Prorektor: Pro lepší vědu jsou třeba peníze i změna postoje v ČR

(čtk) Pro výraznější zkvalitnění výzkumu v Česku je zapotřebí nejen víc peněz, ale i změna postoje k jeho podpoře. Vysoké školy by se měly snažit přilákat co nejvíc talentovaných lidí ze zahraničí a více podporovat excelentní vědu. I navzdory mírnému zlepšování situace v posledních letech v kvalitě výzkumu v mezinárodním srovnání zatím stále zaostávají, a to včetně největší Univerzity Karlovy (UK). Na setkání mladých vědců k programu Primus to  řekl prorektor školy Jan Konvalinka. 

"Univerzita Karlova je nejlepší v Čechách a možná v širším středoevropském okruhu, ale to nám nemůže stačit. My musíme být, když ne nejlepší, tak srovnatelní s těmi nejlepšími evropskými univerzitami," řekl Konvalinka. Podle něj je nyní škola v mezinárodním srovnání průměrná. "Samozřejmě je to hodně o penězích, ale ne jenom. Musíme se hodně sami změnit," dodal.

Za cílem zkvalitnění vědy zahájila nejstarší vysoká škola v ČR v roce 2016 program Primus. Talentovaným mladým vědcům umožňuje založit na UK vlastní laboratoř nebo výzkumný tým. Od doby jeho vzniku v něm získalo podporu 89 vědců, čtyři z nich na základně svého projektu získali prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podle Konvalinky se ale stává, že zejména výzkumníci ze zahraničí vyvíjí tlak na změny a narážejí při tom na odpor části akademické obce v ČR.

"Vytváří to konkurenci a někteří lidé mají pocit, že jejich pozice a zažitý způsob práce je ohrožen a to vždycky vyvolává třenice," řekl prorektor. Podle něj je třeba pracovat na tom, aby se to nestávalo a aby vedoucí pracovníci zajistili talentovaným vědcům vždy takové podmínky, aby se na pracovišti cítili dobře.

Domnívá se, že se v Česku klade až moc velký důraz na tituly, což může pro vědce ze zahraničí představovat určitou bariéru. Zatímco v západoevropských zemích získávají pracovníci na univerzitách po splnění určitých kritérií trvalé místo a akademickou svobodu, v Česku vedle sebe fungují dva hierarchické systémy, a to vedoucí pracovišť a tradiční akademické tituly, jako jsou docenti a profesoři. Podle Konvalinky by se v ideálním případě měly oba systémy propojit tak, aby to cizince neodrazovalo.

Pro změny v postoji k excelentnímu výzkumu se dnes na setkání řešitelů projektu Primus vyslovili i dva z držitelů ERC grantu Ondřej Pejcha a Jiří Klimeš. Podle Pejchy má sice UK velký potenciál, ale protože pokroky dělají stále i nejlepší univerzity na světě, měla by se snažit ještě víc. Klimeš se domnívá, že by pomohla i větší spolupráce jednotlivých fakult. Univerzita Karlova jich má 17. Mají poměrně velkou nezávislost.
Do not miss the uk swiss best replica watches. Place an order online and fast shipping.

Shop around. The uk perfect quality fake watches are here. Read more details if you want. 

Průměrná kvalita vědy se podle odborníků ukazuje právě i v počtu získaných grantů ERC. Ve srovnání s kolegy z jiných států EU podávají čeští vědci zhruba dvakrát až třikrát míň žádostí o tyto granty. Například takzvané Starting Grants do 1,5 milionu eur (38,5 milionu korun) získalo předloni v Česku pět vědců, zatímco v Nizozemí 46. Univerzita Karlova má zatím na kontě devět grantů ERC, doplnil Konvalinka.