zpravy

Jak sledovat studijní mobilitu ve vysokoškolském vzdělávání?

26. 07. 2017

Helena Pavlíková, Andrea Turynová

Jak ukázala srovnávací studie sítě Eurydice Mobility Scoreboard. Higher Education Background Report (Srovnání ukazatelů studijní mobility, Podkladová studie o vysokoškolském vzdělávání), mobilitu studentů vysokých škol lze sledovat pomocí souhrnných ukazatelů studijní mobility, tzv. scoreboard indicators. Studie pracuje se šesti souhrnnými ukazateli v pěti tematických oblastech: informace a poradenství, jazyková příprava, přenositelnost grantů a půjček, podpora studentů ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a uznávání studijních výsledků (dva ukazatele). Souhrnné ukazatele vznikly na základě analýzy řady dílčích aspektů. Míra naplnění jednotlivých indikátorů je ve studii definována pomocí určených kritérií a barevně rozlišena do 5 kategorií. Jednotlivé země se tak podle míry naplnění jednotlivých souhrnných ukazatelů vyskytují ve spektru, jehož mezními barvami jsou zelená – kritéria jsou zcela splněna – a červená – žádný ze zkoumaných prvků není přítomen. Všechny souhrnné ukazatele a míra jejich naplnění jsou pak uvedeny v závěrečné tabulce. Stejně tak čtenář v publikaci najde i statistické ukazatele věnované mobilitě vyjíždějících studentů z EU a z dalších evropských zemí, které se na této studii podílely.

Údaje v publikaci se vztahují k referenčnímu roku 2015/2016 a poskytlo je 28 členských zemí EU, Bosna a Hercegovina, Island, Lichtenštejnsko, Černá Hora, Norsko, Srbsko a Turecko.

Pokusíme-li se ve zkratce shrnout výstupy studie a sledujeme-li míru naplnění jednotlivých souhrnných ukazatelů, jsou na tom zmíněné země nejlépe, pokud jde o jazykovou přípravu, která studentům umožňuje uskutečnit studijní mobilitu. Naproti tomu, pokud jde o uznávání kvalifikací a finanční podporu sociálně znevýhodněných studentů, mají země co zlepšovat. Z ukazatele popisujícího uznávání kvalifikací vyplynulo, že celá řada evropských států má k automatickému uznávání kvalifikací ještě relativně daleko. Také využívání Evropského systému akumulace a přenosu kreditů (ECTS), jehož prostřednictvím by měly být uznávány výsledky učení, má své rezervy a je poněkud nejednotné a rozporuplné. V řadě zemí například nemusí být ECTS považován za hlavní kreditový systém a v rámci hodnocení kvality často není prioritou sledovat jeho správné využívání. Sociálně znevýhodněným studentům poskytuje většina vysokoškolských systémů nějakou formu podpory, neexistuje zde však národní cíl pro účast těchto studentů na mobilitách, ani se neprovádí monitoring toho, kolik takových studentů se mobilit účastní (mimo monitoring, který je povinný v rámci programu Erasmus+). Na základě ukazatele věnovaného přenositelnosti domácích veřejných grantů a státem podporovaných půjček zjišťujeme, že pouze devět vzdělávacích systémů tento indikátor naplňuje nejvyšší měrou. Informační servis a poradenství je ve většině zemí poměrně funkční.

Celý článek ve formátu PDF ke stažení: stáhnout


DISKUZE K ČLÁNKU:

    Pokud chcete přispět do diskuze, vyplňte následující formulář:

    jméno a příjmení:
    email: *
    váš příspěvek: *



    * uvedená pole jsou povinná
    reklama

    ucebnice
    kores.jpg
    anketa
    Je český vzdělávací systém připraven na rozsáhlou inkluzi?
    ANO
    NE
    NEVÍM
    ano
    ne
    nevim
    25%
    60%
    15%
    1498082400_wifi 2.gif
    © Copyright 2010 - 2016 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: diversite.cz