Podklady, které poskytlo redakci UN k diskuzi o standardu učitele a kariérním systému MŠMT

01 - Úvodní text - Standard učitele a jeho místo v kariérním systému ( 145 kB )

02 - Karierní systém - schema ( 527 kB )

03 - KS - diagram - NÁVAZNOSTI ( 103 kB )

04 - Standard učitele - schema ( 96 kB )

SU - Oblast 0 - Etika ( 56 kB )

SU - Oblast 1 - učitel a jeho profesní JÁ ( 132 kB )

SU - Oblast 2 - Učitel a jeho třída ( 196 kB )

SU - Oblast 3 - Učitel a jeho okolí ( 132 kB )

NEVEŘEJNÁ SCHŮZKA O VYHLÁŠKÁCH

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ - ASP ( 49 kB )

ODPOVĚĎ OMBUDSMANA NA DOTAZ UN ( 24 kB )

DOPIS MINISTRU ŠKOLSTVÍ D. ŠTYSOVI ( 26 kB )

Vyjádření oslovených osobností k tiskové zprávě o jednání představitelů MŠMT ve Štrasburku o plnění Akčního plánu k výkonu rozsudku D.H.

DĚTSKÉ VÝTVARNÉ SOUTĚŽE POMÁHAJÍ KONTU BARIÉRY

Ilustrační test z matematiky

Ke stažení:

• Ilustrační test z matematiky - ke stažení ve formátu PDF

Ilustrační test z matematiky je svou úrovní náročnosti plně srovnatelný s tzv. „ostrým“ maturitním testem. CERMAT ho dal už 1. listopadu k dispozici školám prostřednictvím informačního systému CERTIS, nyní je k dispozici všem zájemcům zdarma ke stažení. Každý má tak možnost vyzkoušet, jak na tom se znalostmi z matematiky je. 

Zatímco zkouška z matematiky sestává pouze z didaktického testu, zkouška z cizího jazyka je zkouškou komplexní, složenou z didaktického testu, ústní zkoušky a písemné práce. I to mělo pravděpodobně v uplynulých letech vliv na rozhodování budoucích maturantů při podávání přihlášky. Žáci, pro které jsou matematika i cizí jazyk stejně náročné, volili často matematiku pro její administrativní jednoduchost. Jak ale ukazují výsledky minulých období, velké procento takových u maturity neuspělo. 

Každý by proto měl při volbě portfolia zkoušek poctivě zvážit své možnosti. Zkoušku z matematiky totiž určitě nelze pokládat za snazší.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní ústav pro vzdělávání spouští nové certifikace programů primární prevence

Drogy, šikana, násilí, rizikové sexuální chování – to je jen neúplný seznam nebezpečí, se kterými se mohou setkat už žáci základních škol. V České republice proto existuje propracovaný systém prevence, kterému se vedle státních institucí věnuje i celá řada neziskových organizací. Jednotlivé programy primární prevence však mají rozdílnou úroveň a kvalita obsahu i lektorů se často různí.

Maturitní zkouška 2013 podzim - souhrnné výsledky

Ke stažení:

• MZ2013 podzim-souhrnné výsledky - ke stažení ve formátu XLS
• Slovníček pojmů k analýze výsledků - ke stažení ve formátu PDF

4. ročník projektu Záložka do knihy spojuje školy

Pedagogická knihovna J. A. Komenského v Praze a  Slovenská pedagogická knižnica v Bratislavě vyhlašují  4. ročník projektu Záložka do knihy spojuje školy, tentokrát s námětem: Namaluj mi svého oblíbeného literárního hrdinu.

Projekt bude probíhat během celého měsíce října u příležitosti Mezinárodního měsíce školních knihoven.

Cílem projektu je podpora čtenářství a navázání kontaktů mezi českými a slovenskými základními školami prostřednictvím výměny záložek, které žáci sami vyrobí libovolnou technikou. Projekt může být také využit v plnění Školního vzdělávacího programu, zařazen do průřezových témat nebo do celoškolních projektů. České a slovenské školy mohou navázat vzájemnou spolupráci a pokračovat v ní i po skončení celého projektu.

A jak bude celá akce probíhat?  Školy se přihlásí prostřednictvím on-line přihlášky, která je umístěna na webových stránkách Centra pro školní knihovny Pedagogické knihovny J. A. Komenského a už budou jen čekat, která slovenská škola jim bude přidělena. Hlavním kritériem pro výběr škol bude počet přihlášených žáků, ročník a typ školy. Přihlašovat se mohou celé školy, ročníky, ale i jednotlivé třídy všech typů základních škol, víceletých gymnázií, speciálních škol i školy při nemocnicích.

Jakmile získají děti kontakt na partnerskou školu, pustí se pod vedením učitelů nebo školních knihovníků do práce. Mohou vymýšlet různé techniky pro tvorbu záložek. Budeme rádi, když paní učitelky, školní knihovníci nebo děti samy pořídí v průběhu projektu dokumentační fotografie z práce na záložkách a snímky zašlou mailem do Pedagogické knihovny J.A. Komenského v Praze.

Česko-slovenský projekt bude ukončen 31. 10. 2013 a během měsíce listopadu bude vyhodnocen. Krátké hodnocení a zaslané fotografie z jednotlivých škol budou vystaveny na webových stránkách Centra pro školní knihovny, které celý projekt organizuje. Zúčastněné školy si tak mohou vzájemně prohlédnout a porovnat, jaké záložky se podařilo vytvořit.

Všechny kontakty, potřebné údaje a informace jsou vystaveny od konce srpna 2013 na stránkách Pedagogické knihovny J. A. Komenského - Centra pro školní knihovny (www.csk.npmk.cz).

                                                   Mgr. Radmila Indráková

                                                   Centrum pro školní knihovny

                                                   Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského

Program Excelence středních škol

V návaznosti na Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy na léta 2011- 2015 a na Národní program reforem České republiky 2011 vyhlásilo MŠMT již třetím rokem rozvojový program „Hodnocení žáků a škol podle výsledků v soutěžích v roce 2013 – Excelence středních škol 2013".    

Stanovisko předsedy ČMOS pracovníků školství Františka Dobšíka ke snižování platových tarifů. Další názory a podrobnosti v UN 27/2013

(Vyjádření k dopisu učitelek Obchodní akademie Náchod (viz UN 27/2013). V prvních dvou bodech je uvedeno odborné právní a ekonomické stanovisko sekretariátu ČMOS PŠ. Stanovisko vedení ČMOS PŠ je obsaženo v bodě 3.)

1) Nejprve chci upozornit na platnou právní úpravu určování platového tarifu a náležitostí platového výměru, protože některá vyjádření autorek jsou nepřesná.

V § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě je upraven zvláštní způsob určení platového tarifu tímto ustanovením: „zaměstnavatel může zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy“. Touto úpravou bylo využito zmocnění pro vládu obsažené v § 123 odst. 6 písm. e) zákoníku práce. Zaměstnavateli je tedy dána možnost určit v rámci dané platové třídy platový tarif bez ohledu na započitatelnou praxi. To umožňuje určit zaměstnanci vyšší, ale i nižší platový tarif, než na jaký by mu vznikl nárok podle zápočtu let praxe. Na tomto místě je třeba upozornit, že v takovém případě nestanoví zaměstnavatel zaměstnanci platový stupeň! Stanovení platového stupně totiž plně podléhá režimu podle ustanovení § 4 nařízení vlády, tedy zápočtu praxe. Postup podle § 6 tedy nesměřuje ke stanovení zvláštního platového stupně, ale ke zvláštnímu způsobu stanovení platového tarifu. Proto v platovém výměru nebude údaj o platovém stupni uveden a zaměstnanci se určí jen konkrétní výše platového tarifu v rámci rozpětí daného nejnižším a nejvyšším platovým stupněm dané platové třídy.

Původní omezení určení platového tarifu v rozpětí jen na zaměstnance zařazené nejprve v 1. až 4. a později v 1. až 5. platové třídě bylo od 1. ledna 2011 nahrazeno možností využít tohoto nástroje u všech nepedagogických zaměstnanců, a to bez ohledu na platovou třídu (tedy např. i u THP pracovníků zařazených v 10. nebo i vyšší platové třídě). Další změnu pak přinesla novela účinná od 1. ledna 2012. Změna spočívá v tom, že do konce roku 2011 bylo možné uplatnit tento způsob určení platového tarifu v podstatě pouze u nepedagogických pracovníků. Nyní již příslušné ustanovení neobsahuje omezení vztahující se dosud k pedagogickým pracovníkům, proto může zaměstnavatel uplatnit tento postup u kteréhokoliv zaměstnance včetně pedagogických pracovníků. K uplatnění tohoto postupu nevyžaduje právní předpis žádnou úpravu ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, je však na místě připomenout zásadu rovného přístupu, tj. zákaz diskriminace. Lze tedy doporučit jednotný postup u všech zaměstnanců určité profesní skupiny.

Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády č. 564/2006 Sb. i jejich změny byly přijaty v řádném legislativním procesu (proběhlo připomínkové řízení, projednání v Legislativní radě vlády atd.) a staly se součástí platného právního řádu. Pokud tedy zaměstnavatel využije možnost danou mu platnou právní úpravou a v souladu s ní stanoví zaměstnancům (v daném případě učitelům) platový tarif, těžko mluvit o protiprávnosti jeho postupu.

Jinou otázkou ovšem je nakolik tato úprava (i když právně možná), je vhodná, přínosná, zda zkvalitňuje platový systém, motivuje zaměstnance atd. V tomto směru existují zásadní výhrady, a to především ze strany odborů.

Jednou z povinností zaměstnavatele je vydat zaměstnanci platový výměr podle § 136 zákoníku práce. V odst. 2 tohoto paragrafu se mj. stanoví: „Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“ Tuto oznamovací povinnost a povinnost zdůvodnění má zaměstnavatel i v případě změny výše platového tarifu (údaj o výši platového tarifu je totiž povinnou součástí platového výměru) i změny výše osobního příplatku. Pokud by zaměstnavatel zdůvodňoval změnu skutečností uvedených v platovém výměru formou nějakého veřejného oznámení (jak je uvedeno v dopisu), šlo by o porušení povinnosti uložené zákoníkem práce.

