Bek chce do voleb posílit profesní vzdělávání a víc peněz pro školství
25. 6. 2024
(čtk) Prioritou ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je v posledním roce před volbami do Sněmovny na podzim 2025 získat víc peněz pro školství a podporovat vysokoškolské profesní vzdělávání podle potřeb zaměstnavatelů i státu. Bude také usilovat o přijetí novely vysokoškolského zákona tak, aby Národní akreditační úřad byl nezávislým orgánem, kterým podle něj v současnosti není. Uvedl to při brněnském jednání Národního konventu o vzdělávání.
"Ve vládním prohlášení jsme se zavázali, že budeme na školství vydávat průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je třeba férově říct, že vláda musela v prvních třech letech řešit důsledky války na Ukrajině, uprchlickou krizi, energetickou a ekonomickou krizi, kdy růst cen energií dotovala astronomickými částkami. Letošní rok věnuje stabilizaci veřejných financí, ale poslední rok této vlády je příležitostí, kdy můžeme směřovat k naplnění tohoto prohlášení," uvedl Bek. V květnu v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že by chtěl kvůli potřebám škol zvýšit rozpočet ministerstva školství o několik desítek miliard korun. Na otázku moderátora tehdy potvrdil, že chce navíc asi 30 miliard korun. V letošním roce pracuje resort školství s výdaji asi 273 miliard korun i se započítáním navýšení loni schváleného rozpočtu o čtyři miliardy korun.
Další prioritou, kterou by Bek rád do konce volebního období dotáhl do konce, je novela zákona o vysokých školách. "Měla by umožnit to, aby se naše akreditační procesy a instituce posunuly k evropským standardům. Aby Národní akreditační úřad nebo agentura mohla vstoupit do evropských organizací a bylo tak zajištěno uznávání akreditací napříč zeměmi," uvedl Bek. Aby se tak stalo, musí být podle něj akreditační úřad nezávislým orgánem.
Nový model financování vysokých škol, na němž ministerstvo v současnosti pracuje, by měl umožnit přijímání většího počtu studentů na vysoké školy. "Zaměstnavatelé si právem stěžují, že v současné mladé populaci je stále málo vysokoškoláků.Vycházíme z toho, že na vysoké školy se v dalších letech chystají silné populační ročníky, které jsou nyní na středních školách. Toto zvyšování nebude vycházet pouze z požadavků vysokých škol, ale i z poptávky zaměstnavatelů či potřeb státu," řekl Bek. Uvedl, že je vedle vědecky zaměřených akademických programů třeba podpořit i profesní vzdělávání na úrovni vysokých škol či pomaturitního vzdělávání.
Doplnil, že ministerstvo zdravotnictví už vyčíslilo, jak velké zvýšení počtu pracovníků v nelékařských profesích je potřebné, na podzim bude ministerstvo školství zjišťovat personální zajištění škol, z něhož vyplyne zase potřeba učitelských specializací v jednotlivých regionech.