ČR v žebříčku kvality vzdělávání a výzkumu v EU klesla na 15. místo

(čtk) Kvalita vzdělávání a výzkumu v Česku se nezlepšuje. Zatímco loni ČR v tomto pilíři Indexu prosperity a finančního zdraví obsadila mezi zeměmi EU 13. příčku, letos se propadla na sdílenou 15. pozici. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR.

Srovnání nadále vedou severské země společně s Nizozemskem, které excelují jak v kvalitě vzdělávání, tak ve vědě a výzkumu. Například Švédsko, které ve srovnání zvítězilo s relativně velkým náskokem před druhým Finskem, se může pyšnit nejvyššími výdaji na vzdělávání, druhými nejvyššími výdaji na výzkum, nejširším inovačním potenciálem či nejvyšší účastí dospělých na vzdělávání.

Seznam zemí uzavírají země Balkánu, v nichž se situace ve srovnání se severskými zeměmi diametrálně liší, jelikož se Řecko, Bulharsko i Rumunsko v téměř každém z ukazatelů tohoto pilíře umisťují na posledních pozicích.

Česko se proti tomu pohybuje v téměř každé z kategorií kolem průměru evropských zemí, nikde není výrazně lepší, ani horší než ostatní unijní státy. Nejlepšího výsledku ČR dosáhla u výdajů na výzkum, jelikož investuje dvě procenta HDP, což řadí zemi na 10. pozici. Nejhůře si Česko stojí v kategorii podílu mladých s terciárním vzděláním, kde mu patří 23. příčka.

"Vysokoškolský systém v Česku je málo flexibilní a často nereflektuje potřeby pracovního trhu. Patříme mezi státy, které prakticky neumožňují studium kratších, a z hlediska přípravy studenta pro budoucí zaměstnání, mnohdy efektivnějších studijních programů," uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Největším problémem českého vzdělávání a výzkumu zůstává relativně nízké zastoupení mladých vysokoškoláků ve věku 25 až 34 let, kteří představují zhruba třetinu této populace. "Ve srovnání se zbytkem EU jde o pátý nejnižší výsledek, a ještě závažnější je pak poměr vysokoškoláků na celkové populaci. Menší zastoupení vysokoškolsky vzdělané populace mají jen tři unijní státy,“ řekl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

Jediný způsob, jak může Česko nízký podíl populace s vysokoškolským vzděláním navýšit, jsou podle expertů mladí, kteří se rozhodnou nastoupit na vysokou školu. Země zaostává i v účasti dospělých na vzdělávání. Kurzů či studijních programů se účastní 7,8 procenta dospělé populace, což v unijním srovnání znamená 19. příčku.

Ze všech jedenácti ukazatelů, kterými se pilíř vzdělávání a výzkum zabývá, si Česko nejvíc pohoršilo v inovačním potenciálu. Propad o pět pozic na 17. příčku v žebříčku zapříčiňují podle autorů žebříčku zejména malé investice, nízká přidaná hodnota, nedostatečná digitalizace státní správy či velká administrativní zátěž firem.