Pokud jde o nedostatek finančních prostředků jako důvod snižování či odebrání osobního příplatku, upozorňuji na stanovisko uvedené v publikaci „Platové předpisy pro zaměstnance obcí a jejich příspěvkových organizací“ autoři Tomší I., Trylč L., nakl. ANAG 2008. V tomto stanovisku autoři publikace (jinak odborní pracovníci MPSV) uvádějí:

„Míra ocenění (výše osobních příplatků) není definována jen pracovními výsledky zaměstnance, ale v podstatné míře je jejich úroveň ovlivněna výší prostředků na platy, které má zaměstnavatel k dispozici. Osobní příplatek lze (stejně jako všechny ostatní stanovené složky platu) zaměstnancům poskytovat jen v rámci vymezených prostředků na platy a nikoliv mimo ně. Lze proto dospět k závěru, že při respektování stanovených pravidel by z hlediska právní úpravy zřejmě obstálo i opatření zaměstnavatele, kterým by (z ekonomických důvodů) proporcionálně snížil osobní příplatky všem zaměstnancům, pokud by nenarušil vzájemné platové relace odvozené od pracovní výkonnosti a kvality práce zaměstnanců. Tento názor vychází ze skutečnosti, že zaměstnavatelé v oblasti veřejných služeb a správy mají pro platové účely k dispozici pouze omezené zdroje, jejichž výši navíc nemohou podstatným způsobem ovlivnit) jsou jim zpravidla přidělovány jiným subjektem). Nelze po nich proto spravedlivě požadovat, aby pokládali fakultativní složky platu zaměstnanců za určené „jednou provždy“ a za „nedotknutelné“, když z podstaty právní úpravy vyplývá, že jsou povinni především uspokojit právo zaměstnanců ne „nárokové složky platu“.“

2) Problém platové úrovně zaměstnanců ve školství není podle mého názoru prioritně problémem právním, ale ekonomickým. Skutečnost, že školství je v ČR podfinancováno, se projevuje i v úrovni a vývoji platů pedagogů i nepedagogů. Pro informaci uvádím vývoj průměrných měsíčních platů pedagogických pracovníků na středních odborných školách (údaje MŠMT).

Rok                            2009               2010               2011               2012

Prům. plat Kč           27 852           27 125           27 831           27 844

Zásadní zlepšení platové úrovně zaměstnanců RgŠ nelze očekávat ani v letošním roce. Např. v materiálu MŠMT „Principy normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2013“ je uvedeno:

„Ve srovnání se schváleným rozpočtem výdajového bloku RgŠ celkem v roce 2012 je navržený rozpočet běžných výdajů pro rok 2013 nižší o cca 274,8 mil. Kč (tj. o cca 0,32 %), z toho v oblasti mezd a odvodů o cca 1,096 mld. Kč (tj. o cca 1,38 %) a v oblasti ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) je naopak vyšší o cca 821,2 mil. Kč (tj. o cca 13,24 %).

V březnu roku 2012 vláda svým usnesením č. 178 ze dne 21. března 2012 přijala regulační opatření ke schválenému rozpočtu na rok 2012. Pro regionální školství znamenala tato regulační opatření vázání výdajů ve schváleném rozpočtu na rok 2012 ve výši 1,785 mld. Kč, což je 2,15 % z objemu mzdových prostředků vč. odvodů určených pro odměňování zaměstnanců škol a školských zařízení všech zřizovatelů.

Ve srovnání s touto srovnatelnou základnou, tj. s reálnou skutečností roku 2012, je rozpočet běžných výdajů pro rok 2013 vyšší o cca 1,5 mil. Kč (tj. o cca 1,8 %), z toho v oblasti mezd a odvodů o cca 593 mil. Kč (tj. o cca 0,76 %) a v oblasti ONIV (včetně zvýšení dotací pro církevní školství) dokonce o cca 917 mil. Kč (tj. o cca 15 %).“

Souhrnná čísla o finančních zdrojích a výsledné průměry je nutné odlišit od situace na jednotlivých školách. Tam je pro stanovení rozpočtu podstatné, jaký je počet žáků (tedy rozsah výkonů) a jak je k tomu reálně nastaven počet zaměstnanců. V těchto ukazatelích se školy mohou odlišovat, a to se všemi důsledky pokud jde o finanční zdroje na platy pro stávající počet zaměstnanců, vývoj platové úrovně, podíl nenárokových složek atd. Tyto konkrétní informace mohou získat zaměstnanci pouze od vedení školy. Informování zaměstnanců, příp. jejich zástupců upravuje § 276 a násl. zákoníku práce.

3) Autorky dopisu neuvádějí, zda na jejich škole působí odborová organizace, nebo zda jsou vůbec zaměstnanci školy seznámeni s existencí a aktivitami ČMOS PŠ. Z obsahu dopisu lze spíše vyvodit, že tomu tak není. Přitom právě odborový svaz veřejně poukazuje na problémy zmiňované učitelkami OA, žádá jejich nápravu a organizuje akce, které mají řešení problémů prosadit. Podrobný a úplný výčet aktivit ČMOS PŠ v tomto směru není nutno uvádět, zmíním proto pouze petici „Za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání“. V petici se mj. upozorňuje na takové problémy, jako je dlouhodobá podfinancovanost školství, nízká výdělková úroveň pedagogických, ale i nepedagogických pracovníků a nesplnění vládního příslibu posílit v rozpočtu finanční prostředky na platy pedagogů, nevhodné zásahy do platového systému, chyby v zařazování zaměstnanců ve školství do platových tříd. V petici se také konstatuje, že důsledkem neřešení těchto problémů je skutečnost, že ve srovnání s jinými zeměmi naši žáci ve znalostech a kompetencích nejsou na úrovni, která by odpovídala našim možnostem a tradicím.

O obsahu petice a jejím projednávání v Senátu informovaly Učitelské noviny.

Plně chápu nespokojenost autorek dopisu. V programech politických stran, vládním programovém prohlášení apod. je zdůrazněn význam vzdělání i záměr zlepšovat materiální postavení učitelů. O tom, že učitelé musí strpět i snižování platů, nepadla nikdy, nikde žádná zmínka. Odborový svaz ale průběžně upozorňoval na rozpory v prohlášeních politiků a realitou představovanou rozpočtem školství na jednotlivé roky. Na nedostatek financí jsme upozorňovali i ministra školství, vládu, další politiky i veřejnost. Organizovali jsme protestní akce včetně akcí petičních. Bohužel v dopise není ani zmínka, jaká byla angažovanost zaměstnanců na OA Náchod. Pokud se zaměstnanci ozvou, (a to ještě jen dopisem do redakce UN), až když se fakt odsouvání školství na druhou kolej projeví v úrovni jejich platů, bývá již dost pozdě a bývá to málo účinné. Blíží se přípravy státního rozpočtu na rok 2014 a vyhlídky pro kapitolu školství nejsou zatím vůbec příznivé, spíše naopak. ČMOS PŠ situaci sleduje a je připraven využívat všech svých legálních možností jak zajistit podmínky pro kvalitní vzdělávání, mezi něž patří i odpovídající odměňování pedagogů. Úspěch aktivit odborů je však v rozhodující míře závislý na rozsahu podpory zaměstnanců školství i další veřejnosti.

Nesouhlasíme s postupem zřizovatele, který (jak je uvedeno v dopise) doporučoval snížení platů pedagogických pracovníků. Kraj jako zřizovatel by měl využít všech možností a prostředků k zajištění potřebných finančních zdrojů, aby nebylo nutné platově postihovat zaměstnance.

Mgr. František Dobšík

předseda

Plán hlavních úkolů ČŠI 2013/2014 ( 128 kB )

Příloha k PHÚ č. 1 ( 96 kB )

Příloha k PHÚ č. 2 ( 78 kB )

Sdělení MŠMT – jednotné zkušební schéma maturitních zkoušek v podzimním zkušebním období 2013

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s § 2 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, určuje jednotné zkušební schéma (JZS) konání didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky pro podzimní zkušební období roku 2013.

Sdělení MŠMT – jednotné zkušební schéma maturitních zkoušek v podzimním zkušebním období 2013

Europass na veletrzích fiktivních firem

(núv) V letošním roce se Europass prezentoval na několika veletrzích fiktivních firem. Žáci se tak mohli seznámit s dokumenty Europassu, vyzkoušet si pracovní pohovory nanečisto a dozvědět se, jak vyplnit životopis.   

65 tisíc absolventů dostane k vysvědčení i Europass

(mšmt) Spolu s maturitním vysvědčením, vysvědčením o závěrečné zkoušce a výučním listem dostane více než polovina letošních absolventů středních škol a učilišť dodatek k osvědčení. Jde o jeden z dokumentů Europassu, který popisuje obsah a úroveň studia. Využijí ho především lidé, kteří se chystají do zahraničí na brigádu, stáž nebo by se rádi v zahraničí ucházeli o práci. Zaměstnavatelé v evropských zemích z dodatků v angličtině nebo jiném cizím jazyce lépe zjistí, jaké kompetence a dovednosti uchazeč během studia získal.  

České školství v mezinárodním srovnání 2013

Odůvodněné případy pro upevňování a rozvíjení výuky v Cizím jazyce

od 1. září 2013

Mezi odůvodněné případy pro upevňování a rozvíjení výuky v Cizím jazyce patří zejména:
1) speciální vzdělávací potřeby žáka podle § 16 školského zákona
2) žáci cizinci
3) organizační důvody
• dočasné personální problémy se zajištěním výuky
• dočasné prostorové problémy se zajištěním výuky

O odůvodněných případech rozhoduje ředitel školy po projednání se zákonnými zástupci žáka (doporučujeme s jejich souhlasem), žáci nemusí dokládat žádné potvrzení.
Ředitel školy má možnost vytvářet skupiny žáků napříč paralelními třídami i třídami různých ročníků 1. a 2. stupně. V krajním případě mohou být uvnitř jedné skupiny vzděláváni i žáci na několika úrovních (pokročilí + začátečníci; obor Cizí jazyk + Další cizí jazyk). Žáci mohou být vzděláváni i podle individuálního vzdělávacího plánu. Časová dotace stanovená RVP ZV je minimální, takže žáci mohou mít i více než 6 hodin na Další cizí jazyk (druhý cizí jazyk) nebo pro upevňování a rozvíjení výuky v Cizím jazyce (prvním cizím jazyce).

Na základě těchto možností uvádíme příklady organizačního zajištění výuky:
A. Výuka pro žáky upevňující a rozvíjející výuku v Cizím jazyce
1) Ve velkých školách mohou být žáci zařazeni do skupin vzniklých z žáků paralelních tříd.
2) Žáci mohou být zařazeni do skupiny vzniklé z žáků z rozdílných ročníků – podobný model jako na málotřídních školách.
3) Žáci mohou být zařazeni do třídy nižších ročníků nebo paralelní třídy, kde se vyučuje Cizí jazyk.
4) V krajním případě žáci mohou zůstat ve skupině, kde se vyučuje Další cizí jazyk, pokud učitel vyučuje oba jazyky.
B. Výuka Dalšího cizího jazyka
1) Ve velkých školách žáci mohou být zařazeni do skupin vzniklých z žáků paralelních tříd.
2) Zejména ve školách s jednou třídou v ročníku může učitel vyučovat ve třídě žáky, kteří pokračují v Dalším cizím jazyce, společně s těmi, kteří budou s Dalším cizím jazykem začínat (v případě, že se ve škole vyučoval Další cizí jazyk dříve než v 8. ročníku). Dělit takovou skupinu je nutné v případě, přesáhne-li počet žáků 24.
3) Učitel může vyučovat ve skupině současně žáky z různých ročníků, kteří začínají s Dalším cizím jazykem:
• pokud mají stejnou časovou dotaci, musí výuka probíhat podle jednoho učebního plánu: např. v  1. skupině budou žáci 8. ročníku, kteří s Dalším cizím jazykem začínají, mají 3 hodiny v modelu 3 + 3 a ve 2. skupině budou žáci 7. ročníku, také budou mít 3 hodiny v modelu 3 + 3 + X (tito žáci budou mít splněný učební plán už v 8. ročníku, hodinová dotace v 9. ročníku je na zvážení školy),
• pokud mají rozdílnou časovou dotaci, musí výuka probíhat podle rozdílných učebních plánů.
C. Znázornění možností organizace výuky
Ředitelé škol mohou vytvářet skupiny:
1) z paralelních tříd
• Cizí jazyk
• Další cizí jazyk
• Cizí jazyk + Další cizí jazyk
 
2) z různých ročníků
• Cizí jazyk   – více úrovní
• Další cizí jazyk
– jedna úroveň
– více úrovní
• Cizí jazyk + Další cizí jazyk

Výuka předmětů speciálně pedagogické péče náhradou za Další cizí jazyk

V odůvodněných případech lze v souladu se speciálními vzdělávacími potřebami žáka a po projednání se zákonnými zástupci žáka (doporučujeme s jejich souhlasem) nahradit Další cizí jazyk zařazením předmětů speciálně pedagogické péče se zaměřením na rozvoj komunikačních dovedností ve výuce českého jazyka, cizího jazyka, náhradních komunikačních systémů pro neslyšící nebo hluchoslepé a dalších náhradních komunikačních systémů, k posílení logopedické péče atd.
Stanovená minimální časová dotace je i v tomto případě 6 disponibilních hodin zařazených nejpozději v 8. ročníku.

Možnost náhrady Dalšího cizího jazyka zařazením předmětů speciálně pedagogické péče se zejména týká těchto skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:
• žáků se závažným sluchovým postižením
• žáků hluchoslepých
• žáků se závažným onemocněním včetně poúrazových stavů
• žáků se zjištěnou poruchou řečových funkcí, která se projevuje v mluvené, čtené a psané podobě řeči, zejména významnými obtížemi osvojit si zvukovou a grafickou podobu slov, jejich významy, gramatické struktury jazyka. Zejména se jedná o žáky postižené vývojovou dysfázií nebo žáky se specifickou poruchou učení těžkého stupně.
Porucha řečových funkcí se může vyskytovat samostatně, jako doprovodný příznak nebo v kombinaci s dalším zdravotním postižením žáka (§ 16 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění).

Vzdělávání žáků s mentálním postižením je řešeno samostatně formou přílohy 2  RVP ZV (rámcový vzdělávací program upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením) nebo samostatným RVP pro obor vzdělávání  základní škola speciální.

Odstartoval projekt IN-Generation

Spuštěním webové stránky www.in-generation.cz začíná projekt IN(ternet) Generation, který připravil a realizuje institut ELAI (European Leadership & Academic Institute), www.elai.cz, ve spolupráci s českým Googlem a pod záštitou MŠMT. Hlavním cílem projektu je přinést dětem ve věku 9-15 let vzdělávání v oblastech etického, efektivního, pokročilého a bezpečného užívání internetu, který by měl sloužit jako pilot pro širší užití v zemích EU.

Projekt IN-Generation je prvním uceleným projektem zapojujícím děti, pedagogy, rodiče i celé školy do spolupráce na tématech internetového chování a vzdělávání.

·        Dětem nabízí interaktivní materiály pro samostatnou i skupinovou práci a zajímavý portál, na kterém si mohou osvojit potřebné znalosti a dovednosti.

·        Pro učitele přináší projekt IN-Generation příklady aktivit, základní metodologii i kompletní plány vyučovacích hodin a rodičům nabízí interaktivní nástroje a rozšiřující informace a zdroje pro domácí vzdělávání dětí.

·        Dětem, učitelům i rodičům umožní vytvářet a sdílet vlastní vzdělávací materiály a videa k tématům internetové gramotnosti.

·        Základním školám nabídne projekt multimediální programy, semináře a workshopy se zkušenými lektory, celorepublikové i regionální projektové dny a další aktivity, ale především školám pomůže naplnit očekávané výstupy standardů pro ICT na základních školách.

Lukáš Sedláček, ředitel ELAI, říká: „Před více než dvěma lety jsme začali připravovat tento komplexní projekt, který od počátku vytváříme ve spolupráci s experty v oblasti ICT, učiteli informatiky i dětmi samotnými. Spojením těchto skupin a místních komunit vytváříme projekt, který se bude moci jedinečně adaptovat na výuku v oblasti digitální gramotnosti a internetu v následujících letech. Proto věříme, že se projekt IN-Generation stane inspirací pro vzdělávání v oblasti ICT jak v České republice, tak i po celém světě.“

Školy se mohou od 11. 6. 2013 k účasti v projektu registrovat na webových stránkáchwww.in-generation.cz. Zde učitelé naleznou připravené plány vyučovacích hodin a krátkých aktivit s metodologickými postupy pro práci ve třídě a to i v prostředí bez připojení k internetu a pro rodiče jsou připraveny rady a nápady pro práci s dětmi. Od září do prosince 2013 proběhne pilotování projektu na základních školách a bude spuštěno interaktivní rozhraní pro děti. Od počátku roku 2014 bude projekt realizován přímo na základních školách po dobu tří let.

Projekt IN-Generation byl prezentován také na nedávné konferenci Vzdělávání v době globální ekonomiky ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy, stejně jako dalším významným představitelům akademické sféry, soukromého sektoru a nevládních organizací. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Petr Fiala, se k projektu vyjádřil: „Domnívám se, že se jedná o zajímavou a podnětnou aktivitu pro posílení internetové gramotnosti žáků v základním vzdělávání.”

elai

Soutěž Příběhy 20. století

(mšmt) Navštivte a natočte vzpomínky vašich babiček, dědečků, rodičů, sousedů či známých! Třeba o letních prázdninách. Vezměte si kameru nebo diktafon, možná bude stačit váš mobilní telefon a nechte je vyprávět. Soutěž Příběhy 20. století zaštítil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala. Podporují ji desítky vzdělávacích, charitativních organizací.

Vyhled-vzdelavaci-politiky-CR ( 1,3 MB )

Provázanost Národní soustavy kvalifikací a počátečního vzdělávání

Zprava-A5 ( 672 kB )

Zprava-A5-priloha-c-1 ( 788 kB )

Zprava-A5-priloha-c-2 ( 416 kB )

Anotace-ke-Zprave-AJ_A5 ( 255 kB )

(cermat) V aktuálně vydaném čísle Maturitního zpravodaje se dozvíte podrobné informace o tom, co se děje v období po didaktickém testu a písemné práci společné části maturitní zkoušky, jak si mohou žáci zkontrolovat své výsledky a kdy úspěšní maturanti obdrží maturitní vysvědčení.

Ke stažení:

• Maturitní zpravodaj č. 19 - ve formátu PDF

Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby začíná v několika regionech současně

Včera začal pilotní ročník Týdne uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby, jehož koordinátorem je Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). K Týdnu se po celé republice přihlásilo a svoji akci do mapy zaneslo přes 250 hudebních, divadelních, literárních, tanečních, audiovizuálních a mezioborových projektů a akcí. Po vlámském, skotském a nizozemském úspěchu Týdne amatérské tvorby se tato kampaň letos poprvé realizuje i u nás, přičemž spojení obou oblastí je českou originalitou.

Cermat postupně zveřejňuje maturitní testy

Na tomto místě najdete testy a zadání jarní maturitní zkoušky 2013.  Zveřejňovány budou postupně ve shodě s tím, jak je maturanti absolvují v rámci Jednotného zkušebního schématu pro jaro 2013, a to vždy nejpozději následující kalendářní den. Poslechové subtesty z cizích jazyků, stejně jako některé další specifické součásti didaktického testu pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek budou vzhledem k technické náročnosti zveřejněny v co nejkratším možném termínu.

Řešení budou zveřejněna po rozhodnutí validační komise, nejpozději 14. května 2013.

POZVÁNKA NA MATURITNÍ FÓRUM

Asociace středoškolských češtinářů a Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové si Vás dovoluje pozvat na diskusní setkání učitelů, akademiků, politiků a novinářů k problematice maturitní zkoušky.

Panelová diskuse se koná v sobotu 1. června od 9:00 hod. do 15:00 hod. v aule Objektu společné výuky Univerzity Hradec Králové v Hradecké ulici 1227, a to pod názvem Maturitní fórum.

Cílem setkání je seznámit odbornou i širší veřejnost se současným stavem maturitní problematiky, prezentovat stanoviska a návrhy Asociace středoškolských češtinářů, dále návrh Asociace metodiků (AMATE), a současně iniciovat obsáhlou diskusi směřující k takové podobě maturity 2018+, která vrátí této zkoušce smysl i prestiž. Setkání se neomezí jen na maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, nýbrž nastolí i otázky celkové koncepce a podoby maturit, včetně zkoušky z cizích jazyků.

Nad touto akcí převzal záštitu primátor Hradce Králové MUDr. Zdeněk Fink a děkan PdF UHK doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D.

