zpravy

MŠMT zřejmě nepodpoří snahu o sjednocení minima k přijetí na SŠ

06. 11. 2018

(čtk) Ministerstvo školství zřejmě nepodpoří snahu Asociace krajů prosadit zavedení jednotné minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy. Podle ministra Roberta Plagy (ANO) by toto opatření neřešilo nic z požadavků krajů, které poukazují na potřebu zvýšit úroveň vzdělávání. V pátek se s hejtmany sejde, aby jim to vysvětlil. Plaga to uvedl prostřednictvím tiskového oddělení ministerstva. 

"Chystám se v pátek na setkání s Asociací krajů hejtmanům na konkrétních datech ukázat, že takzvané cut-off score (tedy bodová hranice pro úspěšné složení zkoušky) nad dnešní podobou jednotné přijímací zkoušky by nic z jejich požadavků neřešilo. Zároveň by se jednalo o umělou překážku přístupu ke vzdělaní, nikterak neřešící jednu z hlavních příčin, kterou je přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů i jejich nevhodná struktura v některých krajích," řekl ministr.

Ačkoli uchazeči skládají v ČR od jara 2017 na všechny maturitní obory státem organizované jednotné přijímací zkoušky, o podmínkách přijetí žáků stále rozhoduje každý ředitel střední školy. To se krajům nelíbí. Podle jejich asociace to umožňuje i přijímání žáků, kteří nemají pro studium maturitního oboru předpoklady, a snižuje to celkovou úroveň vzdělávání. V září proto Asociace krajů ministra vyzvala ke stanovení společné bodové hranice při zkouškách na střední školy, včetně soukromých.

Snahu o zavedení jednotných podmínek přijímání na střední školy kritizovala například obecně prospěšná společnost EDUin. Proti se postavila také Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) a Unie školských asociací CZESHA. Podle předsedkyně AŘG Renaty Schejbalové a předsedy CZESHA Jiřího Zajíčka dosud zástupce asociace k jednání o této možnosti nikdo nevyzval.

"Zavedení cut-off score odporuje zásadě, že bychom se měli snažit o maximální rozvoj každého žáka," stojí ve stanovisku AŘG. Podle asociace by šlo o další krok k omezení autonomie škol a pravomocí ředitelů. Pokud by se hranice bodů k přijetí měla skutečně centrálně stanovit, tak by se pak podle ředitelů gymnázií musela uplatňovat ve všech kolech přijímacích zkoušek a u všech maturitních oborů. S tím souhlasí i Zajíček. "Ve chvíli, kdy to necháme jen pro první kolo, tak to k ničemu není," řekl.

EDUin kritizuje i to, že Karlovarský kraj předložil zákonodárnou iniciativu, podle které by o oborech a počtu žáků rozhodovaly kraje, a nikoli školy samotné. Důvodem je podle krajů to, aby se obory přiblížily požadavkům trhu práce. Podle společnosti EDUin by systém neměly ovlivňovat tolik kraje, ale spíš demografické a ekonomické analýzy Národního vzdělávacího fondu a Národního ústav pro vzdělávání.

 

Schejbalová a Zajíček dnes ČTK řekli, že už nyní kraje možnost regulace počtu žáků v praxi využívají. "Všechny kraje to nějakým způsobem dělají, jen to není nikde v legislativě. To znamená, že tento návrh více méně z mého pohledu pouze právně ukotvuje stávající stav věcí," konstatoval Zajíček. Podle něj je samozřejmé, že by zřizovatel, kterým bývá kraj, měl mít možnost rozhodovat, kolik tříd se otevře. Schejbalová nicméně považuje za nereálné, že by se tím dala regulovat poptávka uchazečů po oborech.


DISKUZE K ČLÁNKU:

    Pokud chcete přispět do diskuze, vyplňte následující formulář:

    jméno a příjmení:
    email: *
    váš příspěvek: *



    * uvedená pole jsou povinná
    banners/nuv_2.gif
    reklama

    educonprague.gif
    stredoskolak_125x125.jpg
    ucebnice
    okentes2018-a.jpg
    anketa
    Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
    ANO
    NE
    NEVÍM
    ano
    ne
    nevim
    52%
    28%
    20%
    1537912800_termaly_losiny.jpg
    linka_duvery_240x100.jpg
    © Copyright 2010 - 2018 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz