Stanovisko

ke sněmovnímu tisku č.975/0 -

návrh poslanců Aleny Nohavové, Marty Semelové, Hany Aulické

Jírovcové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon

č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním

a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů

 

 

1. Předložený návrh směřuje k výraznému zásahu do systému financování škol a školských zařízení zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení soukromých zřizovatelů ze státního rozpočtu tím, že

-      navrhuje, aby dotace ze státního rozpočtu mohla být poskytnuta pouze škole či školskému zařízení, jehož „školné“ na jednoho žáka za předchozí školní rok nepřesáhlo 50% normativu stanoveného MŠMT na jedno dítě, žáka či studenta,

-      navrhuje výrazné snížení procentní výše tzv. základní dotace, na kterou má nárok soukromá škol a školské zařízení v prvním roce své existence před tím, než prokáže, že jeho vzdělávací činnost naplňuje z pohledu České školní inspekce požadavky na kvalitu a soulad s právními předpisy a před tím, než se zaváže k tzv. neziskovosti,

-      navrhuje, aby přiznání tzv. zvýšení dotace přestalo být právním nárokem soukromé školy a školského zařízení při splnění zákonem stanovených podmínek prokázání kvality a neziskovosti, ale aby bylo dáno neomezené správní uvážení krajského úřadu a MŠMT, zda tzv. zvýšení dotace bude konkrétné soukromé škole či školskému zařízení přiznáno či nikoliv,

-      navrhuje, aby tzv. zvýšení dotace soukromé škole či školskému zařízení bylo podmíněno tím, že tato škola či školské zařízení dosáhne v očích České školní inspekce lepšího hodnocení oproti školám zřizovaným MŠMT a krajem.

 

 

2. Jsme srozuměni s tím, že v návaznosti na probíhající reformu financování regionálního školství zřizovaného kraji, obcemi a svazky obcí je zcela namístě zvážit také nutnost koncepční změny financování školství soukromého a církevního.

Na těchto koncepčních změnách jsme připraveni aktivně participovat jak na úrovni MŠMT, vlády či Parlamentu České republiky.

Považujeme za zcela relevantní, aby zvažované koncepční změny pracovaly například s institutem statutu veřejné prospěšnosti předvídaného občanským zákoníkem tak, aby stát měl garanci, že finanční prostředky státního rozpočtu jsou i v oblasti vzdělávání jako druhu veřejné služby poskytovány právnickým osobám splňujícím „přísnější“ podmínky z hlediska bezúhonnosti svého personálního vedení, transparentnosti svého hospodaření a otevřenosti vůči veřejnosti. Návrh „prováděcího“ zákona o statusu veřejné prospěšnosti však teprve prochází legislativním procesem.

Stejně tak považujeme za nutné v rámci případných koncepčních změn sjednotit finanční toky státních finančních prostředků v případě soukromých a církevních škol a školských zařízení na úroveň MŠMT (jedním ze základních cílů projednávané reformy financování regionálního školství (sněmovní tisk č. 841) je posílení rozhodovací pravomoci (a zodpovědnosti) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci alokace výdajů státního rozpočtu do oblastí vzdělávání a školských služeb, zamezení nedůvodným mezikrajovým rozdílům při financování činnosti škol a školských zařízení a zaručení rovného a předvídatelného systému financování regionálního školství.

         Z tohoto důvodu se nadále jeví jako nedůvodné, aby financování činnosti církevních škol a školských zařízení bylo navázáno přímo na Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy, zatímco poskytování dotací ze státního rozpočtu na činnost soukromých škol a školských zařízení by zůstalo na úrovni přenesené působnosti jednotlivých krajů.

         Výše uvedené dokládá i celá řada praktických problémů spojených s decentralizací této agendy na úroveň jednotlivých krajských úřadů. Byť je systém poskytování dotací soukromým školám a školským zařízením rámcově upraven zákonem č. 306/1999 Sb. a normativy pro jednotlivé druhy škol a školských zařízení stanoví již nyní centrálně MŠMT, v praxi dochází k výrazným rozdílům v metodickém i právním přístupu jednotlivých krajů k této agendě. Uvedené je do značné míry projevem tzv. systémové podjatosti krajů, a to zejména ve vztahu k financování soukromých středních škol, vyšších odborných škol a speciálních škol, tedy škol, jejichž majoritním zřizovatelem jsou právě kraje. Při výkonu této agendy se tak střetávají kompetence a zájmy kraje v samostatné působnosti (stojící v určitém konkurenčním postavení ke školám neveřejných zřizovatelů) a kompetence a odpovědnost krajského úřadu při výkonu přenesené státní správy.

 

Ke změně financování soukromého (a církevního) školství je však nezbytné přistoupit skutečně koncepčně, s podrobnou znalostí věci a zohledněním možných důsledků daných změn nejenom na jednotlivé školy a školská zařízení, ale zejména jejich děti, žáky, studenty a zaměstnance. Uvedené předložený návrh v žádném případě nesplňuje.

Pro dokreslení uvádíme, že soukromé školy a školská zařízení představují již více než dvacet let doplňkovou část vzdělávací soustavy České republiky, která oživuje, rozšiřuje a zpestřuje vzdělávací nabídku škol a školských zařízení veřejných, aniž by bylo jakkoliv zpochybněno, že veřejné školy a školská zařízení jsou a vždy budou pilířem vzdělávací soustavy České republiky, neboť jejich prostřednictvím naplňuje stát a územní samosprávné celky právo každého na vzdělání zaručené Listinou základních práv a svobod.

Pro srovnání uvádíme podíl počtu dětí, žáků a studentů v soukromých školách na jejich celkovém počtu (školní rok 2015/2016) Zdroj: MŠMT

mateřské školy	3,1%
základní školy	1,15%
střední školy	12,9%
vyšší odborné školy	20,7%
základní umělecké školy	6,3%

 

 

3. Náměty směřující ke svázání nároku na finanční prostředky státního rozpočtu s určitou výší vybírané úplaty za poskytované vzdělávání a školské služby (například ve vztahu k výši normativu) či se skutečností, že úplata vůbec není vybírána, se objevují vcelku pravidelně.

Je skutečností, že soukromé školy a školská zařízení (stejně jako církevní) mohou v souladu s článkem 33 Listiny základních práv a svobod a § 123 školského zákona vybírat úplatu za poskytované vzdělávání a školské služby.

Ø  Celá řada soukromých škol však úplatu za poskytované vzdělávání nevybírá – zejména se jedná o střední odborné školy a obory vzdělání směřující k získání středního vzdělání s výučním listem (z důvodu zachování své „konkurenceschopnosti“ na vzdělávacím „trhu“ s ohledem na demografickou situaci a nízký zájem o řemeslné obory vzdělání) či „speciální“ školy a školská zařízení.

Ø  Další, největší skupina soukromých škol a školských zařízení, stanoví úplatu za poskytované vzdělávání v zásadě ve výši rozdílu mezi tzv. zvýšením dotace poskytovaným ze státního rozpočtu podle zákona č. 306/1999 Sb. a objemem výdajů, které na obdobnou vzdělávací službu vynakládá ve veřejné škole nebo školském zařízení veřejná správa (stát + zřizovatel).

Tento rozdíl je případně navýšen o zvýšené náklady na „nadstandardní“ služby poskytované žákům dané školy, zejména ve smyslu nižšího počtu dětí, žáků a studentů ve třídě, vyššího počtu pedagogických pracovníků apod. Uvedený aspekt představuje jeden ze základních důvodů ovlivňujících kvalitu poskytovaného vzdělávání, zájem rodičů o vzdělávací služby dané školy, či skutečnost, proč školská poradenská zařízení často v případě dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami doporučují rodičům právě vzdělávání v soukromých školách.

Ø  Třetí skupinu (početně nejmenší) pak tvoří soukromé školy a školská zařízení postavené na komerční bázi. Tyto školy často pobírají pouze tzv. základní dotaci (není v souladu s jejich konceptem zavázat se a každoročně podrobně auditem prokazovat svou neziskovost – tedy vynaložení veškerého případného zisku zpět do činnosti školy nebo školského zařízení).

Podotýkáme, že tyto soukromé školy nejsou členy Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska.

Z výše uvedeného vyplývá, že výše školného v případě většiny soukromých škol a školských zařízení odráží reálnou potřebu – rozdíl mezi skutečnými náklady na provoz dané školy a školského zařízení a objemem finančních prostředků obdrženým ze státního rozpočtu či jiných zdrojů (granty a projekty, příspěvky firem apod.). Tato reálná potřeba se však výrazně liší podle okolností konkrétní školy a školského zařízení – uvedené ovlivňuje zejména výše nájemného za prostory, v nichž se vzdělávání a školské služby uskutečňuje, rozsah investic vložených do materiálního a technologického vybavení apod.

 

4. Ustanovení § 142 odst. 2 školského zákona zaručuje všem školám a školským zařízením zapsaným do školského rejstříku nárok na poskytování finančních prostředků státního rozpočtu na jejich činnost, a to za podmínek stanovených školským zákonem a dalšími právními předpisy.

Uvedené je dáno tím, že všechny školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku poskytují vzdělávání a školské služby ve formě veřejné služby za v zásadě zcela shodných podmínek daných právními předpisy veřejného práva pro účastníky vzdělávání.

 

Zákon č. 306/1999 Sb. rozlišuje dvě úrovně dotace ze státního rozpočtu:

-          základní dotace – na základní dotaci ze státního rozpočtu má nárok každá soukromá škola či školské zařízení zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení při splnění formálních podmínek stanovených zákonem č. 306/1999 Sb.

-          tzv. zvýšení dotace – jeho poskytnutí vázáno na splnění vcelku náročných zákonných podmínek osvědčujících kvalitu poskytovaného vzdělávání a školských služeb a neziskovost celé dané právnické osoby. Konkrétně se jedná o tyto podmínky:

o   škola či školské zařízení je zapsáno ve školském rejstříku alespoň 1 školní rok a alespoň 1 školní rok poskytuje vzdělávání a školské služby,

o   má poslední hodnocení České školní inspekce alespoň průměrné (na třístupňové škále podprůměrná – průměrná – nadprůměrná) a z posledního protokolu o kontrole České školní inspekce nevyplývá závažné porušení právních předpisů,

o   zaváže se k tomu, že celý svůj případný zisk vynaloží na činnost školy a školského zařízení (dokládá se ex-post každoročně zprávou auditora).

 

Považujeme za nutné zdůraznit, že soukromé školy a školská zařízení jsou jediný segment naší vzdělávací soustavy, ve kterém zákon počítá s přímým propojením hodnocení kvality vzdělávacích služeb do oblasti financování ze státního rozpočtu (tento princip za současného právního stavu neplatí ani pro veřejné školství, ani pro školství církevní).

 

 

 

 

 

 

5. Za zcela v praxi neaplikovatelný pak považujeme návrh obsažený ve sněmovním tisku č. 975 směřující k tomu, aby jako jedna z podmínek pro případné (nenárokové!) přiznání tzv. zvýšení dotace bylo stanoveno, že „daná právnická osoba má pro příslušnou školu nebo školské zařízení poslední výsledky hodnocení České školní inspekce alespoň lepší než průměrné oproti školám zřizovaným krajem či ministerstvem a v posledním protokolu o kontrole Českou školní inspekcí nebylo zjištěno závažné porušení platných právních předpisů.“

Česká školní inspekce hodnotí podmínky, průběh a ukončování vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle kritérií hodnotící činnosti, která si se souhlasem MŠMT stanoví. V současné době se jedná o kritéria tzv. kvalitní školy zaměřená na 9 oblastí. Tato kritéria v žádném případě neumožňují stanovit jakýmkoliv způsobem relevantní a přezkoumatelný „žebříček“ škol a školských zařízení (a není to jejich účelem a smyslem), natožpak ještě jejich rozdělení podle zřizovatele dané školy nebo školského zařízení.

 

V Praze dne 13. prosince 2016

 

                                    &nb

Výsledky vybraných soutěží za školní rok 2015/2016

 

dokument ve formátu PDF

Mgr. Martin Odehnal, předseda ASP ČR

PaedDr. Jiří Pilař, ASP ČR

PaedDr. Stanislav Drbout, ASP ČR

PhDr. Marcela Bernardová, ASP ČR    

Asociace ředitelů základních škol ČR

Mgr. František Tomášek, AŘZŠ        

Asociace pedagogů základního školství ČR

Mgr. Jaroslav Štercl, předseda APZŠ      

Učitelské profesní sdružení

Jarmila Smejkalová, mluvčí UPS      

Expertní skupina ředitelů škol pro sluchově postižené

Mgr. Václav Chmelíř, předseda expertní skupiny 

Asociace logopedů ve školství

Mgr. Milada Kondlerová, místopředsedkyně ALOS 

Mgr. Kateřina Denemarková, jednatelka ALOS  

Asociace poradenských psychologů

Doc. PhDr. Jiří Dan, CSc., místopředseda APP    

Asociace pracovníků speciálně-pedagogických center

PaedDr. Petr Petráš, předseda Ap SPC

Mgr. Zuzana Žampachová, místopředsedkyně Ap SPC

Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden

Mgr. Jiří Novák, místopředseda Ap PPP

PhDr. Jaroslava Štětinová, Ap PPP

Mgr. Zbyněk Ořechovský, Ap PPP

Odpovědi radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropské fondy Ireny Ropkové na dotazy UN položené v souvislosti se slučováním OU Vyšehrad a OU a PŠ Chabařovická v Praze. O kauze píšeme v UN č. 38/16.

1. Jaký je důvod slučování OU a PrŠ Chabařovická a OU Vyšehrad?

Budova, ve které sídlí Odborné učiliště a Praktická škola Chabařovická, jež je zřizována hlavním městem, není v majetku zřizovatele, ale městské části Praha 8. Ta potřebuje v horizontu maximálně dvou let tuto budovu pro vlastní školské účely. Jako radní pro školství musím aktivně řešit takovou situaci s předstihem. To by byla stručná odpověď.

Chci ale zdůraznit, že po administrativním sloučení obou příspěvkových organizací další dva celé školní roky bude výuka probíhat jak v budově Chabařovická, tak v budově Vyšehrad. Nenastává tedy žádné náhlé zemětřesení ve vzdělávání žáků. Podmínky pro vzdělávání budou i nadále kvalitní a absolventi budou dobře připraveni do praxe. Celý proces sloučení je nastaven tak, že budova Chabařovická bude vyklizena k 1. 9. 2018 a pouze v budově Vyšehrad se začne vyučovat od tohoto data. To znamená, že změna se nijak nedotkne letošních druhých a třetích ročníků tříletého studia a letošních prvních a druhých ročníků dvouletého studia. Tito žáci dokončí svůj obor vzdělání v budově Chabařovická ve stejných třídách, se stejnými učiteli. Změna lokality se pravděpodobně dotkne pouze žáků tříletého studia, kteří do budovy Chabařovická nastoupili do prvního ročníku v září 2016. Tito žáci budou v budově Vyšehrad absolvovat třetí ročník, kdy mají pouze jeden den v týdnu teoretické vyučování v budově školy a zbylé čtyři dny v týdnu probíhá výuka na pracovištích sociálních partnerů, tj. nikoli v budově školy. Budeme ale ještě jednat s majitelem budovy, zda by bylo možné i tyto žáky vyučovat po celou dobu studia v budově Chabařovická. Budoucí žáci dvouletého studia nastoupí do budovy Chabařovická a v budově Chabařovická studium dokončí. Důležitou věcí pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je zachování třídních kolektivů, setrvání stejných učitelů. Samozřejmě jsme si vědomi tohoto důležitého kritéria a bereme je v potaz – třídní kolektivy ani učitelé se po sloučení nebudou měnit. Taková je dohoda s ředitelem nástupnické organizace Mgr. Filipem a nehrozí propouštění kvalifikovaných pedagogických pracovníků.

2. Bude mít OU Vyšehrad dostatečnou kapacitu pro žáky obou škol jak pro teoretickou, tak pro praktickou výuku?

Je nepředstavitelné, že bychom realizovali tak významnou změnu a neměli přitom zajištěny odpovídající podmínky pro výuku. Jak vyplývá i z výše uvedeného, máme minimálně další dva školní roky na doladění případných nedostatků. Kromě pokračujících úprav vnitřních prostor budovy Vyšehrad bude realizována výstavba dvorního pavilonu, plánovaná již několik let, tím budou v dostatečné míře rozšířeny i prostory pro praktickou výuku žáků přímo ve škole.

3. Proč nebyla v průběhu jednání o slučování zorganizovaná schůzka se zástupci „všech zúčastněných stran“, jak navrhovala v dopise z 31.5.2016 školní odborová organizace OU a PrŠ Chabařovická?

Této otázce popravdě nerozumím. O záměru sloučení i o důvodech, které k němu vedly, byla informována nejdříve ředitelka školy Mgr. Jitka Cachová na osobní schůzce s ředitelkou odboru školství a mládeže magistrátu Mgr. Lenkou Němcovou dne 4. 5. 2016. Záměr byl následně projednán na setkání zaměstnanců školy, zletilých žáků a zákonných zástupců žáků, včetně zástupců za školskou radu, dne 30. 5. 2016 v budově školy OU a PrŠ Chabařovická. Přítomni byli i zástupci odborové organizace OU a PrŠ Chabařovická. Celou věc jsem projednávala i s předsedou školských odborů panem Dobšíkem. Vysvětlila jsem mu důvody, prodiskutovali jsme jak materiální, tak personální zabezpečení výuky v nástupnické organizaci. Jsem tedy toho názoru, že komunikace mezi dotčenými institucemi i osobami probíhala v naprosto dostatečné míře.  Na výše uvedeném setkání byl přítomen zástupce městské části Praha 8 PhDr. Ing. Matěj Fichtner, předseda výboru pro výchovu a vzdělávání pražského zastupitelstva, Ing. Patrik Nacher, ředitelka odboru školství a mládeže magistrátu Mgr. Lenka Němcová a ředitel nástupnické organizace Mgr. Josef Filip. Zástupce městské části Praha 8 PhDr. Fichtner seznámil zúčastněné podrobně s důvody, pro které potřebuje městská část budovu Chabařovická. Ředitel OU Vyšehrad věcně představil podmínky pro vzdělávání žáků v nástupnické organizaci.

4. Počítá zřizovatel s přesunutím moderního vybavení, které je v současnosti umístěno v OU a PrŠ Chabařovická a které bylo pořízeno podle sdělení ředitelky školy za částku blížící se 20 milionů korun, do prostor OU Vyšehrad?

Jestli se někdo obává, že zřizovatel přistoupí k likvidaci vybavení pracovišť praktického vyučování v budově Chabařovická, je samozřejmě na omylu. Jednak budou tato pracoviště ještě dva školní roky využívána v běžném provozu, jednak se nejedná o stroje a zařízení, která jsou stavebně spojena s budovou Chabařovická. Nástupnická organizace se zařízením naloží s péčí řádného hospodáře a část vybavení použije v budově Vyšehrad, ostatní bude využito jinými našimi příspěvkovými organizacemi. Taková je běžná praxe. Škola Chabařovická není jedinou dobře vybavenou školou, kterou zřizuje hlavní město. Budova Vyšehrad je vybavena na minimálně srovnatelné úrovni.

5. Domníváte se, že je prostředí pro žáky s LMP (event. pro žáky se SMP) ve Vratislavově ulici vhodnější než v ulici Chabařovická?

V budově Vyšehrad se už nyní bez problému vzdělávají žáci, kteří mají speciální vzdělávací potřeby. Škola Vyšehrad i škola Chabařovická vyučují obory vzdělání skupiny E – dvouleté a tříleté, které jsou určeny pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedné skupině žáků Vyšehrad nevadí, druhá skupina žáků by měla mít s Vyšehradem problém? Budova Vyšehrad je dopravně dobře dostupná hromadnou dopravou, jedná se o historickou zrekonstruovanou budovu staré vyšehradské radnice, ve které škola tohoto typu sídlí od roku 1949. Budova je škole svěřena do užívání zřizovací listinou a disponuje odpovídajícím vybavením pro teoretickou i praktickou výuku. Ředitel OU Vyšehrad má dlouholetou praxi jako učitel a zástupce ředitele ve škole Chabařovická. Ve funkci ředitele OU Vyšehrad je od roku 2008. Je tedy zbytečné polemizovat o tom, jestli je jedna z budov vhodnější. Jediným kritériem přece zůstává, jestli budova po stavební a hygienické stránce vyhovuje všem předpisům, jestli škola jako instituce má požadované personální a materiální zajištění. Tato kritéria OU Vyšehrad splňuje. Na závěr ještě zdůrazním, že zásadním důvodem pro sloučení obou škol je potřeba uvolnění budovy Chabařovická, která je v majetku městské části Praha 8, pro školské potřeby této městské části. Škola Chabařovická, kterou zřizuje hlavní město, je v této budově pouze v nájmu. Sloučení je zejména pro rodiče žáků a žáky samotné zásadní otázkou. Jak ale bylo řečeno, současných žáků se změna nedotkne.

