Změny státní maturity většinou neškodí, ale mnoho nepomohou

Změny v maturitním kalendáři jsou prospěšné, byť jedna z nich, posunutí termínu vydání maturitního vysvědčení o týden, je velmi malá a sama o sobě nezpůsobí, že se začnou vysoké školy o výsledky státní maturity zajímat. A snaha nově objektivizovat vyhodnocování písemných prací je typickým velmi komplikovaným a nákladným opatřením s problematickými výsledky.

Začít didaktickými testy a písemnými pracemi, umožnit studentům opakování jen té části maturity, v níž neuspěli, i změny maturitního kalendáře, to jsou všechno změny k lepšímu. Přesto neřeší hlavní problém. Maturita je pořád složitá a z hlediska investovaných peněz velmi neefektivní.

Jestliže si například letos zvolilo vyšší úroveň maturity jen 4% studentů, znamená to, že příprava testů ve vyšší úrovni je zcela neefektivní činnost s prakticky nulovým výsledkem, protože z takto nízkého čísla vyplývá, že ani letos nevezmou vysoké školy výsledky státní maturity při přijímacím řízení v úvahu.

Podobně snaha centralizovat vyhodnocování písemných prací z českého a cizího jazyka (CERMAT za tím účelem vyškolil 800 učitelů) je sice pochopitelná, ale ve výsledku velmi pravděpodobně neúčinná snaha zvýšit kvalitu maturity. Navíc přinese zvýšené náklady a další organizační komplikace. Problém je v samotném zadání písemné maturitní práce, především té českého jazyka, protože „písemka na sto padesát slov“ u kvalitnějších škol jednoznačně snižuje laťku kvality.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Bylo by na místě uvažovat o zásadnější proměně maturitního modelu ve smyslu připravené novely, jíž hodlá předložit v Poslanecké sněmovně předsedkyně školského výboru Anna Putnová z TOP 09. Ta předpokládá redukci státní maturity jen na jednu úroveň a jen na didaktické testy z českého jazyka a volitelně z cizího jazyka a matematiky. Stát by tak hlídal maturitní minimum a zbytek by byl ponechán na školách. To by mohl být výrazně levnější a funkčnější model.“

Kontakty:

· Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin