Masarykova univerzita otevře magisterský program Neurovědy, první v Česku

(čtk) Brněnská Masarykova univerzita otevře od příštího akademického roku 2025/26 na lékařské fakultě nový navazující magisterský studijní program Neurovědy, v Česku jako první. Reaguje na rychle se rozvíjející obor. Díky tomu, že se lze neurovědám věnovat na brněnské univerzitě již v doktorském oboru a lékařská fakulta drží také v tomto oboru akreditaci pro habilitační a profesorské řízení, poskytne univerzita možnost komplexního kariérního růstu.

"Na řadě světových univerzit řeší zvýšenou poptávku po kvalitních vědeckých pracovnících v této oblasti už v pregraduální přípravě, a to formou magisterského studia. V Česku však tento magisterský program dosud chyběl," uvedl garant nového studijního programu Robert Roman. V budoucnu se tak podle něj Masarykova univerzita stane klíčovou českou institucí na poli neurověd.

Interdisciplinárně pojaté studium je určené absolventům studijních programů psychologie, ekonomie, sociologie, přírodovědných a dalších příbuzných oborů. Za čtyři semestry se seznámí s teoretickými základy neurověd, ale osvojí si i praktickou činnost ve výzkumu. "Univerzita už dnes disponuje početnou skupinou neurovědců z různých oborů, ať už to jsou psychologové, neurologové, psychiatři, molekulární a celulární biologové, neuroanatomové, neurofyziologové, neurofarmakologové nebo také biomedicínští inženýři," vyjmenoval Roman konkrétní profesní specializace, s nimiž se lze při studiu setkat.

Absolventi se budou moct uplatnit v akademické sféře jako výzkumní pracovníci v experimentálním či klinickém výzkumu v oblasti neurověd, ale i v jiných příbuzných oborech nebo v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi v soukromé sféře. "Neurovědy pronikají do stále více výzkumných oblastí a nejen na Masarykově univerzitě se zvyšuje počet řešených projektů. S tím roste i poptávka po neurovědcích, kteří jsou schopni se zapojit do dynamicky se rozvíjejícího oboru a přispět k průlomovým objevům," uvedl Roman.

Mezi současné výzkumné trendy patří například výzkum neuroplasticity, tedy schopnosti mozku a nervového systému modifikovat spojení mezi neurony a jejich funkční vlastnosti v reakci na různé podněty, zkušenosti a poškození, pátrání po původu Alzheimerovy choroby s využitím vypěstovaných miniaturních mozečků, tzv. mozkových organoidů, ale i vývoj umělých inteligentních systémů inspirovaných neuronovými sítěmi.