Ing. Mgr. Irena Ropková

radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropských fondů,

 

 

Akce ČMOS PŠ na podporu zvýšení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků v rezortu školství

Program a cíle odborového svazu se shodují s vyjádřenými doporučeními, která se týkají pracovních podmínek, odměňování, právních jistot, podpory při výkonu povolání atd. V textu Charty se výslovně připomíná význam organizací učitelů, potřeba jejich účasti na definování a provádění školské politiky. ČMOS pracovníků školství aktivně jedná v souladu s touto tezí. V současné době po 1. 9. 2016, kdy byly zvýšeny platy pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům, se vedou debaty a jednání, co bude dál. Vliv zástupců zaměstnanců se odvíjí od aktivit, které jsme schopni společně podpořit a přispět k naplňování oprávněných požadavků. V následujícím textu přikládáme výčet činností, které jsme v zájmu zlepšení odměňování v resortu školství od roku 1995 organizovali.

 5. – 7. 5. 1995 zveřejněny požadavky II. sjezdu ČMOS PŠ k situaci ve školství, aby mj.: a) byly navýšeny platové tarify k 1. 7. 1995 minimálně o 20 % a k 1. 1. 1996 další úprava, aby bylo dosaženo celkové zvýšení minimálně o 50 % oproti stávajícímu stavu a následně ke každému dalšímu počátku roku navýšení tarifů o 10 % vedle valorizace platů vyrovnávající inflaci; b) byl vytvořen systém odměňování, který by v rámci úpravy platné pro rozpočtovou sféru umožnil vydání zvláštního platového předpisu pro odvětví školství; c) MŠMT předložil dokument „Platy a pracovní podmínky ve školství“ v co nejkratším termínu vládě ČR.

 

29. 6. 1995 demonstrace v Brně – přes 10 000 demonstrujících protestovalo proti úpravě platových tarifů.

 

28. 1. 1997 – 27. 2. 1997 řetězová stávka (resort školství se v roce 1996 nestal v oblasti platů

prioritou, jak bylo proklamováno vládou ve státním rozpočtu, ale naopak došlo k platovému propadu vůči ostatním resortům rozpočtové sféry).

 

10. 3. – 5. 5. 1997 pokračuje stávková pohotovost, petiční akce – vyjádření nesouhlasu s návrhy

MŠMT, které chce již podruhé od roku 1992 zvýšit úvazky pedagogických pracovníků a tak podstatně zvýšit zákonem stanovený rozsah týdenní pracovní doby; uplatňovaný platový systém a nedostatečné rozpočtové zajištění resortu školství vzhledem ke srovnatelným profesím.

 

8. 6. 1998 výstražná hodinová stávka organizovaná deseti nevýrobními svazy; cílem akce bylo přimět vládu k řešení neustálého propadu reálných platů zaměstnanců nevýrobní sféry.

 

březen - duben 2000 ČMOS PŠ se připojil k celosvětové kampani za vzdělávání a kvalitní školství pro všechny - v rámci týdne akcí mj. vyzvalo vládu ČR, aby byla dokončena reforma odměňování zaměstnanců veřejných služeb tak, aby bylo možné zajistit spravedlivé odměňování zaměstnanců ve školství.

 

1. 11. 2001 vyhlášení stávkové pohotovosti -  tisková konference k vývoji odměňování pedagogických pracovníků v souvislosti s Programovým prohlášením vlády, odsouvání nedostatečného zvýšení tarifů pracovníků školství (vláda nekonzultovala postup se sociálními partnery).

 

5. 11. 2001 zahájení petiční akce v součinnosti s ostatními odborovými svazy rozpočtové sféry „Petice za růst mezd v roce 2002 a pravidla kolektivního vyjednávání ve veřejném sektoru“.

 

14. 12. 2001 petiční archy předány PS PČR, podepsáno 67 068 zaměstnanců resortu školství.

 

30. 5. 2003 vyhlášení stávkové pohotovosti - k odměňování ve sféře veřejných služeb a správy v roce 2004; navrhované navýšení platů vládní stranou neodpovídalo požadavkům odborů ani slibům ve vládním prohlášení.

 

23. 6. 2003 protestní shromáždění před Úřadem vlády v Praze, pro pracovníky školství bylo v rámci reformy veřejných financí prioritou zavedení šestnácti třídního tarifního platového systému, ale žádný z návrhů vlády neodpovídal slibům ve vládním prohlášení o prioritách vzdělávání (organizováno ve spolupráci s ČMKOS) - projev zásadního nesouhlasu s úrovní odměňování ve sféře veřejných služeb a správy.

 

1. 9. 2003 jednodenní stávka (zapojeno více než 72 000 účastníků, uzavřeno 3 037 ZŠ a SŠ, tj. 53 % všech těchto zařízení; stávku podpořilo i na 400 mateřských škol) - vládní návrh státního rozpočtu předpokládal pro následující rok rozpis prostředků na platy pro limit počtu zaměstnanců, který měl být snížen o 4,5 tisíce školských pracovníků, pedagogických i nepedagogických.

 

13. 9. 2003 demonstrace v rámci ČMKOS proti reformě veřejných financí s nedostatečným finančním zajištěním.

 

21. 4. 2004 hodinová protestní stávka - účast téměř 300 000 státních zaměstnanců, protestujících proti krácení mezd (redukce 13. platu); organizováno ČMKOS; nejvíce stávku podpořili učitelé.

 

9. 9. 2004 tisková konference se zveřejněnými materiály dokladujícími nedostatečné finanční zabezpečení resortu školství a s tím související úroveň odměňování zaměstnanců resortu školství.

 

srpen – prosinec 2005 kampaň ČMOS PŠ „Za zvýšení objemu finančních prostředků na platy v regionálním školství“ - požadavek nárůstu platů v regionálním školství o 10 %, zrušení vládou nařízeného limitu 2 % snížení počtu zaměstnanců ve školství; vyjednáno navýšení platových tarifů z původně vládou navrhovaných 2,5 % na 5 %; ve vládě se podařilo prosadit zrušení 2 % snižování pracovníků školství s tím, že objem finančních prostředků se nebude krátit.

 

2006 kampaň ČMOS PŠ – odměňování zaměstnanců regionálního školství

problematika odměňování zaměstnanců regionálního školství byla v popředí zájmu školských odborů během celého roku 2006 (přetrvávající mzdové podhodnocení vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců regionálního školství vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům nepodnikatelské sféry);

Sněmovnou přijatý státní rozpočet na rok 2007 umožnil realizovat nárůst tarifní mzdy ve výši 5 %. Očekávání ČMOS PŠ opět nenaplněna a veřejné přísliby o prioritách školství nesplněny.

 

19. 4. 2007 ČMOS PŠ vyhlásil akci „Petice v ulicích“ proti snižování výdajů na školství;

peticí odborový svaz vyjádřil nesouhlas s připravovanými opatřeními vlády k reformě veřejných financí (petice předány vládě 28. 6. 2007s 64 524 podpisy).

