Kancelář ombudsmana doporučuje změnu zákona týkajícího se ústavní péče o děti

(čtk) Kancelář veřejného ochránce práv (VOP) doporučuje změnu zákona, který se týká ústavní péče o děti odebrané z rodin. Norma je zastaralá a nezohledňuje individuální potřeby dětí, řekla dnes novinářům zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Nedostatky spočívají například v organizaci času nebo nevhodných prostorech. Doporučení vyplynula z návštěv 12 zařízení typu dětský domov nebo výchovný ústav v letech 2019 až 2021. V jednom z domovů kancelář zjistila porušování práv dětí, což vyústilo ve změnu ve vedení. 

V ČR je kolem 200 zařízení typu dětských domovů nebo výchovných ústavů, kde je asi 6500 dětí odebraných z rodin například kvůli poruchám chování nebo sociálním důvodům. Existují i další ústavy zřizované například ministerstvem zdravotnictví, jako jsou třeba kojenecké ústavy, na které se ale kontrola ombudsmana nevztahovala.

Současný zákon platí od roku 2002. "Zákon nezohledňuje potřeby jednotlivých zařízení a individuální potřeby dětí. Norma byla přijata jako přechodná a hovořilo se o vzniku systémové zákonné úpravy, což se dosud nestalo. Oblast by neměla zůstat opomenutá," řekla Šimůnková.

Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že v zařízeních ústavní a ochranné výchovy upraví podobu náhradní péče o děti tak, aby se co nejvíc přiblížila rodinnému prostředí. Ministerstvo školství podle Lednové vnímá neaktuálnost současného zákona a považuje za nezbytné vytvořit zcela nový. "MŠMT s úřadem Kanceláře VOP průběžně úzce spolupracuje a její závěry vnímá jako vhodné podněty ke zlepšování práce a chodu těchto zařízení. Společným zájmem je vždy především kvalitní péče o děti," řekla mluvčí.

Podle pracovníků Kanceláře VOP žijí v zařízeních děti, které mají například poruchy chování, ale i mentální postižení nebo poruchy autistického spektra. Péče o tyto děti podle Šimůnkové není uzpůsobená jejich specifickým potřebám a často nepřiměřeně zasahuje do jejich práv.

Pracovník kanceláře Štěpán Jílka uvedl jako příklad to, že je v zařízeních příliš organizovaná činnost přes jídlo až po volný čas, a proto děti mnohdy ani nemají čas pro sebe. Chybí i dostatek soukromí nebo příprava dětí na dospělý život. Ondřej Vala zase uvedl, že některá zařízení jsou v nevhodných prostorech v zámcích izolovaných od okolního světa.

V jednom z 12 kontrolovaných zařízení zjistila kancelář porušování práv dětí, což vedlo ke změně ve vedení. Konkrétní zařízení ale s ohledem na děti pracovníci nejmenovali. Podle nich byla v domově přemíra organizace času srovnatelná s výchovným ústavem a byly udělované nezákonné tresty například ve formě úklidu a podobně.

Šimůnková také uvedla, že je proti umisťování dětí do ústavů, měly by podle ní vyrůstat v rodinách, kterým je potřeba pomáhat. "V České republice je nedostatek ambulantní a terénní péče o děti a v sanaci rodin, které mají problémy," řekla Šimůnková. Podle ní je to méně nákladné, protože dítě v ústavu měsíčně vyjde podle neoficiálních propočtů zhruba na 50.000 korun, zatímco práce dvou sociálních pracovníků v rodině asi na 12.000 korun a náhradní rodinná péče zhruba na 20.000 korun.