Jsou na ni zváni: praktikující učitelé češtiny a cizích jazyků na středních školách; ministr školství prof. Petr Fiala; zástupci školských výborů PS a Senátu; zástupci Ústavu pro jazyk český a Ústavu pro českou literaturu; delegáti Kruhu přátel českého jazyka; rektoři vysokých škol a vedoucí kateder bohemistiky vysokých škol; členové poradní maturitní komise MŠMT; zástupci CERMAT; zástupci AŘG a CZESHA, zástupci SPaD (Svazu průmyslu a dopravy), zástupci SUMA (Sdružení učitelů matematiky), zástupci České asociace sester; zástupci sdružení středoškolských studentů.

Informována a pozvána budou též média: celostátní veřejnoprávní i soukromé televize, Český rozhlas, celostátní deníky, seriózní časopisy; web Česká škola a Učitelské noviny.

 Těšíme se na Vaši účast. Přesný harmonogram akce bude oznámen do konce dubna na www.ascestinaru.cz, www.uhk.cz/pdf, www.ceskaskola.cz a www.ucitelskenoviny.cz.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.

předseda Asociace středoškolských češtinářů

Mgr. Josef Soukal

místopředseda Asociace středoškolských češtinářů

Mgr. Václav Víška, Ph.D.

Statutární zástupce děkana a proděkan pro studijní záležitosti

Pedagogická fakulta

Univerzita Hradec Králové

Změny ve školském zákonu 2013

Novela školského zákona je ve vnějším připomínkovém řízení. O navrhovaných změnách, které by měla nejen ve speciálním školství přinést připravovaná novela školského zákona, se diskutuje již řadu týdnů. Nyní se můžete podívat na oficiální text návrhu novely školského zákona, který již MŠMT prodiskutovalo i s poslanci v rámci jednání parlamentního školského podvýboru.

Ke stažení:

změny ve školském zákonu 2013 ve formátu DOC (885 KB)

HK ČR: Nerealizovatelné prvky duálu

Hospodářská komora ČR upozorňuje, že česká společnost ani systém vzdělávání v České republice není aktuálně připraven zavést duální systém po vzoru Německa. Prvky, které jsou pro duální systém v Německu podstatné a v současné době v ČR nerealizovatelné jsou například:

·        Celospolečensky přijat fakt, že prioritní je potřeba hospodářství, resp. zaměstnavatelů a systém duálního vzdělávání (počáteční i další) zajišťuje potřebu a množství kvalifikované pracovní síly.

·        O ustavení nového oboru vzdělání u průmyslových oborů rozhoduje ministerstvo hospodářství a obsahově posuzuje hospodářská komora jako zástupce zaměstnavatelů. Německé ministerstvo školství pak následně zakomponuje obor do vzdělávací soustavy.

·        Povinné členství zaměstnavatelů v obchodní a průmyslové komoře, která pak zastupuje jejich zájmy i v oblasti vzdělávání, organizuje zkoušky profesního vzdělávání, schvaluje vhodnost a vybavenost pracoviště pro odbornou přípravu a také ověřuje znalosti pedagogů podílejících se na odborné přípravě.

·        Role středních škol v duálním systému je v zajištění všeobecného vzdělávání pro žáky přijaté zaměstnavateli do učebních oborů.

·        Žák na úrovni posledního ročníku základní školy si v průmyslových oborech musí najít zaměstnavatele, pro kterého se vyučí zvolenému povolání a následně u něj bude pracovat. Pak je mu automaticky přiřazena příslušná střední škola. 80% výuky probíhá u firmy.

·        Žák dostává od zaměstnavatele stipendium ve výši zhruba 500 – 1000 Euro za měsíc. Výše stipendia je určena předem a je po celou délku studia. Na druhou stranu žák, resp. jeho zákonný zástupce podepisuje smlouvu o tom, že žák bude pro zaměstnavatele po určitou dobu pracovat.

·        Vysoká míra odpovědnosti na obou stranách. Majitelé firem mají zájem o maximální využití kvalifikačních možností svých zaměstnanců a starost o jejich kvalifikační růst (plánování lidských zdrojů), považují to za zásadní předpoklad dlouhodobého úspěchu firmy. Na druhé straně žák je veden k odpovědnosti v tom smyslu, že vzdělávání je nutnou podmínkou pro jeho profesní uplatnění a růst.

·        Zaměstnavatelé (malí, střední i velcí) nesou většinu nákladů na odbornou přípravu žáků v duálním vzdělávání. Pro názornost, náklady firmy o 250 zaměstnancích, při cca 15 žácích v ročníku a 10 zaměstnancích podílejících se na jejich přípravě, se pohybují kolem 1,5 mil Euro ročně. Takové výdaje jsou uznávány jako náklad firmy v plné výši.

Lenka Vodná

Tisková mluvčí

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY

Freyova 27 | 190 00 Praha 9 – Vysočany

press@komora.cz |  www.komora.cz

Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících

Ke stažení:

Právní výklad k § 23 zákona ve formátu DOC (125 KB)

Jiří Pilař o svém odvolání z funkce

Na tomto místě bylo osobní vyjádření bývalého ředitele odboru školství pražského magistrátu Jiřího Pilaře, který redakce získala z ověřeného zdroje. Na přání jeho autora redakce text odstranila.

„Odpověď JUDr. Jitky Dolejšové na článek „Jiří Pilař o svém odvolání z funkce“ uveřejněný dne 1. 3. 2013 v týdeníku Učitelské noviny v rubrice „Nástěnka“:

JUDr. Dolejšová za celé své působení v odboru školství, mládeže a sportu MHMP nikdy neměla ve své gesci ani v gesci jí vedeného oddělení vyhlašování konkurzních řízení na pozice ředitelů škol a školských zařízení. Na zpracování konkrétních materiálů pro výběrová řízení, tedy ani těch z roku 2012, kterých se dotčená pasáž článku týká, se nepodílela a ani nebyla požádána bývalou ředitelkou odboru školství, mládeže a sportu o konzultaci k materiálu. Nemohla být tedy faktickým ani „nefaktickým“ viníkem vyhlašovaných konkursů ani vykládat v dané souvislosti školský zákon.“

Omluva za zveřejnění nepravdivé informace

Omlouvám se tímto paní doktorce JUDr. Jitce Dolejšové za uveřejnění nepravdivé informace v textu, který byl uveřejněn na webových stránkách Učitelských novin v rubrice Nástěnka. Mým původním záměrem nebylo text publikovat. V tvrzení o její vině za protiprávně vyhlášené konkurzy (nedodržení termínu vyhlášení) jsem vycházel z informace, kterou jsem dostal při přebírání funkce ředitele odboru školství, mládeže a sportu MHMP. Proto se za toto nepravdivé tvrzení paní JUDr. Jitce Dolejšové omlouvám a věřím, že moji omluvu přijme.

Odpovědi M. Zeleného, starosty městské části Praha 5, v souvislosti s kauzou budoucnosti „romské“ základní školy Grafická, která vychází v UN č. 11/2013

  Zřizovatel ví, že základní škole nemůže zakázat zápisy do 1. tříd, přesto to udělal, dokonce písemně. Po čase od tohoto zákazu ustoupil, škola se však pochopitelně cítí poškozena. Městská část tvrdí, že ZŠ Grafickou rušit nechce, přijímané kroky však o její podpoře příliš nesvědčí.

  Jaký je váš osobní názor na tuto školu a jaké je její místo v systému vzdělávání v Praze 5? zeptali jsme se písemně starosty MŠ Praha 5 M. Zeleného.

  Je důležité si uvědomit, že se jedná o běžnou základní školu, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 5. Přistupujeme k ZŠ Grafická rovným přístupem, jako k ostatním školám v naší působnosti. Tento princip rovnosti musíme dodržet i z důvodu odpovědnosti za celkový vyvážený rozvoj vzdělávání v městské části. Problém ZŠ Grafická je především dlouhodobě nízká naplněnost žáků, především v ročnících II. stupně. Pokud do jedné třídy chodí jen např. 5 žáků a do další 7, logicky musí městská část doplácet provoz takové školy, přičemž tyto peníze bychom mohli investovat do jiné školy, která má dětí dostatek. Nutno ale dodat, že záleží především vedení školy, aby naplněnost tříd zvýšilo.

  Na konci loňského roku bylo ZŠ Grafická ze strany zřizovatele oznámeno, že nemá organizovat zápis, ani přijímat další žáky do vyšších ročníků, tato skutečnost byla i zveřejněna. Přestože se zápis nakonec uskutečnil, jaký je váš názor na tato opatření městské části? Domníváte se, že tím byla škola poškozena

  O nevypsání zápisu nerozhoduje zřizovatel, ale vedení školy.

  Jaké výhrady má zřizovatel, jehož zastupujete, k této škole? Proč se navrhuje její zrušení, nebo proč se o něm uvažuje? Co je podle vás důvodem změny postoje městské části, že se tyto úvahy objevily právě v posledních měsících, když před tím patřila škola k „příkladům dobré praxe“? Nemůže jít o osobní animozity někoho z vašeho úřadu k ředitelce školy?

 Radní ani zastupitelé žádný návrh na zrušení ZŠ Grafická neprojednávali! Naopak radní pro školství, kulturu a sport Michal Šesták veřejně ujistil zástupce vedení školy i rodiče, že v tuto chvíli zřizovatel o zrušení školy neuvažuje. K výhradám patří především nízká naplněnost tříd, především na druhém stupni. Praha 5 se naopak snaží situaci v ZŠ Grafická nezávisle zmapovat a vyhodnotit, což bylo například i důvodem ke svolání diskuze v podobě kulatého stolu na půdě radnice. Tato podnětná diskuze proběhla 19. 2. a kromě zástupců vedení radnice a školy se jí zúčastnili také odborníci na školství, zástupci neziskových organizací i rodiče dětí, které školu navštěvují.

  Pokud by byla škola zrušena, do kterých škol by přešli její žáci? Znáte názor ředitelů těchto škol na tento směr řešení? Byly by tyto školy schopny poskytnout žákům zejména ze sociálně znevýhodněného prostředí potřebná vyrovnávací a podpůrná pedagogická opatření?

