Plná znění základních stanovisek ke kontrolní zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu ČR, / 01. 10. 2019

Plná znění základních stanovisek ke kontrolní zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu ČR, které se zaměřilo na oblast digitálního vzdělávání. Na tato stanoviska odkazuje KAUZA Učitelských novin vydaná v UN č. 32/2019.

Digitalizace vzdělávání: školám chybí peníze a MŠMT neplní klíčové úkoly

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje i její financování. To je silně závislé na prostředcích z fondů EU.

Od roku 2011 do poloviny roku 2018 čerpaly školy z fondů EU přes 22 miliard korun. Např. z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost získaly základní a střední školy 5,5 miliardy korun, za které pořídily zejména ICT vybavení. Vzhledem k zaměření operačního programu však školy musely tyto nákupy ICT zaštítit vytvořením více jak 1,8 milionu digitálních učebních materiálů. Ty jsou ale často nekvalitní, mají duplicitní obsah a využívají se jen minimálně. Takováto podpora tak byla podle NKÚ neefektivní.

Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část prostředků. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1 000 až 1 136 korun na žáka ročně. Většinu těchto prostředků však musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka. Prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.

Projekty a opatření zaměřené na digitalizaci vzdělávání mají zvýšit digitální gramotnost žáků i učitelů, rozšířit digitální služby na školách a také zlepšit ICT vybavení škol. MŠMT v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit a NKÚ prověřil 18 z nich. Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo. Neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé, nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.

NKÚ také v rámci kontroly provedl pro dokreslení situace dotazníkové šetření mezi školami a analýzu statistických dat MŠMT. I z nich vyplynulo, že hlavní překážkou pro rozvoj digitalizace na základních a středních školách je nedostatek prostředků na výměnu, správu i nákup nové techniky, na kterou školy obtížně hledají zdroje.

Analýza dat pak ukázala, že zatímco na středních školách je celkově v průměru dostatek počítačů, na základních školách je situace horší. Na jeden počítač zde připadá 6,5 žáka, na středních školách jde o čtyři žáky. To je optimální počet žáků na jeden počítač i podle MŠMT. Průzkum také ukázal, že 80 % počítačů na školách je starších tří let.

Nejvyšší kontrolní úřadu, srpen 2019

MŠMT důrazně nesouhlasí s hlavními závěry zprávy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obdrželo kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu k rozvoji digitálního vzdělávání v České republice. Ač lze říci, že oblast digitálního vzdělávání měla být za minulých vlád podporována výrazněji, s hlavními závěry této kontrolní zprávy důrazně nesouhlasíme.

NKÚ se dle našeho názoru ve své zprávě dopustilo až přílišného zjednodušení dat, a navíc pracuje s čísly, která nejsou ze své podstaty srovnatelná. Zpráva také hodnotí výstupy Strategie digitálního vzdělávání, která byla v listopadu 2014 přijata na období do roku 2020. Hodnocené období 2011 – 2018 z tohoto důvodu nepovažuje MŠMT za příliš relevantní.

NKÚ ve své zprávě zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém systému základního a středního školství nositeli zřizovatelských kompetencí a měly by tak být primárními poskytovateli investic do ICT vybavení ve školách, jež zřizují. Vzhledem k tomuto faktu je role MŠMT a evropských prostředků podpůrná a iniciující systémovou proměnu především v oblasti výuky, a nikoliv pouhého nákupu vybavení. A takto byly koncipovány i výzvy v rámci evropských zdrojů.

Zpráva NKÚ navíc mylně uvádí, že z prostředků Evropské unie šlo v minulém období 7 mld. a v současném 15 mld. korun na ICT vybavení. Jedná se o pouhý součet hodnoty všech projektů, který ale nereflektuje fakt, že cílem těchto výzev nebylo a ani není pouze nakoupit výpočetní techniku – to byla a je jen jedna z mnoha dílčích částí těchto projektů. Prostředky v minulosti putovaly například na zlepšení učitelských dovedností v oblasti ICT, novostavby škol s počítačovou učebnou či jejich rekonstrukce.

V oblasti Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (SDV) se v posledním roce podařila celá řada kroků, což však zpráva NKÚ za období 2011 – 2018 neuvádí. Vznikl například rámec digitálních kompetencí pedagogů, kdy plánujeme intenzivní podporu vzdělávání učitelů v oblasti digitálních technologií. Byla vytvořena řada návodů a workshopů pro školní ICT koordinátory a modernizaci vzdělávací oblasti ICT v rámci RVP s důrazem na informatické myšlení. Vznikly také metodické kabinety pro učitele informatiky a ICT, a stejně tak síť krajských metodiků v této oblasti.

Pokud šetření NKÚ upozorňuje na nedostatky v řízení SDV, je důležité si uvědomit, že Česká republika je jednou z pěti zemí Evropy, které vůbec nějakou strategii digitálního vzdělávání mají, navíc průběžně hodnocenou. Řízení plnění úkolů Strategie digitálního vzdělávání provádí MŠMT po celou dobu planosti strategie, tedy do roku 2020.

Z výše uvedených důvodů považujeme zprávu NKÚ za neaktuální a její závěry za hrubě zavádějící.

MŠMT

Stanovisko JSI ke zprávě NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil dne 12. srpna 2019 tiskovou zprávu ke kontrolní akci 18/18 týkající se podpory rozvoje digitálního vzdělávání v České republice. Jednota školských informatiků, z.s., v jedné ze svých dlouhodobých aktivit monitoruje podporu digitálního vzdělávání ze strany MŠMT a vlády ČR prostřednictvím Strategie digitálního vzdělávání.

Jednota školských informatiků, z.s. (dále jen JSI), již ve své hodnotící zprávě o Strategii digitálního vzdělávání za rok 2017 uzavírala své hodnocení upozorněním na tři systémové nedostatky:

· zlehčování Strategie digitálního vzdělávání (dále jen SDV) jako priority a minimální provázání SDV s ostatními strategiemi resortu i vlády;

· nevyhovující řízení odchylek od původních strategických cílů a oddalování revize SDV;

· nedostatečný vlastní rozpočet na řízení implementace SDV, závislost mnoha opatření na financování z evropských fondů.

JSI tedy podporuje doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ) směrem k MŠMT, vepsané do kontrolní zprávy na 6.straně. Zároveň vyzdvihujeme:

· nutnost komplexně revidovat RVP jako celek předtím, než do nich budou začleněny již navržené digitální kompetence žáků základních a středních škol, včetně informatického myšlení;

· v rámci přehodnocení systému financování regionálního školství prioritně řešit kvalifikovanou správu školní digitální infrastruktury.

JSI však varuje před důsledky nesprávného uchopení dané kontrolní zprávy NKÚ. Zdůrazňujeme, že:

· sestavení SDV v roce 2014 byl správný a dlouho chybějící systémový krok, který je nezbytný nadále rozvíjet minimálně do doby, kdy vznikne Národní vzdělávací program, jehož vytvoření je úkolem MŠMT;

· využívání evropských fondů by měl být stále významný zdroj implementace SDV, zvláště když na rozdíl od jiných obdobných centrálních podpor nejsou současné projekty spojeny s hmatatelnou mírou korupce, za kterou byla předchozí digitální koncepce MŠMT kritizována;

· úloha zřizovatelů je ve stávajícím systému řízení regionálního školství stále nezastupitelná, tudíž je nutné s nimi koordinovat sestavování standardu školní digitální infrastruktury a tím pádem se vyhýbat v minulosti diskutabilním centralistickým přístupům;

· klíčovým problémem, od kterého se odvíjela nemožnost realizace některých opatření, je chybějící rozpočet a harmonogram jeho implementace, což je patrně i důsledek jiného kritizovaného bodu, a sice nedostatečného personálního zajištění SDV na ministerstvu školství.

Za Jednotu školských informatiků, z.s.,

Mgr. Daniel Lessner, Ph.D.

předseda JSI

srolovat >