Prorektor: Pro lepší vědu jsou třeba peníze i změna postoje v ČR

(čtk) Pro výraznější zkvalitnění výzkumu v Česku je zapotřebí nejen víc peněz, ale i změna postoje k jeho podpoře. Vysoké školy by se měly snažit přilákat co nejvíc talentovaných lidí ze zahraničí a více podporovat excelentní vědu. I navzdory mírnému zlepšování situace v posledních letech v kvalitě výzkumu v mezinárodním srovnání zatím stále zaostávají, a to včetně největší Univerzity Karlovy (UK). Na setkání mladých vědců k programu Primus to  řekl prorektor školy Jan Konvalinka. 

"Univerzita Karlova je nejlepší v Čechách a možná v širším středoevropském okruhu, ale to nám nemůže stačit. My musíme být, když ne nejlepší, tak srovnatelní s těmi nejlepšími evropskými univerzitami," řekl Konvalinka. Podle něj je nyní škola v mezinárodním srovnání průměrná. "Samozřejmě je to hodně o penězích, ale ne jenom. Musíme se hodně sami změnit," dodal.

Za cílem zkvalitnění vědy zahájila nejstarší vysoká škola v ČR v roce 2016 program Primus. Talentovaným mladým vědcům umožňuje založit na UK vlastní laboratoř nebo výzkumný tým. Od doby jeho vzniku v něm získalo podporu 89 vědců, čtyři z nich na základně svého projektu získali prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podle Konvalinky se ale stává, že zejména výzkumníci ze zahraničí vyvíjí tlak na změny a narážejí při tom na odpor části akademické obce v ČR.

"Vytváří to konkurenci a někteří lidé mají pocit, že jejich pozice a zažitý způsob práce je ohrožen a to vždycky vyvolává třenice," řekl prorektor. Podle něj je třeba pracovat na tom, aby se to nestávalo a aby vedoucí pracovníci zajistili talentovaným vědcům vždy takové podmínky, aby se na pracovišti cítili dobře.

Domnívá se, že se v Česku klade až moc velký důraz na tituly, což může pro vědce ze zahraničí představovat určitou bariéru. Zatímco v západoevropských zemích získávají pracovníci na univerzitách po splnění určitých kritérií trvalé místo a akademickou svobodu, v Česku vedle sebe fungují dva hierarchické systémy, a to vedoucí pracovišť a tradiční akademické tituly, jako jsou docenti a profesoři. Podle Konvalinky by se v ideálním případě měly oba systémy propojit tak, aby to cizince neodrazovalo.

Pro změny v postoji k excelentnímu výzkumu se dnes na setkání řešitelů projektu Primus vyslovili i dva z držitelů ERC grantu Ondřej Pejcha a Jiří Klimeš. Podle Pejchy má sice UK velký potenciál, ale protože pokroky dělají stále i nejlepší univerzity na světě, měla by se snažit ještě víc. Klimeš se domnívá, že by pomohla i větší spolupráce jednotlivých fakult. Univerzita Karlova jich má 17. Mají poměrně velkou nezávislost.

Průměrná kvalita vědy se podle odborníků ukazuje právě i v počtu získaných grantů ERC. Ve srovnání s kolegy z jiných států EU podávají čeští vědci zhruba dvakrát až třikrát míň žádostí o tyto granty. Například takzvané Starting Grants do 1,5 milionu eur (38,5 milionu korun) získalo předloni v Česku pět vědců, zatímco v Nizozemí 46. Univerzita Karlova má zatím na kontě devět grantů ERC, doplnil Konvalinka.