  V tuto chvíli se vedení MČ Praha 5 zrušením ZŠ Grafická nezabývá, naopak pracuje na zmapování současné situace ve škole, například z kapacitního, ekonomického i vzdělávacího hlediska. Co se týká druhé části dotazu: ZŠ Grafická není v učebních plánech a metodách vzdělávání nijak specifická, jde o běžnou obecní školu, tedy obdobný pedagogický přístup umí zajistit učitelské sbory i v ostatních školách.

  Je součástí úvah i vytlačit (mj.) sociálně znevýhodněné z Prahy 5, jak se objevilo v předvolební kampani ze strany ČSSD?

  Zřejmě máte mylné informace, kampaň ČSSD byla mířena proti sociálně nepřizpůsobivým (kriminální živly, narkomani, atd.), nikoliv sociálně znevýhodněným.

PODKLADY K DISKUZI O ZMĚNĚ FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ 2013

MŠMT se po roce vrátilo k diskuzi o reformě financování regionálního školství. Koncepce změn je však výrazně jiná než při předchozím neúspěšném pokusu, nicméně možné dopady na některé školy nutí stále k opatrnosti. Nad dokumenty, které přinášíme, se v současnosti vede diskuze. Tyto materiály mají k dispozici při jednání s MŠMT zástupci školských komisí Rady Asociace krajů, Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí. 

Ke stažení:

01 - Dopis náměstka ministra ve formátu PDF (593 KB)
02 - Situační zpráva k reformě financování regionálního školství ve formátu XLSM (303 KB)
03 - Dopad RFRgŠ na mateřské školy ve formátu XLSM (732 KB)
04 - Dopad RFRgŠ na základní školy ve formátu XLSM (1.4 MB)
05 - Oborové normativy pro SŠ ve formátu XLSX (45 KB)
06 - Modely výpočtu u MŠ a ZŠ ve formátu DOC (28 KB)
07 - Prezentace modelu RFRgŠ pro ZŠ ve formátu PPTX (112 KB)
08 - Modely výpočtu - výběr ve formátu XLSX (1.6 MB)
09 - Návrh novely zakona 561 2004 ve formátu DOCX (61 KB)
10 - Stanovisko SMO ČR a SMS ČR k návrhu nového systému FRgŠ ve formátu DOC (50 KB)
11 - Stanovisko SMO ČR k návrhu nového systému FRgŠ ve formátu DOC (67 KB)
 

Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j.: MSMT-8154/2013-201 Českomoravský odborový svaz pracovníků školství Č.j.: ČMOS PŠ-/2013-349 Právní výklad k § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) , a § 132 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce , ve znění pozdějších předpisů.

I.

Podle § 23 odst. 1 zákona stanoví ředitel školy nebo školského zařízení (dále jen „škola“) pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování.

Podle § 23 odst. 2 zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Tímto prováděcím právním předpisem jenařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení“). Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti.

Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky určena v § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně. Podle § 22a odst. 1 zákona pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době přímou pedagogickou činnost a práce související s přímou pedagogickou činností. Příkladmý výčet prací souvisejících s přímou pedagogickou činností je uveden v § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen „pracovní řád“). Mezi práce související s přímou pedagogickou činností, a tedy mezi standardní činnosti pedagogických pracovníků, patří nejen příprava na přímou pedagogickou činnost, hodnocení prací dětí a žáků (dále jen „žáci“), ale také dohled žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s dalšími pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci žáků, péče o kabinety a sbírky, účast na školních poradách a studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

Čas vyhrazený na práce související s přímou pedagogickou činností činí rozdíl mezi týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti a 40 hodinami. Někdy bývá týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nazýván úvazkem, což může vést k určitým nedorozuměním, neboť jako úvazek je většinou chápána stanovená týdenní pracovní doba, a k mylným názorům, že pracovní doba pedagogických pracovníků je shodná s týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti. Pro zjednodušení a větší názornost však bude i v tomto výkladu nadále týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti označován také jako „základní pedagogický úvazek“.

Příklad 1:

Učitel mateřské školy má nařízením určen základní pedagogický úvazek 31 hodin týdně. Na práce související s přímou pedagogickou činností připadá 9 hodin týdně.

Učitel střední školy má nařízením určen základní pedagogický úvazek 21 hodin týdně. Na práce související s přímou pedagogickou činností připadá 18 hodin týdně.

Vychovatel školní družiny a školního klubu má nařízením určen základní pedagogický úvazek 28 – 30 hodin. Ředitel školy je povinen na začátku období školního vyučování nebo pololetí školního vyučování konkrétnímu pedagogickému pracovníkovi stanovit přesnou výši jeho základního pedagogického úvazku. Tuto výši není oprávněn v daném období měnit. Ředitel školy si při stanovení základního pedagogického úvazku konkrétním pedagogickým pracovníkům počíná tak, aby dodržel zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace. Porušením těchto zásad bude např. neodůvodněné stanovení základního pedagogického úvazku ve výši 30 hodin u jednoho z vychovatelů školní družiny, pokud ostatní budou mít základní pedagogický úvazek stanoven na 28 hodin.

Za práce v základním pedagogickém úvazku a za práce související s přímou pedagogickou činností přísluší pedagogickým pracovníkům měsíční platový tarif stanovený podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

II.

Podle § 3 odst. 3 pracovního řádu při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. V praxi rozvržení přímé pedagogické činnosti probíhá tak, že je jednotlivým pedagogickým pracovníkům vytvořen jejich „rozvrh hodin“. V souvislosti s tímto ustanovením je vhodné upozornit, že po právní stránce nic nebrání tomu, aby byl pedagogickému pracovníkovi každý týden určován jiný „rozvrh hodin“. S ohledem na potřeby žáků (potřeba stabilního rozvrhu hodin) se tak však neděje. Na mimořádné změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti však pamatuje § 3 odst. 4 pracovního řádu, který stanoví, že změny v tomto rozvržení oznamuje ředitel školy pedagogickému pracovníkovi zpravidla 3 dny předem.

III.

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze podle § 2 odst. 3 nařízení rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců.

Příklad 2:

Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy bude mít základní pedagogický úvazek (21 hodin) rozvržen tak, že v lichém týdnu bude vykonávat 19 hodin přímé pedagogické činnosti a v sudém týdnu bude vykonávat 23 hodin přímé pedagogické činnosti.

Příklad 3:

Učitel odborného výcviku střední školy, jenž bude mít určen základní pedagogický úvazek na 30 hodin (podle nařízení je základní pedagogický úvazek učitelů odborného výcviku střední školy 25 – 35 hodin), bude v září a říjnu vykonávat 36 hodin přímé pedagogické činnosti týdně, v listopadu až lednu 26 hodin přímé pedagogické činnosti.

IV.

Podle § 23 odst. 3 zákona může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin, další hodiny s ním může dohodnout. Hodiny přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah budou v tomto výkladu označovány také jako „přespočetné hodiny“. Je vhodné upozornit, že se nejedná o tzv. přesčasové hodiny. Práce přesčas vzniká až při výkonu práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. nad 40 hodin týdně (srov. § 93 zákoníku práce). Přespočetné hodiny jsou vykonávány v rámci stanovené pracovní doby a de facto zkracují čas vyhrazený pro výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.

V případě rovnoměrného rozvržení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti je přímou pedagogickou činností nad rozsah hodin stanovený ředitelem každá (viz ale bod VII.) hodina přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek určený konkrétnímu pedagogickému pracovníkovi.

Příklad 4:

Učitel mateřské školy má základní pedagogický úvazek 31 hodin. 32. (a každá další) hodina přímé pedagogické činnosti bude přespočetná.

Příklad 5:

Vychovatel školní družiny má stanoven základní pedagogický úvazek 28 hodin (nařízení pro vychovatele stanovuje rozpětí 28 – 30 hodin přímé pedagogické činnosti týdně). 29. (a každá další) hodina bude přespočetná.

Pokud je základní pedagogický úvazek rozvržen na jednotlivé týdny nerovnoměrně, budou přespočetnými hodinami ty hodiny, ve kterých bude pedagogický pracovník vykonávat přímou pedagogickou činnost nad rozsah, který mu byl stanoven pro příslušný týden.

Příklad 6 :

Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy bude mít základní pedagogický úvazek (21 hodin) rozvržen tak, že v lichém týdnu bude vykonávat 19 hodin přímé pedagogické činnosti a v sudém týdnu bude vykonávat 23 hodin přímé pedagogické činnosti. V lichém týdnu bude přespočetnou hodinou 20. (a každá další) hodina, v sudém týdnu 24. (a každá další) hodina přímé pedagogické činnosti.

V případě snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti dle nařízení jsou přespočetnými hodinami hodiny přímé pedagogické činnosti nad takto snížený rozsah (týká se výchovných poradců a učitelů – metodiků informačních a komunikačních technologií).

V.

Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah – přespočetná hodina – je odměňována podle § 132 zákoníku práce příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (dále jen „příplatek“.

VI.

V praxi bývají rozlišovány tzv. stálé přespočetné hodiny (nazývané též „nadúvazkové“), kdy pedagogický pracovník vykonává pravidelně každý týden více hodin přímé pedagogické činnosti než je jeho základní pedagogický úvazek, a jiné přespočetné hodiny (nazývané též „nahodilé“) vzniklé především zastupováním za chybějící pedagogické pracovníky, při kterém zastupující pedagogický pracovník vykonává přímou pedagogickou činnost (tzv. suplování). Právní režim obou druhů přespočetných hodin je však zcela stejný.

Doporučuje se tzv. stálé přespočetné hodiny v rozvrhu hodin konkrétního pedagogického pracovníka označit, tato povinnost však řediteli školy není právními předpisy uložena. Doporučený postup však usnadňuje aplikaci § 23 odst. 4 zákona.

Příklad 7:

Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Týdně však vykonává 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Jako přespočetnou mu ředitel školy v rozvrhu vyznačil poslední páteční hodinu.

Příklad 8:

Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. V jednom týdnu onemocněl jiný učitel a danému učiteli bylo nařízeno tzv. suplování v pátek poté, co vykonal svůj základní rozsah přímé pedagogické činnosti. Tato poslední páteční hodina je přespočetná. V případě, že by mu bylo nařízeno tzv. suplování ve středu, bude přespočetnou tato středeční hodina.

VII.

Podle § 23 odst. 4 zákona se za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy (tj. za přespočetnou hodinu) považuje vykonaná přímá pedagogická činnost i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti (tj. základní pedagogický úvazek) vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době která se posuzuje jako výkon práce (zde ustanovení obsahuje odkaz na § 348 zákoníku práce) přímou pedagogickou činnost nevykonával.

