Langšádlová: Do konce letošního roku předložím zákon o vědě a výzkumu

(čtk) Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP09) hodlá ještě letos vládě a Poslanecké sněmovně předložit zákon, který má přispět ke snížení administrativní zátěže, podpořit aplikaci vědeckých poznatků v praxi a zlepšit proces hodnocení vědeckých projektů. Langšádlová to řekla po setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS), který návštěvou u ministryně ukončil sérií bilančních jednání v jednotlivých resortech. Vytvořit ministerstvo pro vědu byl podle Fialy dobrý krok.

"Že jsem nechal vědu a výzkum nakonec, neznamená, že by tyto oblasti nepatřily k prioritám naší vlády. Paní ministryně se své role ujala s velkou motivací," uvedl Fiala na tiskové konferenci po jednání a ocenil například, že Langšádlová vytvořila poradní orgán z mladých vědců a vědkyň, kteří mají zkušenosti i ze zahraničí a "jejich hlas se promítá do politiky vlády".

"Mými prioritami jsou lidé ve vědě, podpora talentů a zhodnocování výsledků našich vědců skrze spolupráci s firmami, prodávání licencí, zakládání spin-off firem i dalších kroky. Ačkoliv nejsme na úrovni třeba Rakouska, věřím, že je ještě mnoho potenciálu pro to, aby věda více přispívala k fungování naší ekonomiky a tvorbě veřejných politik," řekla Langšádlová.

Ministryně chce podporovat mladé vědce a doktorandy, o změnách v sociálním systému jedná s ministrem práce a sociálních věcí. Mimo jiné počítá s podporou pro ženy, které mají při doktorském studiu děti, nebo s tím, že výše stipendia doktorandů na veřejných vysokých školách by se počítala podle výše minimální mzdy.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhla koncem března pro příští rok rozpočet na vědu 47,8 miliardy korun, což je o 7,6 miliardy více, než je schváleno pro letošek. Langšádlová ve svém dnešním vyjádření nebyla konkrétní v tom, zda se chystaný vládní konsolidační balíček dotkne i vědy a výzkumu, ačkoliv uvedla, že si "je vědomá, že každý vládní resort musí jednat velmi zodpovědně a velmi vyvažovat, co je nezbytné zachovat, a kde je naopak prostor pro diskusi o redukcích".

Pokud ministerstvo pro vědu a výzkum nedostane do příštího roku prostředky, o které žádá, na zvážení bude podle Langšádlové, zda bude resort nadále velkým firmám poskytovat dotace na investice do výzkumu.

"K diskusi je i zajišťování výzkumných potřeb resortů, o které se nyní starají desítky výzkumných organizací. Tam je namístě se bavit o promyšlené a postupné transformaci...některé resorty mohou být podporovány z kapacit například vysokých škol či Akademie věd ČR. Některá témata, třeba reakce na změnu klimatu, se také řeší na celoevropské úrovni," vysvětlila ministryně.

Langšádlová i Fiala na tiskové konferenci několikrát zdůraznili význam vědy a výzkumu pro podporu ekonomiky a hodnotu lidí, kteří se výzkumu věnují. Langšádlová potvrdila, že minulý týden byla jedním z adresátů petice Hodina pravdy vysokoškolských učitelů z především humanitních a společensko-vědních oborů, kteří jsou nespokojení se svými pracovními a mzdovými podmínkami.

Ministryně řekla, že "vládě záleží na tom, aby byli tito lidé dobře zaplaceni", vláda ani ministerstvo školství ale podle Langšádlové nepřerozdělují peníze pro jednotlivé obory. Fiala doplnil, že jeho vláda "meziročně zvýšila objem peněz pro vysoké školy meziročně", a že "řešení problému se mzdami na některých fakultách nevyřeší jednorázové navýšení prostředků".

"Je potřeba vést diskusi s reprezentací vysokých škol...bavit se o tom, jak dlouhodobě finanční situaci těchto oboru stabilizovat. My se této debatě ale nebráníme, nakonec někteří členové vlády jsou z humanitních oborů, máme s tím řadu zkušeností," dodal Fiala s tím, že nalezení řešení bude jedním z prvních úkolů nového ministra školství Mikuláše Beka (STAN).