MŠMT zatím nemá pro VŠ návod pro poskytování studia Rusům a Bělorusům

(mšmt) Ministerstvo školství (MŠMT) zatím pro vysoké školy nemá návod k poskytování vzdělávání pro uchazeče o studium z Ruska a Běloruska. Jeho přípravu však chystá, sdělila tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová. K poskytnutí metodiky, která by vyjasnila možnosti prodlužování víz pro Rusy a Bělorusy v ČR i to, které vysokoškolské obory nebudou smět studovat, vyzvala ministerstvo na začátku dubna Česká konference rektorů (ČKR). Zástupci vysokých škol tehdy uvedli, že ze strategických bezpečnostních důvodů státu by se pro Rusy a Bělorusy mohly uzavřít například obory IT.

"Dnes se uskutečnilo on-line setkání k omezujícím opatřením vůči Ruské federaci a Bělorusku přijatým po 24. únoru 2022 a k souvisejícím tématům, spoluorganizované ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy, zahraničních věcí, průmyslu a obchodu, vnitra a Finančním analytickým úřadem," uvedla pro ČTK Lednová. Jednání se podle ní zúčastnilo 160 zástupců akademické a vědecké sféry. "Během setkání byly poskytnuty informace z oblasti rizikových teritorií, vlivu cizích mocí, mezinárodních sankcí, mezinárodních kontrolních režimů, nehmotného přenosu technologií, vízové problematiky," řekla. "Následovat by měla příprava metodiky," dodala.

Předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš již dříve uvedl, že ruští a běloruští uchazeči o studium v ČR v reakci na válku na Ukrajině nedostanou víza. Vyjasnit by se podle něj ale měl ještě postup pro Rusy a Bělorusy, kteří už víza mají a potřebují je prodloužit. Upozornil, že někteří z nich se jasně distancují od režimů ve svých zemích, a nebylo by proto správné na ně uplatňovat stejné principy sankcí jako na příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zároveň by se podle zástupců vysokých škol mělo definovat, které obory budou napříště Rusům a Bělorusům v ČR zapovězené. Jako příklad uvedli obory týkající se bezpečnosti nebo IT. ČKR proto vyzvala ministerstvo, aby vysokým školám sdělilo, které obory považuje stát z hlediska své bezpečnosti za strategické. Podle rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimíra Sedlaříka se už dříve některé obory podobně omezily třeba pro občany Libye či Íránu.

Vysoké školy nemají jednotný termín přijímacích zkoušek, uchazeči je skládají většinou v květnu a červnu. Podle vysokoškolského zákona se lhůta pro přihlášky, podmínky přijetí, termíny a kritéria zkoušek musí zveřejnit nejméně se čtyřměsíčním předstihem. Podmínky pro přijetí cizinců mají splňovat závazky plynoucí z mezinárodních smluv. Akademický rok začíná ve většině vysokých škol na přelomu září a října.