Přespočetná hodina je tedy definována tím, že musí být skutečně vykonána. Pokud přespočetná hodina vykonána nebyla, nemůže se pojmově o přespočetnou hodinu jednat.

Příklad 9:

Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Týdně však vykonává 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Jako přespočetnou mu ředitel školy v rozvrhu vyznačil poslední páteční hodinu. V konkrétním týdnu však na pátek připadl svátek (prázdniny, nebo třída, ve které měl učitel učit tuto označenou hodinu, nebyla ve škole atd.). Pedagogický pracovník označenou hodinu nevykonal a žádná přespočetná hodina tedy nevznikla.

Za přespočetnou hodinu se nepovažuje taková vykonaná hodina přímé pedagogické činnosti, pokud pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Doba, kdy pedagogický pracovník vykonává práce související s přímou pedagogickou činností, je výkonem práce (viz bod I.) a nelze na ni proto pohlížet jako na dobu, která se jako výkon práce posuzuje (srov. § 348 zákoníku práce).

Příklad 10:

Učitel druhého stupně základní školy se základním pedagogickým úvazkem 22 hodin má v pondělí učit dvě hodiny. Celá škola však odchází na divadelní představení, daný učitel bude doprovázet svou třídu na cestě do a z divadla a dále bude konat dohled nad žáky během představení. Dohled nad žáky je standardním výkonem práce učitele. Ve čtvrtek je tomuto učiteli nařízena jedna hodina tzv. suplování za nemocnou kolegyni. Tato hodina se neposuzuje jako přespočetná, neboť pedagogický pracovník nesplnil svůj základní pedagogický úvazek, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Situace by byla stejná také v případě, pokud by v pondělí třídu do divadla nedoprovázel, ale zůstal by ve škole, kde by se věnoval např. přípravě na vyučování, opravoval písemné práce atp.

Příklad 11:

Učitel střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin týdně má nařízen pravidelný výkon přímé pedagogické činnosti nad tento základní pedagogický úvazek v rozsahu 1 hodiny. Ředitel tuto nařízenou hodinu nad základní pedagogický úvazek označil v rozvrhu učitele jako poslední hodinu v pátek. V pondělí učitel nevykonal 4 hodiny přímé pedagogické činnosti, neboť třída, ve které měl učit, odešla do kina (anebo ji do kina doprovázel). Páteční poslední hodina se jako přespočetná neposoudí ze stejných důvodů jako v příkladě 10.

Pokud pedagogický pracovník nesplní část základního pedagogického úvazku proto, že místo přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností, neznamená, že mu v daném týdnu nemohou vzniknout přespočetné hodiny. Jako přespočetná se v takovém případě posoudí až hodina (příp. další hodiny) nad základní pedagogický úvazek daného pedagogického pracovníka.

Příklad 12:

Učitel střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin v pondělí neodučí 1 hodinu, neboť třída, ve které měl přímou pedagogickou činnost vykonávat, se účastnila vzdělávací protidrogové přednášky. Ve středu jsou učiteli nařízeny 2 hodiny tzv. suplování. Jedna hodina se posoudí jako přespočetná a náleží za ní příplatek, druhá hodina se jako přespočetná neposoudí, příplatek za ni nenáleží (hodina je již zaplacena v platovém tarifu učitele).

Splnění základního pedagogického úvazku – týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností se posuzuje vždy po týdnech. Nelze převádět nesplněné hodiny přímé pedagogické činnosti do dalšího týdne.

Příklad 13:

Učitel praktického vyučování má základní pedagogický úvazek 25 hodin. V jednom týdnu nevykoná 3 hodiny přímé pedagogické činnosti, neboť doprovází třídu na exkurzi a vykonával dohled nad žáky. Následující týden ve stejném měsíci jsou mu nařízeny 3 hodiny tzv. suplování. Vzniknou 3 přespočetné hodiny, neboť v druhém týdnu učitel vykonal tři hodiny přímé pedagogické činnosti nad svůj týdenní stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti.

Zejména v souvislosti s exkurzemi a návštěvami vzdělávacích akcí vzniká otázka, zda při nich pedagogický pracovník vykonává dohled nad žáky či přímou pedagogickou činnost. Co je přímou pedagogickou činností lze dovodit z § 2 odst. 1 zákona a § 132 zákoníku práce: jde o přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání na základě zákona č. 561/2004 Sb., o  předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Hranice mezi jednotlivými činnostmi může být neostrá a bude vždy záležet na individuálním posouzení případu. Lze však jednoznačně konstatovat, že výkon přímé pedagogické činnosti není výhradně vázán na místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo kde jsou poskytovány školské služby. O tom, zda bude vykonávána přímá pedagogická činnost, rozhoduje zásadně ředitel školy. Přímou pedagogickou činností nebude nikdy pouhý dohled nad žáky po cestě na mimoškolní akci a z ní, dohled při divadelním, filmovém a podobném představení (pedagogický pracovník zde nemůže na žáky přímo působit). Přímou pedagogickou činností nebude ani doprovod žáků na sportovní (příp. uměleckou nebo jinou) soutěž, což lze mimo jiné dovodit i z toho, že ani v případě trenérů se trenérská činnost na soutěži žáků automaticky neposuzuje jako přímá pedagogická činnost (srov. § 2 odst. 7 nařízení).

Složitější bude posouzení činnosti při nejrůznějších exkurzích, nejvýznamnějším vodítkem bude přímé působení na vzdělávané.

Příklad 14:

Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin týdně doprovází žáky do muzea v pondělí, kdy má učit 3 hodiny. 1 hodinu stráví cestou do galerie a 1 hodinu cestou zpět. 2 hodiny prochází s žáky muzeem a podává odborný výklad k jednotlivým exponátům a začleňuje je do látky probírané v dějepise. Učitel tedy v pondělí vykonal 2 hodiny přímé pedagogické činnosti. V daný týden bude učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování ve čtvrtek. Nebude se jednat o přespočetnou hodinu, neboť učitel 1 hodinu svého základního pedagogického úvazku nesplnil z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností (dohled nad žáky cestou do a z muzea). Pokud mu budou nařízeny 2 hodiny, bude se 1 považovat za přespočetnou.

Příklad 15:

Stejná situace jako v příkladu 14, učitel však v muzeu žákům řekl, aby sály procházeli sami a četli si popisky u jednotlivých exponátů. Sám muzeem procházel také a dohlížel na žáky. Přímou pedagogickou činnost v muzeu nevykonával. O stejnou situaci by se jednalo v případě, kdy by žáky předal lektorovi muzea a sám s žáky poslouchal jeho výklad. Protože z důvodu návštěvy muzea – a tedy z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogických činností – nesplnil tři hodiny přímé pedagogické činnosti, byla by v jeho případě přespočetnou hodina až 4. hodina suplování v daném týdnu.

Specifická situace vzniká při výuce plavání. Pokud se jedná o výuku plavání (zejm. na základní škole), výuka musí být podle § 7 odst. 7 školského zákona zajišťována prostřednictvím pedagogických pracovníků. Kmenová škola může zajišťovat výuku plavání buď prostřednictvím svých vlastních učitelů (a tito tedy při výuce plavání vykonávají přímou pedagogickou činnost) anebo může uzavřít smlouvu se zařízením, kde se výuka plavání uskutečňuje. Pokud škola uzavře zároveň pracovní smlouvy anebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr s jednotlivými pracovníky plaveckého zařízení, stávají se tito pedagogickými pracovníky, kteří mohou vykonávat přímou pedagogickou činnost. Pedagogičtí pracovníci kmenové školy vykonávají dohled nad žáky. Pokud taková smlouvy nebo dohody uzavřeny nejsou, mohou se na výuce podílet pracovníci zařízení jako instruktoři (tedy nikoliv jako pedagogičtí pracovníci) na základě smlouvy kmenové školy s daným zařízením. V takovém případě musí pedagogičtí pracovníci při výuce plavání vykonávat přímou pedagogickou činnost. V případě uzavření smlouvy s plaveckou školou zapsanou ve školském rejstříku již není třeba uzavírat jednotlivé smlouvy nebo dohody s jejími učiteli, neboť tito mají status pedagogických pracovníků.

Skutečnost, že za přespočetné hodiny se nepovažují hodiny přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek, pokud základní pedagogický úvazek nebyl splněn z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností, vede někdy k mylným názorům, že se pedagogičtí pracovníci účastní mimoškolních akcí „zadarmo“ anebo si takto „odpadlé“ hodiny musí nahrazovat. Není tomu tak. Dohled nad žáky na mimoškolních akcích je standardní náplní práce pedagogických pracovníků, za kterou je jim poskytován plat. V případě, že pedagogický pracovník z důvodu účasti na mimoškolní akci nesplní svůj stanovený základní pedagogický úvazek, plat se mu nekrátí. V případě tzv. stálých přespočetných hodin může mít současná právní úprava vliv na celkovou výši platu, protože za tyto hodin není až do výše „odpadlých“ hodin poskytován příplatek. Příplatek je však poskytován za přímou pedagogickou činnost, kterou pedagogický pracovník vykonal nad svůj základní pedagogický úvazek a ten v popsaných případech splněn nebyl, a to nikoliv z důvodu doby, která se posuzuje jako výkon práce podle (§ 348 zákoníku práce – viz dále). Nároky pedagogických pracovníků na plat nebo náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, příplatek za práci v sobotu a v neděli a příplatek za noční práci nejsou při splnění podmínek uvedených v zákoníku práce dotčeny.

Podle ustáleného výkladu MŠMT je veškerá práce učitelů mateřských škol s dětmi přímou pedagogickou činností. O dohledu nad dětmi lze v mateřských školách uvažovat pouze za předpokladu přítomnosti jiného učitele mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pokud počet dětí nepřevyšuje počet dětí připadající na jednu třídu.

Příklad 16:

30 dětí mateřské školy odchází na divadelní představení, doprovází je dva učitelé. Není možné, aby jeden vykonával přímou pedagogickou činnost a druhý dohled, neboť počet dětí převyšuje maximální počet dětí ve třídě mateřské školy. Oba učitelé tedy vykonávají přímou pedagogickou činnost.