 

4. - 5. 5. 2007 na V. sjezdu ČMOS PŠ delegáti zásadně odmítli navrhovanou reformu veřejných financí, protože ve svém důsledku ohrozí kvalitu vzdělávání; dále odmítli, aby se reforma veřejných financí stala záminkou pro odklad řešení naléhavých problémů školství, k nimž na prvním místě patří zejména nízká platová úroveň pedagogických i nepedagogických zaměstnanců.

 

23. 6. 2007 v rámci ČMKOS demonstrace „Zastavme škrtformu“ k zásadnímu odmítnutí nespravedlivé reformy veřejných financí.

 

28. 8. 2007 vyhlášena stávková pohotovost, zahájena protestní kampaň „Horký podzim“ - cílem bylo dosáhnout navýšení státního rozpočtu na rok 2008 o 3 miliardy Kč (2,5 miliardy na platy všech zaměstnanců regionálního školství, 0,5 miliardy na učebnice a pomůcky); vláda však plánovala navýšit rozpočet regionálního školství na rok 2008 pouze o navýšení platů pracovníků školství o 1,5 % - navýšení by nepokrylo inflaci a znamenalo by pokles reálných platů.

 

4. 12. 2007 jednodenní stávka za zvýšení platů a dalších investic do školství; do stávky se zapojilo cca 128 000 učitelů a nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení; odpoledne se shromáždilo asi 400 stávkujících na Maltézském náměstí v Praze, aby připomněli vládě i poslancům, že školství je jen „chudá priorita“.

 

13. 3. 2008 tisková konference, na které jsou média informována o tom, reálné platy ve školství v roce 2008 skutečně poklesly průměrně o 1500,- Kč měsíčně.

 

duben 2008 kampaň z roku 2007 přešla v kampaň „Rok 2008 – rok konfrontace“.

 

6. 5. 2008 protestní akce - vyhlášení stávkové pohotovosti z důvodu nespokojenosti s navrhovaným posílením rozpočtu regionálního školství pro rok 2008 a 2009, ministr školství vyjednal pro rok 2009 pouze 0,5 miliardy Kč navíc, nikoliv požadované 3 miliardy Kč.

 

23. 5. 2008 ČMOS PŠ vyhlásil petiční akci za odstranění nerovnosti v úrovni platů provozních a správních zaměstnanců ve školství;

peticí odborový svaz usiloval o to, aby se ve státním rozpočtu našly peníze nejen pro učitele, ale také pro nepedagogické zaměstnance (petice předány vládě 8. 10. 2008 s 52 839 podpisy); v listopadu a prosinci 2008 petice projednána v PS PČR i v Senátu PČR; výsledek: zvýšení platových tarifů od 1. 6. 2009 v regionálním školství.

 

9. 6. 2008 vyhlášena jednodenní stávka, mezi požadavky mj. bylo dorovnání poklesu reálných platů pro všechny zaměstnance regionálního školství ještě pro rok 2008 i zásadní nesouhlas s přístupem, který neoprávněně opomíjí nepedagogické pracovníky.

 

24. 6. 2008 vyhlášena výstražná hodinová stávka v rámci ČMKOS, jejímž cílem bylo přimět vládu, aby přehodnotila a změnila reformu veřejných financí a mj. zvýšila platy ve školství a zdravotnictví a dalších oblastech veřejné správy a služeb (podporu této stávce vyjádřilo 162 800 pracovníků resortu školství, z toho aktivní účast hlásilo 2 750 škol a školských zařízení s 93 500 zaměstnanci).

 

22. 10. 2008 uspořádán brífink při předávání petičních archů PS a Senátu PČR, v obou komorách projednávány petice ve veřejném slyšení koncem roku 2008.

 

26. 2. 2009 vedení svazu připravilo brífink k platům v regionálním školství v roce 2008 a situaci v odměňování pracovníků školství v roce 2009.

 

16. 5. 2009 protestní shromáždění pracovníků školství na Maltézském náměstí v Praze upozorňující na prohlubující se a nikým neřešené problémy v resortu školství.

 

24. 6. 2009 zahájena petiční akce „Vzděláváním proti krizi“, kterou odborový svaz upozorňoval vládu ČR a další ústavní činitele, aby zodpovědně přistupovali ke kapitole školství při rozhodování o státním rozpočtu na rok 2010 a aby protikrizová opatření nebyla činěna na úkor nedostatečně financovaného vzdělávání.

 

9. 11. 2009 petiční archy s více než 90 000 podpisy předány vládě ČR i oběma komorám PČR.

 

8. 12. 2009 shromáždění před budovou Sněmovny v rámci posledního čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2010 - kampaň s petiční akcí „Vzděláváním proti krizi“ byla úspěšná, kapitola školství byla na rok 2010 posílena o finanční prostředky ve výši 3, 1 mld. Kč oproti vládnímu návrhu a cíl, kterým měla být stabilizace rozpočtu kapitoly školství pro regionální školství přibližně na stejné úrovni jako v roce 2009, se podařil splnit.

 

srpen 2010 zveřejněna novela vládního nařízení o platech, důrazný protest proti velmi výraznému snížení nárokové části platu, které se v plném rozsahu týkalo nepedagogických pracovníků (návrh MPSV), ve státním rozpočtu pro rok 2011 bylo v kapitole školství připraveno snížení objemu mzdových prostředků pro tyto zaměstnance o 10 %.

 

3. 9. 2010 jednání předsedy ČMOS PŠ s ministrem školství k jedinému tématu tj. novela vládního nařízení o platech a stanovisko MŠMT; první návrh vycházel ze zadání vlády, že bude existovat pouze jediná tabulka, která by platila pro všechny zaměstnance ve veřejném sektoru. MŠMT mělo výjimku v tom, že pedagogové budou mít odlišnou úpravu. Společná tabulka měla mít pouze první platový stupeň (tedy jeden řádek) a první platová třída měla začínat minimální mzdou.

 

13. 9. 2010 vyjádřen zásadní nesouhlas s navrhovanou změnou systému odměňování, žádost na ministra školství řešit samostatné platové tabulky i pro nepedagogické pracovníky (vláda se zavázala ve svém programovém prohlášení navýšit objem prostředků na odměňování pedagogických pracovníků v regionálním školství o 2, 1 miliardy Kč v roce 2011 a v dalším roce pak o 4 miliardy Kč)

ministr školství objem 2,1 mld. Kč použil na zvýšení platů všech pedagogů s  vysokoškolským vzděláním, nepedagogických pracovníků se dotklo krácení objemu prostředků na platy ve výši 10 %.

 

21. 9. 2010 demonstrace organizovaná ČMKOS; důvodem akce byl záměr vlády snížit objem prostředků ve státní správě o deset procent. Podstatná část úspor by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí měla jít z tarifní složky mzdy. Platové tarify by se přitom podle návrhu měly snížit o 10 až 43 %.

 

13. 10. 2010 vyhlášení stávkové pohotovosti na podporu nepedagogických pracovníků (nedostatečná ochota vlády hledat kompromisní řešení a dosud uskutečněná jednání stále nepřinášela žádné výsledky).

 

8. 12. 2010 protestní stávka - stávkou chtěly zaměstnanci školství vyjádřit nesouhlas se snížením prostředků na platy provozních a správních zaměstnanců, kteří vytvářejí zázemí pro vzdělávání ve školách a školských zařízeních. Školské odbory vyjádřily protest proti tomu, s jakou arogancí vláda postupovala při vyjednávání o platech a změnách v systému odměňování. Tyto radikální změny, přestože se nemají vztahovat na pedagogické pracovníky, však ve svých důsledcích poškozují všechny zaměstnance ve veřejném sektoru.

 

15. 3. 2011 na tiskové konferenci odborového svazu vedení svazu informovalo novináře o zahájení petiční akce za sjednocení tabulek pro pedagogické pracovníky. V petici „Za sjednocení tabulek pro kvalifikované pracovníky – Praxe není méně než vzdělání“ byl vyjádřen nesouhlas s novým způsobem stanovení platového tarifu pro pedagogické pracovníky, kteří splňují zákonem stanovenou odbornou kvalifikaci, ale nedosáhli vysokoškolského vzdělání. Změnou nařízení vlády č. 564/2006 Sb., která vstoupila v účinnost dnem 1. 1. 2011, byli kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci, u nichž zákon nepožaduje získání vysokoškolského vzdělání, postaveni výdělkově na úroveň nekvalifikovaných zaměstnanců. Cílem petiční akce bylo změnit ustanovení § 5 nařízení vlády 564/2006 Sb. a zrušení přílohy č. 5 k tomuto vládnímu nařízení.

 

5. – 7. 5. 2011 na VI. sjezdu ČMOS PŠ delegáti vyzvali vládu ČR k odstranění nerovnosti v odměňování kvalifikovaných pedagogických pracovníků, která byla v přímém rozporu s Ústavou ČR, k neprodlené úpravě příslušných tarifních stupnic, spočívající ve výraznější diferenciaci tarifů v závislosti na platové třídě a délce dosažené praxe, k odstranění platové diskriminace vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců školství oproti stejně kvalifikovaným zaměstnancům veřejné správy a k dorovnání objemu mzdových prostředků na platy nepedagogických pracovníků na úroveň roku 2010 a znovu obnovení závazných platových stupňů podle délky praxe.

 

12. 5. 2011 tisková konference - finanční navýšení umožnilo vzrůst tarifních platů začínajících pedagogů na 20 000,- Kč, toto rozhodnutí odborový svaz považoval za první krok k nápravě neutěšeného stavu v odměňování pedagogických pracovníků; tento pozitivní krok měl i negativní dopad, vytvořila se nerovnováha v oceňování vysokoškolsky vzdělaných mladších učitelů a ostatních, stejně kvalifikovaných, kteří své povolání již vykonávali delší dobu; kritizováno rozhodnutí vlády, kterým byl snížen objem peněz na platy nepedagogických pracovníků pro rok 2011 o 10 %.

 

21. 5. 2011 demonstraci „Proti zákeřným reformám“ na Václavské náměstí svolala ČMKOS, zúčastnilo se jí 48 000 odborářů, z toho téměř 2000 členů našeho svazu.

 

30. 5. 2011 se za účasti zástupců školských odborů se konalo veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice PS PČR na téma „Nepedagogičtí pracovníci a jejich odměňování“; cílem veřejného slyšení bylo v součinnosti s MŠMT, MF a MPSV vytvořit nepedagogickým zaměstnancům regionálního školství odpovídající platové a mzdové podmínky; snížení platů bylo zdůvodňováno úbytkem dětí a žáků, v důsledku toho se snižovaly normativní počty pracovníků a tím i objem finančních prostředků na jejich platy (oproti vládou deklarovanému snížení platů zaměstnanců veřejného sektoru o 5 – 10 % docházelo v některých školách a školských zařízeních ke snížení platů nepedagogických zaměstnanců až o 35 %).

 

9. 6. 2011 předání petičních archů „Za sjednocení tabulek pro kvalifikované pedagogické pracovníky - Praxe není méně než vzdělání“ předsedovi Senátu (doručeno i vládě a PS PČR).

 

12. 7. 2011 za účasti školských pracovníků se konalo veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na téma: Za sjednocení tabulek pro kvalifikované pracovníky – Praxe není méně než vzdělání.

 

26. 8. 2011 brífink ČMOS PŠ za účasti ministra školství na téma: Aktuální problémy platů v resortu školství a Státní rozpočet 2012 – kapitola školství.

 

21. 11. 2011 vypořádání připomínkového řízení návrhu novely nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě; pro rok 2012 ve státním rozpočtu je sice pro pedagogické pracovníky navýšení  o 4 mld. Kč, ale pro další roky je návrh nejen zmrazit růst platů, ale i návrh snížení celého rozpočtu kapitoly školství o 13 mld. Kč.   

 

7. 12. 2011 výstražná stávka v den jednání vlády o novele nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

 

2. 3. 2012 uspořádána ČMKOS tisková konference k aktuálním tématům, jedním z hlavních bodů byl připravovaný protest ČMOS PŠ proti chystanému propouštění učitelů; o místo mělo přijít 16 920 pedagogických pracovníků regionálního školství, tím by státní pokladna ušetřila přes šest miliard korun. Proti takto nesmyslným opatřením ihned zareagovaly školské odbory.

 

16. 3. 2012 vyhlášena stávková pohotovost na mimořádném brífinku ČMOS PŠ, v roce 2012 mělo regionální školství přijít o 3,4 miliardy korun, to znamenalo pro každého zaměstnance snížení platu o 1200 korun měsíčně (pokud by škrty platily od dubna 2012). V plánu bylo škrtat v rozpočtu i v příštích letech. Do roku 2013 mělo regionální školství přijít o 4,6 miliardy korun a do roku 2014 pak dohromady o 19,8 miliardy korun; o čtyři miliardy byly v tomto roce zvýšeny platy učitelům, slíbené peníze by se jim tak zase musely vzít.

 

březen 2012 zahájena kampaň ČMOS PŠ „Jaro – léto 2012 – stop vládním škrtům.

 

21. 4. 2012 celostátní demonstrace proti vládním reformám, společná celostátní demonstrace proti vládním reformám. Ve velké míře se na ní podíleli i zástupci školských odborů. Celkově se akce zúčastnilo téměř 120 000 demonstrantů.

 

30. 8. 2012 zahájena petiční akce za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání.

 

7. 11. 2012 vedení svazu svolalo brífink k plánovaným razantním škrtům, které byly v přímém rozporu s vládním prohlášením o prioritě školství; podepsané petiční archy za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání byly předány vládě a o týden později Senátu i PS PČR.

 

28. 1. 2013 za účasti vedení svazu se konalo veřejné slyšení v Senátu PČR k „Petici za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání“, předseda svazu zdůraznil, že školství bylo dlouhodobě finančně podceňováno a platy podhodnocené, upozornil, že stálé snižování prostředků v této oblasti bude pro vzdělávání likvidační.

 

16. 4. 2013 veřejné projednávání „Petice za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání“ v rámci 30. schůze PS PČR.

 

13. 5. 2014 mimořádný brífink ČMOS PŠ na téma „Stanovisko školských odborů ke zmrazení platů učitelů“, odmítnut plán ministra financí na zmrazení platů zaměstnanců ve školství pro rok 2015; ostatní státní zaměstnanci měly mít platy navýšeny o 8 %, v rezortu školství měl být nárůst 0. Následují další jednání s ministrem financí, premiérem.

 

26. 5. 2014 ČMOS PŠ požadoval pro rok 2014 navýšení průměrných platů pedagogických

i nepedagogických pracovníků o 5 %. Vedení svazu předložilo podklady, kterými podpořilo svůj požadavek. Ministr financí navrhoval pro rok 2015 zvýšit objem finančních prostředků na mzdy v celé rozpočtové sféře o 2,5 %. Požadovaný nárůst průměrných platů o 5 % mělo být uskutečněno postupně, v příštím roce zatím o 2,5 % a další část v následujících letech. Koncem května 2014 vláda schválila růst platů státních zaměstnanců pro rok 2015 o 3,5 %.

 

8. 9. 2014 zveřejněno stanovisko ČMOS PŠ k reformě financování regionálního školství. Ze závěru stanoviska plyne, že navrhovaná změna řeší pouze jednu část systému financování RgŠ. Odborový svaz proto požadoval současně pracovat i na změně další součásti systému financování, která stanovuje konkrétní objemy finančních prostředků jednotlivým školám a školským zařízením, a tím tak významně ovlivňuje odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků. Navrhovaná změna předpokládala výrazné navýšení objemu finančních prostředků, které nebylo promítnuto do návrhu střednědobého výhledu rozpočtu kapitoly MŠMT.

 

září 2014 vláda na svém zasedání 22. 9. 2014 navýšila rozpočet MŠMT o 465 milionu Kč, které byly určeny na platy pedagogů, a to již od listopadu 2014; navýšení tak plynule navázalo na již vyjednané zvýšení platů v roce 2015, kdy se ministru školství podařilo vyjednat pro rezort o 4,2 mld. Kč více, z toho 2 miliardy měly být využity na platy pedagogů. Platy se učitelům navyšovaly kontinuálně, na to mělo navazovat i zavádění kariérního řádu. 0,5 mld. Kč bylo vyčleněno na zvýšení platů nepedagogických pracovníků.

 

6. 10. 2014 za účasti zástupců ČMOS PŠ proběhlo na MPSV vypořádání připomínek k nařízení vlády č.564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

 

listopad 2014 zveřejněna tisková zpráva ČMOS PŠ, ve které předseda svaz uvítal rozhodnutí vlády zvýšit od 1. 11. 2014 platy zaměstnanců veřejné správy a služeb, tedy i pracovníků škol a školských zařízení. Završilo se tak téměř roční období ne vždy jednoduchého vyjednávání. Došlo ke zvýšení tarifních tabulek a znovuzavedení věkového automatu s navýšením rozpočtu kapitoly ještě v  roce 2014 na pokrytí zvýšených tarifů.

 

2. 6. 2015 jednání předsedy svazu s premiérem mj. k řešení růstu platů pro rok 2016.

 

22. 6. 2015 v rámci odborových svazů RoPo zahájena vyjednávání o platech na rok 2015; vláda navrhla navýšení objemu prostředků na platy  pro veřejný sektor o 3 %, z toho 1,5 % do tarifů a 1,5 % do pohyblivých složek platů. 2 % navíc pro úředníky ve státní službě jako vyrovnání omezení vyplývajícího ze služebního poměru. Zástupci odborů požadovali navýšení objemu financí na platy o 5 % do tarifů a dorovnáni FKSP na 2 %. 

 

16. 9. 2015 velký manifestační mítink svolala ČMKOS Konec levné práce v ČR.

 

k 1. 11. 2015 zvýšeny tarifní platy v průměru o 3% a zvýšení přídělu FKSP na 1,5 % od 1. 1. 2016 představuje 4 % nárůstu objemu prostředků na platy kapitoly školství; odbory ve veřejné sféře požadovaly 5 % (výsledek byl přijatelný kompromis).

 

V rámci kampaně pro rok 2016 probíhala tato jednání vedení svazu:

14. 12. 2015 jednání s ministryní Valachovou

21. 12. 2015 jednání s představiteli CEZSHA

22. 12. 2015 jednání s ministryní Valachovou

11. 1. 2016 jednání se zástupcem MŠMT - Matušková

25. 1. 2016 jednání s ministryní Valachovou

 

2. 2. 2016 brífink Českomoravského odborového svazu pracovníků školství na téma: Stanovisko školských odborů k prioritám ministryně školství Kateřiny Valachové a požadavek ČMOS pracovníků školství na růst platů (školské odbory oznámily požadavek desetiprocentního zvýšení výdělků ve školách; nástupní tarifní plat učitele by se měl zvýšit asi o 2000 na 23.000 Kč, u nejzkušenějších pedagogů by základní plat mohl růst asi o 3000 na 30.000 Kč).

 

5. 2. 2016 zaslán dopis předsedovi vlády B. Sobotkovi (naléhavá žádost o řešení platové úrovně zaměstnanců RgŠ) a ministru financí A. Babišovi.

 

8. 2. 2016 jednání vedení svazu se zástupci MŠMT k zařazování nepedagogických pracovníků.

 

Na tiskové konferenci MŠMT 11. 2. 2016 ministryně školství podpořila 10% navýšení objemu mzdových prostředků v RgŠ.

 

16. 2. 2016 jednání vedení svazu se zástupci MŠMT k zařazování nepedagogických pracovníků.

 

6. 4. 2016 jednání vedení svazu s ministryní školství k rozpočtu na rok 2017.

 

18. 4. 2016 jednání delegace zástupců odborových svazů v rozpočtové a příspěvkové sféře s předsedou vlády B. Sobotkou nad problematikou vývoje platů. Předseda  ČMOS PŠ F. Dobšík zopakoval požadavek na 10% navýšení objemu finančních prostředků v kapitole školství. Zdůraznil také zvyšující se nedůvěru zaměstnanců k realizaci navýšení platů v souvislosti s výsledky za rok 2015, kdy nárůst platů v regionálním školství byl pouze 2,2 %. Při poklesu nenárokových složek platu v roce 2015 se resort školství dostal na nejnižší nominální úroveň ve vztahu k ostatním resortům.

                       

19. 4. 2016 zveřejněna tisková zpráva odborových svazů v rozpočtové a příspěvkové sféře, které jednaly s premiérem o platech na rok 2017.

 

25. 4. 2016 tisková konference ČMOS PŠ k zahájení kampaně #KonecLevnychUcitelu; školské odbory chtějí pro učitele i nepedagogické pracovníky v roce 2017 vyšší platy, a to minimálně o 10 %,
aby platy pedagogů dosáhly alespoň 130 procent průměrné mzdy v zemi.

 

26. 4. 2016 jednání vedení svazu s předsedou České středoškolské unie Š. Kmentem - podpora kampaně.

 

29. 4. 2016 jednání vedení svazu s ministryní školství K. Valachovou; jednání delegace zástupců odborových svazů v rozpočtové a příspěvkové sféře s premiérem B. Sobotkou.

 

2. 5. 2016 zveřejněna tisková zpráva odborových svazů v rozpočtové a příspěvkové, které jednaly s předsedy stran vládní koalice o platech na rok 2017.

 

5. 5. 2016 předseda svazu odeslal dopisy předsedovi vlády B. Sobotkovi a ministrovi A. Babišovi s žádostí o osobní setkání (požadavek zvýšení platů v regionálním školství alespoň o 10 %).

 

10. 5. 2016 společné jednání předsedy ČMOS PŠ, CEZSHA, Asociace ředitelů gymnázií a ministryní školství; tiskový brífink.

                       

12. 5. 2016 jednání vedení svazu se zástupci CEZSHA.

 

20. 5. 2016 vedení svazu písemně informovalo ministra financí A. Babiše o mítinku zástupců zaměstnanců škol z celé ČR a o kampani školských odborů Konec levných učitelů.

 

30. 5. 2016 jednání vedení svazu s ekonomickou náměstkyní Z. Matuškovou k parametrům rozpočtu regionálního školství pro rok 2017.

 

31. 5. 2016 jednání vedení svazu s M. Fasmannem (makroekonom ČMKOS) k rozpočtu na rok 2017.

 

1. 6. 2016 jednání vedení svazu s ministrem J. Diensbierem - kampaň Konec levných učitelů.

 

2. 6. 2016 jednání vedení svazu s ministrem financí A. Babišem, s předsedou vlády B. Sobotkou

a ministryní školství K. Valachovou.

 

3. 6. 2016 jednání vedení svazu s ředitelem odboru státního rozpočtu ministerstva financí K. Tyllem.

 

7. 6. 2016 vedení svazu písemně oslovilo eurokomisařku V. Jourovou s informací o situaci

v odměňování zaměstnanců v regionálním školství.

 

10. 6. 2016 jednání o mzdách a rozpočtu školství - předseda České konference rektorů             (ČKR) T. Zima, Předsednictvo ČKR, zástupci Rady VŠ, předseda ČMKOS, VOS, předseda ČMOS PŠ

a zástupci asociace.

Vedení svazu dopisem oslovilo všechny poslance PS PČR , všechny senátory PČR a všechny členy vlády (s informací o zahájení kampaně Konec levných učitelů a        odmítnutím navrhovaných kompromisů při vyjednávání o podobě státního             rozpočtu - prosazování navýšení objemu mzdových prostředků pro zaměstnance regionálního školství v roce 2017 o 10 %).

 

15. 6. 2016 jednání s předsedou ČMKOS J. Středulou; společný brífink.

 

24. 6. 2016 vedení svazu písemně oslovilo předsedu vlády B. Sobotku, ministra financí A. Babiše, místopředsedu vlády P. Bělobrádka s žádostí o osobní setkání ke zveřejněným informacím k projednávání státního rozpočtu na rok 2017.

 

13. 7. 2016 účast vedení svazu na jednání K3 se zástupci ČMKOS, ČKR, Tady VŠ, Asociace ředitelů gymnázií, Asociace učitelů ZŠ.

 

20. 7. 2016 jednání vedení svazu s ředitelem odboru státního rozpočtu ministerstva financí K.Tyllem.

 

21. 7. 2016 jednání vedení svazu s  místopředsedou vlády P. Bělobrádkem.

 

28. 7. 2016 jednání vedení svazu s  ministrem financí A. Babišem.

 

24. 8. 2016 vláda schválila změnu tarifních tabulek; školští pracovníci dostali přidáno už od září 2016. Učitelům se tarif zvedne o šest procent 6 % a nepedagogickým pracovníkům o 4 %. Nařízení vlády, které vláda schválila, zavádí nový platový stupeň pro začínající učitele. Ti dostanou přidáno už po dvou letech, doposud měli nárok na vyšší plat až po šesti letech praxe. Na platy nepedagogických pracovníků bude přidaná částka 270 mil. Kč.

 

 

V Praze 30. 9. 2016

Naučit, nebo inkludovat?

Doc. PhDr. Boris Titzl, Ph.D., vedoucí redaktor časopisu Speciální pedagogika
a vysokoškolský učitel

Dokument ke stažení ve formátu PDF: Naučit nebo inkludovat

TEMATICKÁ ZPRÁVA – KONTROLA BOZ VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

Česká školní inspekce v příloze zveřejňuje tematickou zprávu se souhrnnými výsledky kontrol bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních za školní rok 2014/2015.

Nabídka dílen  XVII. regionálního setkání Přátel angažovaného učení – ZŠ Velké Němčice 23. dubna 2016

Dílny potvrzené lektory do 31.1.2016 ve formátu PDF: nabídka dílen PAU

 

SOUSTAVNÁ PODPORA OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ŠKOLÁCH (STABILIZACE ROLE ŽÁKOVSKÝCH PARLAMENTŮ V OBČANSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ FORMOU POKUSNÉHO OVĚŘOVÁNÍ)

 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokusné ověřování soustavné podpory občanského vzdělávání na školách.

Rozvoj občanských kompetencí patří mezi nejvýznamnější úkoly výchovně vzdělávacího procesu z hlediska přípravy na ekonomicky aktivní i pozdější život. Ačkoli zvolené profesní dráhy žáků se nepochybně budou různit, v roli občana se v dospělosti octne každý a způsob, jakým se jí zhostí, bude výrazně ovlivňovat jeho soukromý život i hodnotu jeho příspěvku ke kvalitě života společnosti jako celku.

Rozvoj občanských kompetencí není jen otázkou obsahu a metod společenskovědních předmětů, ale i školních projektů ve spolupráci s neziskovým sektorem a orgány samosprávy, úzké spolupráce školy s rodinou a institucemi zajišťujícími volnočasové aktivity žáků, a konečně i úzké spolupráce s institucemi celoživotního vzdělávání.

Pokusné ověřování si klade za cíl udělat první koncepční krok k dlouhodobé podpoře občanského vzdělávání v návaznosti na Usnesení Poslanecké sněmovny na podporu OV ze 4. prosince 2014, a dále jasně deklarovat, že občanské vzdělávání je pro MŠMT do budoucna jednou z priorit. Realizátorem a hlavním garantem ověřování je Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), odbornými a metodickými garanty jsou Centrum občanského vzdělávání (COV) a Centrum pro demokratické učení (CEDU).

Konkrétními cíli pokusného ověřování bude:

1.     na pilotních školách ověřit systém zavádění ŽP a vytvořit na nich konzultační centra pro podporu dalších škol v budoucnu; zapojí se 21 škol, všech typů v celé ČR (včetně sociálně problematických lokalit)

2.     identifikovat témata, aktivity a nástroje OV pro nastavení výzev OP VVV a dalších dotačních titulů

3.     ověřit, jak v praxi podpořit pedagoga, který na škole koordinuje ŽP, a jak podpořit rozšíření těchto aktivit směrem k rodičům a místní komunitě

4.     vyvinout systém efektivního hodnocení ŽP

Kompletní text vyhlášení je k dispozici zde: Text vyhlášení PO-2.pdf.