nápadu jednotných zkoušek v krajích?

Například v Libereckém kraji probíhají jednotné přijímací zkoušky již několik let. „Důvod je jasný: zvýšení kvality a efektivity vzdělávání ve středních školách. Nemůžeme přece dopustit, aby na gymnázia nastupovaly děti, které pro studium nemají vůbec žádné předpoklady, které opouštějí základní školy s trojkami nebo čtyřkami na vysvědčení. Určité parametry pro přijímání zkrátka být musí,“ odpověděla radní pro školství Libereckého kraje Alena Losová (ZpLK).

Přísnější pravidla byla pro letošek zavedena pro gymnázia. Podle radní Losové byla stanovena dvojí hranice úspěšnosti, a to 40 procent pro víceletá a 35 procent pro čtyřletá gymnázia. Limity prý vznikly po dohodě s řediteli škol, přičemž kraj uvažuje o zavedení nepodkročitelné laťky úspěšnosti v příštích letech i pro ostatní typy středních škol. Dodejme, že uchazeči budou testováni z češtiny, matematiky a obecních studijních předpokladů.

Radní Losová si je vědoma, že krajské modely jednotných přijímaček nejsou systémovým řešením, ale spíš východiskem z nouze. „Neustále si stěžujeme na snižující se kvalitu dětí vstupujících do středního školství, proto by měl stát zajistit jednotné přijímací zkoušky, které by si režíroval sám. Výsledek takové zkoušky by měl být pro ředitele určující,“ dodala.

Podobného názoru je i náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

„Povinné přijímací zkoušky na gymnázia a maturitní obory středních škol jsou nutností, pokud chceme udržet úroveň škol a maturity jako takové. Do budoucna je důležité, aby minimální obtížnost přijímacích zkoušek byla nastavena celostátně,“ uvedl náměstek s tím, že Jihomoravský kraj v současnosti požaduje po ředitelích středních škol, aby vyhlašovali přijímací zkoušky.

Také v Karlovarském kraji mají jasno. „Podle mého názoru by měly být konány přijímací zkoušky plošně v celé republice, a to do všech oborů vzdělávání ukončených maturitní zkouškou,“ uvedl pro UN v písemném vyjádření náměstek hejtmana Karlovarského kraje Václav Sloup (KSČM).

„Přijímací zkoušky by měly být konány ze všeobecně vzdělávacích předmětů též na školách, kde jsou žáci přijímáni na základě talentových zkoušek, neboť maturitní zkoušku tito žáci konají i ze všeobecně vzdělávacích předmětů. Důvodem stanovení kritérií přijímacího řízení, které doporučila Rada Karlovarského kraje ředitelům středních škol, je snaha o zvýšení kvality absolventů středních škol – maturantů všeobecně, zvýšení úrovně vzdělání absolventů gymnázií tak, aby toto studium bylo výběrové a nikoliv ‚náborové‘, a v neposlední řadě je cílem posílení učebních oborů, zejména technických či ostatních řemeslných, které požaduje trh práce v regionu.

Zavedení systému přijímacích zkoušek celostátně musí být zřízeno ministerstvem školství, aby mělo žádoucí efekt, což předpokládá zásah MŠMT do pravomocí ředitelů středních škol, v jejichž kompetenci by měly do budoucna zůstat pouze odůvodněné výjimky přijetí žáka ke studiu bez dodržení kritérií přijímací zkoušky.

V našem kraji jsme zvolili testy Scio, které nejvíce vyhovují potřebám přijímacího řízení, a zvolili jsme formu Doporučení Rady Karlovarského kraje ředitelům středních škol. Bodové hodnocení uchazečů je nutné stanovit citlivě, abychom nedosáhli opačného efektu, tedy poloprázdných tříd v prvních ročnících středních škol. Z tohoto důvodu jsme v kraji přijali doporučení zatím pro školní rok 2014/2015 a po vyhodnocení výsledků přijímacího řízení se rozhodneme, zda podmínky dále zpřísníme, či provedeme jinou změnu,“ uvedl náměstek hejtmana V. Sloup.

Krajští politici na Vysočině doporučují svým školám, aby přijímací zkoušky vypisovaly. Jsou ale čistě v režii ředitelů, s výjimkou víceletých gymnázií, kde si letos standardizované testy budou kupovat. „Byli bychom ale rádi, aby byly plošné, jednotné,“ uvedla radní pro školství Jana Fialová (ČSSD). Zdůraznila, stejně jako ministr školství či J. Zajíček, že by takové akci měla předcházet změna financování. „Až pak by bylo správné, aby ředitelé nemohli nastavovat kritéria podle svého uvážení.“

„Většina krajů se snaží s nějakou jednotnou podobou zkoušek pracovat, byť samozřejmě ctí zákonný fakt, že pravomoc v této oblasti leží v rukou ředitelů a že kraje mohou pouze doporučovat,“ uvedla radní Královéhradeckého kraje Táňa Šormová s tím, že plošnou povinnost ze zákona by principiálně uvítala. To, zda půjde o testy, kdo a jak bude nastavovat konkrétní parametry přijímání, se bude muset ještě promyslet. „Pomohlo by to kvalitě škol.“

V Olomouckém kraji povinné přijímačky dosud neměli. Letos ale došlo podle náměstka hejtmana Olomouckého kraje Zdeňka Švece (KSČM) k určité změně. „S řediteli jsme se dohodli, že gymnázia zřizovaná krajem budou konat pro příští školní rok přijímací zkoušky. Dvanáct škol použije testy Scio, zbylá dvě gymnázia zadají testy vlastní. Také jsme se dohodli, že gymnázia stanoví nepodkročitelné minimum bodů pro přijetí. Na jednom gymnáziu v pilotáži použijeme testy CERMATu určené pro účely přijímání a v září ověříme rovněž testy CERMATu v prvních ročnících krajských gymnázií,“ uvedl Z. Švec s tím, že by ruku pro zavedení plošných zkoušek zvedl. Proč?

„Protože na středních školách studuje spousta žáků, kteří na ně nepatří, kvůli současnému způsobu financování na žáka. Pokud by byly zavedeny jednotné zkoušky, v zákoně by mělo být uvedeno, že přijímací zkoušky platí pro školy všech zřizovatelů,“ dodal náměstek hejtmana Olomouckého kraje.

Odbory by také hlasovaly pro

Představitelé školských odborů se nedávno vyjádřili, že zkoušky by měl organizovat stát. „ČMOS PŠ prosazuje jednotné přijímací zkoušky na střední školy s maturitními obory z důvodu nastavení stejných podmínek pro žáky i pro školy bez rozdílu zřizovatele. Je to jeden z nástrojů zlepšení kvality vzdělávání a snaha celostátně sjednotit úroveň žáků přijímaných na střední školy,“ řekla UN místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Vyjádřila se i k variantě zákonného omezení pravomocí ředitelů škol. „Domníváme se, že zavedením povinné jednotné přijímací zkoušky by pravomoci ředitelů příliš omezeny nebyly. Vedle přijímacích zkoušek by si mohli stanovit ještě další podmínky v přijímacím řízení. Naopak jsme přesvědčeni, že by to mohlo ředitelům prospět,“ dodala.


Petr Husník

< zpět do čísla
banners/1558389600_patron-deti_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
1572822000_stredoskolak_125x125.jpg
ucebnice
okentes_2019_3.gif
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
termaly_losiny_10-19.jpg
freecinema_240x100b.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2019 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz