Novela školského zákona má nastavit pravidla fungování školních psychologů v ZŠ

(čtk) Nastavit systémová a jednotná pravidla fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách by měla novela školského zákona, jejíž návrh dalo ministerstvo školství do připomínkového řízení. Návrh má přinést větší provázanost školského a poradenského systému. Jeho cílem je podle ministerstva zajištění více inkluzivního prostředí v běžných základních školách i zkvalitnění poradenských služeb. Novela by měla také přinést možnost v případě potřeby regulovat maximální počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v konkrétní škole. Vyplývá to z materiálů v elektronické knihovně vlády.

Základní a střední školy by měly mít podle návrhu povinnost zajistit poradenské služby, na jejich poskytování by se měli podílet výchovní poradci a školní metodici prevence. V ZŠ by se na poskytování poradenských služeb podíleli i školní psychologové či speciální pedagogové. Základní školy by měly nárok na zajištění služeb psychologa či speciálního pedagoga poradnou, nově by se určovala takzvaná spádovost poraden.

Pozice školního psychologa a speciálního pedagoga by mělo financovat ministerstvo školství ze státního rozpočtu. Financování by se mělo určovat pro jednotlivé školy, a to podle průměrného počtu žáků ve škole za poslední tři roky. Stanovit by se měl maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti těchto pracovníků.

Poradenské služby by se podle návrhu měly týkat například organizace a zajištění kvality podpory vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřeby, poskytování rad pro pedagogické pracovníky škol při vzdělávání těchto žáků nebo zajištění prevence rizikového chování dětí. Zároveň by měly školy komunikovat se školními poradenskými zařízeními, jako jsou pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogická centra. Bližší spolupráce škol s poradnami by měla podle ministerstva přispět i ke snížení množství odkladů povinné školní docházky. Zlepšit by se měla rovněž duševní pohoda žáků.

Vláda by podle návrhu novely mohla mít možnost upravovat financování úvazků učitelů v konkrétních školách. Nově by bylo například možné nařízením vlády pro kalendářní rok, či roky, stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v předcházejícím roce. Nařízením by také mohla vláda určit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit. "Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření," píše úřad v důvodové zprávě.

Návrh novely rovněž počítá s možností upravit financování úvazků učitelů, školních psychologů či speciálních pedagogů v konkrétních školách či poradnách podle toho, jaké je socioekonomické zázemí dětí, jež se v dané škole učí, či kolik má škola žáků cizinců. Školy s vyšším počtem žáků z horšího domácího zázemí by měly mít vyšší maximální počet státem financovaných úvazků.