Existují způsoby, jak snížit zatížení ředitelů škol byrokracií? Podle vystupujících na konferenci Alive Forum se některé cesty rýsují

Jedním z hlavních témat konference Alive Forum 2024 pro ředitele škol byla administrativa a byrokracie, která na ředitele dopadá. Jde o téma, které se řeší desítky let, na konferenci ale padly některé konkrétní recepty. Například nově vznikající zákon o registrech ve vzdělávání. Nebo přenesení stavebně-technické agendy škol na zřizovatele či zrušení povinných výročních zpráv. Dalším tématem konference bylo také systémové fungování a financování školních psychologů. Konferenci uspořádala společnost GTS Alive, která v Česku mimo jiné vydává a spravuje studentské průkazy ISIC a učitelské průkazy ITIC.

„Podle našeho průzkumu mezi 500 řediteli škol považuje přes 95 procent z nich právě byrokracii a administrativu za problém. Proto jsme tuto oblast zvolili jako hlavní téma konference a pozvali k němu vystupující z ministerstva školství, Poslanecké sněmovny, zástupce zřizovatelů i samotných škol,“ uvedl ředitel GTS Alive Radek Schich. Dodal, že on i jeho kolegové cítí obrovský respekt a úctu k práci ředitelů škol, a právě snaha jim pomoci s řešením jejich nejpalčivějších problémů stála za nápadem zorganizovat tuto velkou konferenci.

Martina Běťáková z ministerstva školství na Alive Foru uvedla, že typický ředitel školy musí zastat práci celého představenstva, a ještě něco navíc. Musí mimo jiné fungovat jako finanční, provozní i personální ředitel, stavební a IT technik či právní specialista. Základní systémovou chybou podle ní je, že čeští ředitelé jsou vedle vedení školy i jejím statutárním zástupcem. Právě z toho vyplývá většina administrativních povinností, jimž musí čelit.

Ředitelé by podle Běťákové neměli sedět a vyplňovat výkazy, na to jsou pro stát moc drazí. Měli by část těchto úkonů přenést na zřizovatele. Také pomůže vytváření svazkových či spojených škol a s tím spojená profesionalizace nepedagogické agendy. A nevytváření papírů tam, kde nejsou potřeba. S převedením části zodpovědnosti na zřizovatele souhlasil i starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada, který to takto praktikuje ve své obci. Ředitelka tamní základní školy podle něj nikdy nemusela vyhlašovat výběrové řízení, všechny větší opravy řeší obec jako zřizovatel.

Poslankyně Renáta Zajíčková ze školského výboru Sněmovny zmínila, že zatím neexistuje legislativní podpora pro elektronizaci dat a digitalizaci ve vzdělávání, což by administrativu výrazně snížilo. To by měl ovšem změnit nový zákon o registrech ve vzdělávání, který čerstvě vznikl na ministerstvu školství a nyní prochází meziresortním řízením.

Zákon by měl centralizovat data o žácích, studentech a pedagogických pracovnících. Ředitelé tak nebudou muset opakovaně zadávat stejná data do různých dotazníků a dokumentů, vyhnou se ručnímu ověřování informací, bude možné vydávat elektronická potvrzení o studiu a podobně.

Krajský radní Středočeského kraje pro oblast vzdělání Milan Vácha uvedl, že vhodnou cestou je slučování škol a vytváření spojených ředitelství. To mimo jiné umožňuje profesionalizovat jednotlivé agendy typu účetnictví. Nejmenší možnou jednotkou pro efektivní řízení škol jsou podle něj historické okresy, nikoliv malé obce.

V panelu na téma školních psychologů se hodně hovořilo o velké nejistotě této profese, financované dosud hlavně z takzvaných šablon. Tyto finance jsou do budoucna nejisté. Školní psychologové navíc již nyní nemají příliš velké příjmy, v soukromé praxi si vydělají daleko více. Navíc jim více než jiným profesím hrozí vyhoření.

Podle předsedkyně Asociace školní psychologie Jany Zapletalové je bohužel nereálné, aby byl psycholog na každé škole. Už proto, že studentů psychologie je v každém ročníku jen velmi málo. A jak dodal Jan Vöröš Mušuta z ministerstva školství, dostat se v Česku na psychologii je těžší než na práva na Harvardu. Zmínil rovněž, že v legislativním procesu se momentálně nacházejí dvě novely školského zákona, které by měly pozici školních psychologů vylepšit a zavést jejich parametrizované financování. Ovšem až od 1. ledna 2026 a zatím pouze na základních školách, na středních školách bude tento proces ještě o další zhruba dva roky opožděn.

Řešení financování školních psychologů v roce 2025 je zatím předmětem jednání. Ministerstvo školství má připravený mechanismus distribuce prostředků – využití „ad hoc“ normativu v případě veřejných škol a prostřednictvím dotačního řízení v případě soukromých a církevních škol. Školy do 180 žáků obdrží prostředky v roce 2025 napřímo.

V některých regionech, například na Mostecku, ovšem není největším problémem samotné financování, ale spíše je velmi těžké někoho na pozici školního psychologa vůbec sehnat.

Konference Alive Forum 2024 s podtitulem „Jak vést školu (ve) ke zdraví“ se zúčastnilo více než 100 ředitelů základních a středních škol z celé České republiky. Hlavním partnerem konference se stala společnost Form Factory. Dalšími partnery pak byly společnosti Bootiq – člen skupiny BIQ Group; Edookit a Etugate. Mediálním partnerem byly Učitelské noviny a odborným partnerem organizace Alive Cares.