Pokud pedagogický pracovník nesplní část svého pedagogického úvazku, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával, považují se vykonané hodiny přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek za přespočetné. Za výkon práce se podle § 348 zákoníku práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, (s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracovnání, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy), doba dovolené, doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek a doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí. Překážky v práci jsou uvedeny v § 191 – 210 zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. § 24 odst. 7 zákona stanoví, že volno k samostudiu pedagogických pracovníků se považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Podle § 184 odst. 1 školského zákona je účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře je jiným úkonem v obecném zájmu (překážkou v práci). Charakter překážek v práci mají i některé doby v právních předpisech neuvedené: např. neplacené volno anebo účast na stávce.

Za dobu výkonu práce ve smyslu § 348 zákoníku práce se u pedagogických pracovníků nepovažuje prohlubování kvalifikace (studium, školení a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků), neboť tato činnost je výkonem práce pedagogických pracovníků podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a § 3 odst. 1 písm. b) pracovního řádu. Naopak zvyšování kvalifikace podle § 232 zákoníku práce je podle § 205 zákoníku práce překážkou v práci.

Příklad 17:

Učitel prvního stupně základní školy se základním pedagogickým úvazkem 22 hodin má v pondělí učit 4 hodiny. Z důvodu svátku však výuka neprobíhá. Ve čtvrtek je učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování. Za tuto hodinu učiteli náleží příplatek, neboť doba, kdy zaměstnanec nepracuje, protože je svátek, se posuzuje jako výkon práce. O stejnou situaci by se jednalo i v případě, že by učitel ve čtvrtek vykonával tzv. stálou přespočetnou hodinu.

Příklad 18:

Vychovateli školní družiny v pátek „odpadne“ 5 hodin přímé pedagogické činnosti, neboť budou prázdniny a vychovatel bude čerpat volno k samostudiu (příp. dovolenou). Tři hodiny, které v úterý „suploval“ za jiného vychovatele se budou považovat za přespočetné, neboť doba volna k samostudiu i doba dovolené se považují za výkon práce.

Příklad 19:

Učitel druhého stupně základní školy se v pondělí celý den účastní vzdělávací akce „Výuka anglického jazyka u dětí se specifickými poruchami učení“ a odpadne mu tak 5 hodin přímé pedagogické činnosti. Páteční hodina, kdy tzv. supluje za jiného učitele (anebo kdy koná tzv. stálou přespočetnou hodinu) se za přespočetnou hodinu nepovažuje, neboť doba účasti na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovažuje za výkon práce, protože výkonem práce je.

Příklad 20:

Nekvalifikovaný učitel odborného výcviku se v pondělí účastní studia v programu celoživotního vzdělávání, kterým získá odbornou kvalifikaci, a „odpadne“ mu tak 5 hodin. Páteční hodina, kdy suploval za jiného učitele, se považuje za přespočetnou hodinu, neboť doba zvyšování (včetně získávání) kvalifikace se považuje za překážku v práci.

VIII.

V případě, kdy pedagogický pracovník pravidelně vykonává hodinu (příp. hodiny) přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek a ředitel školy neurčí v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, a pedagogický pracovník v daném týdnu vykoná alespoň jednu hodinu přímé pedagogické činnosti, nebude možné říci, že se nejednalo právě o onu nařízenou, tedy přespočetnou hodinu. Důvod případného nesplnění základního pedagogického úvazku je však třeba vzít v úvahu i nadále.

Příklad 21:

Učitel druhého stupně základní školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Ředitel školy mu na začátku školního roku nařídí vykonávat každý týden 1 hodinu přímé pedagogické činnosti navíc (tzv. stálá přespočetná hodina), neurčí však, o kterou hodinu se jedná. Učitel bude v pátek čerpat dovolenou (doba dovolené se považuje za výkon práce) a „odpadne“ mu tak 5 hodin. Přespočetná hodina přesto vznikne. Mohla by být vznesena námitka, že přespočetná hodina vykonána nebyla, neboť jí byla některá z „odpadlých“ pátečních hodin. Proti tomu je však možné vznést protiargument, že nařízenou hodinou nad stanovený základní pedagogický úvazek byla každá jiná než páteční hodina. Z hlediska zásady zvláštní ochrany zaměstnanců (§ 1a zákoníku práce) je tedy nutné uzavřít, že přespočetná hodina skutečně vznikla. Pokud by však ředitel býval označil hodinu „navíc“ na pátek, přespočetná hodina by nevznikla.

Příklad 22:

Stejný učitel jako v příkladu 21. Učitel však nebude v pátek čerpat dovolenou, ale půjde s žáky do divadla. Přespočetná hodina nevznikne. Je sice možné, že nařízená hodina vykonána byla, důležité ale je, že na dobu, ve které učitel neplnil svůj stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti, se nevztahuje režim § 348 zákoníku práce.

IX.

Dosavadní výklad je možné pro přehlednost shrnout do několika otázek a odpovědí, které určí směr postupu úvah, zda vznikne nárok na příplatek:

Byla hodina přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek vykonána?

1.                               Ne. → Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží.

2.                               Ano.

Splnil pedagogický pracovník svůj základní pedagogický úvazek?

2. 1. Ano. → Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží.

2. 2. Ne.

Z jakého důvodu pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil?

2. 2. 1. Doba posuzující se jako výkon práce (§ 348 zákoníku práce) → Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží.

2.2.2. Práce související s přímou pedagogickou činností → Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží.

V případě, že ředitel školy neurčil v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, postupuje se až od bodu 2 (je nutné přepokládat, že hodina nad základní pedagogický úvazek vykonána byla – srov. bod VIII.).

X.

Zatímco týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti – základní pedagogický úvazek se pedagogickým pracovníkům stanovuje na období školního vyučování nebo pololetí školního roku (viz bod I.), neplatí to o nařízených hodinách přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah podle § 23 odst. 3 zákona. Počet takto nařízených (příp. domluvených) hodin se může měnit – a často také mění zejména v souvislosti s tzv. suplováním – každý týden. V týdnu, ve kterém připadají některé pracovní dny na dlouhodobě plánované školní akce, prázdniny, svátky atp., může ředitel školy rozvrhnout přímou pedagogickou činnost pedagogickým pracovníkům tak, aby v těchto případech nebylo nutno uplatňovat § 23 odst. 3 zákona vůbec, příp. jen ve výjimečných případech. Zaměstnavatel může jiné činnosti (které nejsou přímou pedagogickou činností) kumulovat do ostatních dnů. Důležité je, aby změny v rozvrhu přímé pedagogické činnosti byly pedagogickému pracovníkovi dány na vědomí, zpravidla alespoň s třídenním předstihem, jak stanoví § 3 odst. 4 pracovního řádu. Postup je stejný v případě „stálých“ i „nahodilých“ hodin přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek.

Příklad 23:

Učitel vyšší odborné školy má základní pedagogický úvazek 21 hodin. V rozvrhu má jako nařízenou („stálou přespočetnou“) hodinu přímé pedagogické označenu 1 hodinu, a to poslední páteční hodinu. Protože na pondělí připadá svátek (anebo škola odchází do divadla atp.) a učiteli v ten den „odpadnou“ hodiny, ředitel školy učiteli oznámí, že mu v daném týdnu nenařizuje žádnou hodinu přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah, neboť mu přesunul 1 hodinu přímé pedagogické činnosti z pondělí na pátek.

Příklad 24:

Učitel vyšší odborné školy má základní pedagogický úvazek 21 hodin. Ředitel ví, že v pondělí následujícího týdne bude svátek a učiteli hodiny odpadnou. Zároveň ví, že ve čtvrtek bude potřebovat, aby daný učitel „odsuploval“ jednu hodinu za učitelku, která je nemocná. Nerozvrhne tedy danému učiteli žádnou (nebo část) přímou pedagogickou činnost na pondělí (místo ní rozvrhne práce související s přímou pedagogickou činností) a přesune ji na den, kdy bude daný učitel tzv. suplovat. Přespočetná hodina nevznikne.

Výše uvedený postup není v rozporu s právními předpisy, neobchází je, ani obecně nepoškozuje práva zaměstnanců, naopak umožňuje v konkrétních případech napravit určitým způsobem nerovné postavení pedagogických pracovníků vyplývající z jejich rozdílných rozvrhů:

Příklad 25:

Učitel A a B jsou učiteli druhého stupně základní školy, oba mají základní pedagogický úvazek 22 hodin. Učitel B má nařízenu jednu „stálou přespočetnou“ hodinu, která je v rozvrhu označena jako páteční poslední. Učitel A má na pondělí rozvrženy 2 hodiny přímé pedagogické činnosti, učitel B 6 hodin. Na pondělí připadne svátek. Učitel A tak v týdnu odučí 20 hodin, učitel B 17 hodin. Přesto bude mít učitel B za tento týden (za předpokladu stejného platového zařazení atd.) vyšší plat, neboť mu bude náležet příplatek za přespočetnou hodinu. Ředitel školy má možnost učiteli B předem přesunout přímou pedagogickou činnost z pondělí na pátek tak, aby přespočetná hodina nevznikla.

XI.

Podle § 23 odst. 2 zákona se v případě sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je podle § 23 odst. 4 zákona přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah (tj. přespočetnými hodinami) až přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené době. Těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit. Dojde-li na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem k navýšení sjednaného kratšího pracovního úvazku, je nutné zvýšit úměrně rozsahu těchto hodin také poměrnou část platového tarifu – jde o tzv. proplácení hodin až do tzv. plného úvazku a do plného platového tarifu podle platové stupnice. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi zaměstnancem – pedagogickým pracovníkem a zaměstnavatelem má povahu změny pracovní smlouvy, musí být dohoda písemná.

Příklad 26:

Učitel druhého stupně základní školy pracuje tzv. na půl úvazku, jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti tedy činí 11 hodin. Vzhledem k onemocnění jiného učitele, se daný učitel dohodne se zaměstnavatelem, že bude učit 4 hodiny týdně za nemocného kolegu. Nepůjde o přespočetné hodiny, učiteli se poměrně navýší úvazek a platový tarif.

Příklad 27:

Učitel druhého stupně základní školy pracuje tzv. na půl úvazku, jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti tedy činí 11 hodin. Vzhledem k onemocnění jiného učitele, se daný učitel dohodne se zaměstnavatelem, že bude učit 12 hodin týdně za nemocného kolegu. Danému učiteli se navýší úvazek o 11 hodin a vznikne 1 přespočetná hodina, za kterou mu přísluší příplatek.

XII.

Zrušuje se Právní výklad k § 23 zákona o ped. prac. a § 8 zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,  Sb., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 11771/2005-25, Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, č. j. 774-15/2-2005.

PhDr. Jindřich Fryč, v. r.
náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Mgr. František Dobšík, v. r.
předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství

Aktuální znění zákona o pedagogických pracovnících k 1. září 2012

Usnesení vlády na podporu NSK a zák. 179/2006 Sb.

(núv) 27. 2. 2013 schválila vláda Návrh na podporu využití Národní soustavy kvalifikací a zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů

láda schvaluje návrh na podporu využití Národní soustavy kvalifikací a zákona    č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně  některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů; ukládá členům vlády zohlednit existenci Národní soustavy kvalifikací a zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, při tvorbě vlastních právních předpisů upravujících oblasti kvalifikací, kvalifikačních předpokladů pro výkon povolání či ověřování a zkoušky kvalifikační způsobilosti.

Usnesení má číslo: 135/2013

První jednotná zadání jsou školám k dispozici

(núv) Dne 7. března byla zpřístupněna první jednotná zadání pro závěrečné zkoušky 2012/2013, a sice pro obory 28-57-H/01 Výrobce a dekoratér keramiky a 28-58-H/01 Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla

Informace o povinnosti zřídit bankovní účet určený pro příjem dotací ze státního rozpočtu

Informace o povinnosti zřídit bankovní účet určený pro příjem dotací ze státního rozpočtu v souvislosti s novelou zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 501/2012 Sb.)

Výtvarná soutěž ČESKO MÝMA OČIMA s podtitulem Vzkaz pro mého kamaráda do Norska

Jaké typy kalkulaček lze použít u maturity z matematiky?

(CERMAT) Po zveřejnění článku Stručný obsah novely maturitní vyhlášky v 15. čísle Maturitního zpravodaje se na internetu a sociálních sítích rozhořela debata nad tím, jakou kalkulačku vlastně smí maturant použít při řešení didaktického testu z matematiky. Zatímco závazné katalogy požadavků vymezují výčet povolených pomůcek na „kalkulátor bez grafického režimu“, Maturitní zpravodaj už obsahuje zpřesněnou definici o doplnění „…bez řešení rovnic a úprav algebraických výrazů.“ O co tedy vlastně jde?

Při přípravě maturit 2013 bylo přihlédnuto k tomu, že existují kalkulačky, které umožňují řešení rovnic a úpravy algebraických výrazů a přitom se nevejdou do katalogem citovaného vymezení. Aby CERMAT předešel případné diskriminaci některých maturantů, přistoupil k jasné definici povolených pomůcek. Tu poté zveřejnil v Maturitním zpravodaji a zapracoval ji i do „Metodických pokynů“. Na toto plánované rozšíření však byli učitelé upozorněni již v roce 2012 na seminářích a znovu i v rámci podzimních seminářů pořádaných ve spolupráci s NIDV pro učitele matematiky v podzimním období roku 2012.

CERMAT k tomuto opatření sáhl zejména proto, aby byly vytvořeny srovnatelné podmínky pro všechny žáky a aby didaktický test ověřoval skutečně znalosti a dovednosti. Cílem maturitního didaktického testu totiž přece není ověřovat studentovu schopnost pořídit si pomůcku, která bude příklad řešit místo něj. A určitě by nebylo spravedlivé, aby touto cestou byli diskriminování žáci, kteří na takovou pomůcku nemají dostatek prostředků.

Jakým způsobem lze zajistit to, aby maturanti v průběhu řešení testu používali skutečně pouze povolenou elektronickou pomůcku? Řada škol v uplynulých letech postupovala následujícím způsobem: Ředitel školy, který nese zodpovědnost za hladký průběh maturitní zkoušky ve škole, vybere v rozumném předstihu před konáním zkoušky od žáků povolené pomůcky, v klidu je nechá zkontrolovat a bezpečně je uloží až do doby konání zkoušky. V termínu konání zkoušky je pak maturantům vydá. Zadavatel tak není vystaven stresujícím situacím. To se netýká jen kalkulaček, ale také třeba slovníků pro zkoušky z cizího jazyka. 

Co říkají právní předpisy 

Rozhodující pro realizaci maturitní zkoušky jsou, v souladu s § 37 Vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, metodické postupy, které Centrum zpracovává a vydávápro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, zadavatele a hodnotitele, a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, při jejich průběhu a při hodnocení výsledků písemných prací a ústních zkoušek společné části. Tímto zmocněním je umožněno, mimo jiné, pružně reagovat na změny podmínek, za kterých se maturitní zkouška realizuje, v intervalech kratších, než je tomu například u katalogu požadavků či prováděcí vyhlášky. Při přípravě metodik pro rok 2013 bylo konstatováno, že vymezení „kalkulátor bez grafického režimu“ zaostalo za technologickým vývojem a tedy i možnostmi některých žáků. Ukázalo se, že existují kalkulačky, které umožňují řešení rovnic a úpravy algebraických výrazů a přitom se nevejdou do katalogem citovaného vymezení. S cílem eliminovat citovaný diskriminační faktor přistoupilo Centrum k diskutované úpravě definice povolených pomůcek. 

Jakou kalkulačku použít?

Ke zkoušce z matematiky je povolena kalkulačka bez grafického režimu, řešení rovnic a úprav algebraických výrazů.Kalkulačka nesmí vykreslovat grafy, nesmí zjednodušovat algebraické výrazy obsahující proměnnou a nesmí ani počítat kořeny algebraických nebo jiných rovnic.

Kalkulačka by měla naopak zvládat všechny početní (aritmetické) operace (sčítání, odčítání, násobení dělení, umocňování a odmocňování), měla by počítat hodnoty elementárních funkcí (sinus, kosinus a tangens, logaritmus) a k hodnotám těchto funkcí nalézt argument (resp. hodnoty inverzních funkcí).

Toleruje se mnoho dalších funkcí kalkulaček, např. práce se zlomky, částečné odmocňování (tedy úpravy aritmetických výrazů pouze s čísly), převody úhlů, výpočet faktoriálů a kombinačních čísel, statistické funkce apod.

Funkce kalkulaček lze většinou odhalit ve stručném reklamním výčtu, který se objeví na internetu po zadání typu kalkulačky.

Jako příklad povolené kalkulačky lze uvést takový výčet pro

CASIO FX 350 ES Plus

·                                 Výsledkem výpočtu např. zlomků je zlomek ne číselná hodnota 

·                                252 integrovaných matematických funkcí

·                                  Variace a kombinace

·                                 Transformace souřadnic

·                                 Statistické výpočty (standardní odchylka, regresní analýza)

·                                  Životnost baterie: 8 700hodin

·                                 Rozměry: 13,7x80x161mm

·                                  Hmotnost: 110g

Naopak, jako příklad zakázané kalkulačky může být uvedena

Casio FX 991 ES PLUS

·                                 Výsledkem výpočtu např. zlomků je zlomek ne číselná hodnota

·                                 Variace a kombinace

·                                 Výpočet integrálů a derivací

·                                 Logické operace

·                                 Maticové výpočty

·                                 Výpočty rovnic

·                                 Rozměry: 12,2x80x164mm

·                                 Hmotnost: 104g 

Písemná práce z českého jazyka: Jak uspět a čeho se vyvarovat?

(CERMAT) Dílčí zkouška konaná formou písemné práce z českého jazyka, kterou maturanti povinně skládají v rámci společné části maturitní zkoušky, v loňském roce zaskočila nebývale velký počet žáků. CERMAT proto podobně jako před loňským podzimním zkušebním termínem nabízí ke stažení elektronického průvodce touto zkouškou.

Na základě zkušenosti z loňského roku a analýzy toho, co dělalo maturantům u „slohovek“ největší problémy, připravil odborný tým metodiků CERMATu podrobný návod, jak při psaní písemné práce postupovat a na co se zaměřit. 
„Naším cílem je maximálně podpořit povědomí maturantů o tom, co vlastně písemná práce ověřuje a na co se soustředit od chvíle, kdy jim zadavatel zkoušky rozdá testové sešity. Příručka Jak na to – Písemná práce z českého jazyka může podle mého názoru výrazně zvýšit úspěšnost maturantů ať už těch, kteří si zkusí písemnou práci poprvé, nebo těch, kteří ji budou psát v opravném termínu,“ uvedl ředitel CERMATu Jiří Zíka.

Plnou verzi metodické příručky, která je určena maturantům i jejich učitelům, si mohou zájemci počínaje dnešním dnem stáhnout zde. Vedle praktických rad, jak postupovat při psaní písemné práce a na co si dát pozor, obsahuje také komentované konkrétní příklady žákovských prací z roku 2012.

Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2013

Upozornění Řídicího orgánu OP VK na nejčastější chyby v monitorovacích zprávách

Upozornění pro příjemce na nejčastější chyby zjištěné při kontrole monitorovacích zpráv.  

Hlavní směry strategie vzdělávací politiky 2020

Ke stažení:Hlavní směry strategie vzdělávací politiky 2020 ve formátu PDF (474 KB)

Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání, který schválila vláda ČR

Ke stažení: Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání ve formátu PDF (416 KB)

Pokyn ministerstva k provedení § 6 odst. 5 zákona č. 306/1999 Sb. za rok 2012

Materiál  č.j. MŠMT–45853/2012-23 Pokyn ministerstva  k provedení § 6 odst. 5 zákona č.  306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, za kalendářní rok 2012.  

Literárně-historická soutěž Cestou dvou bratří

U příležitosti 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy literárně-historickou soutěž Cestou dvou bratří.

Soutěž Daniel

(mšmt) V tomto školním roce byla opět vyhlášena literární, historická a fotografická soutěž Daniel, která vstoupila do svého jubilejního 10. ročníku.

Desatero pro rodiče dětí předškolního věku

(mšmt) Doporučující materiál Desatero pro rodiče dětí předškolního věku (dále Desatero pro rodiče) je určen rodičům dětí, kteří se zajímají o vzdělávání svého dítěte a vítají přehled základních dovedností, které má dítě mít před vstupem do základní školy.

Pokyny k vypracování průběžných a závěrečných zpráv pro projekty aktivity MOBILITY

Pokyny a formuláře (zdroj MŠMT)