Pedagogický institut začne na konci září upravovat učivo v předmětech ZŠ

(čtk) Národní pedagogický institut (NPI) začne na konci září pracovat na úpravě učiva v předmětech základních škol. Koncepci, podle které by se obsah výuky měl změnit, předali experti ministerstvu školství 3. srpna. Na schválení finální podoby konceptu vedením úřadu se ještě čeká, vyjasnit je potřeba hlavně například to, jak by se mělo rozlišovat takzvané jádrové a rozšiřující učivo, řekla manažerka projektu revize vzdělávacího programu pro základní školy Kateřina Lichtenbergová. Nový učební plán pro základní školy by měl být schválen na podzim 2023.

Úpravy učebních plánů pro základní i střední školy slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Důraz by se podle kabinetu měl do budoucna klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. Ministerstvo školství loni na podzim ustanovilo expertní panel, který měl za úkol připravit návrh koncepce pro potřebné změny. Návrh takzvaných hlavních směrů revize předal v polovině června bývalému ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN), který krátce nato rezignoval kvůli kontaktům s jedním z obviněných v kauze pražského dopravního podniku. Současný ministr Vladimír Balaš (STAN) při svém nástupu do funkce uvedl, že chce v započaté reformě pokračovat.

Podle Lichtenbergové se nyní čeká na to, jak se do návrhu koncepce zapracují připomínky z ministerstva, Národního pedagogického institutu a České školní inspekce a v jaké podobě ho vedení úřadu schválí. "Nečeká se ale, že by se finální dokument ještě výrazně měnil," řekla. Nutné je podle ní vyjasnit především to, jak se bude dělit učivo na jádrové a rozšiřující. "Jsou tam navržené tři varianty a ministerstvo školství by mělo rozhodnout, jakou cestou se půjde," řekla. Co se týče zrušení povinnosti druhého cizího jazyka, která vzbudila největší pozornost médií, nejde podle ní mezi odborníky o zásadní téma.

Po ukončení práce expertního panelu podle ní teď převzaly iniciativu pracovní skupiny v NPI. Výběrová řízení do nich v létě skončila. Na konci července zahájily svou činnost tři takzvané koncepční skupiny, které mají za úkol upřesnit zadání pro úpravu učiva. Tou se budou zabývat oborové skupiny. Vedle toho budou ještě tři koordinační skupiny, které by měly začít pracovat na konci srpna. Oborových skupin pro jednotlivé předměty bude 18. Na tvorbě nového vzdělávacího plánu se podle Lichtenbergové bude podílet asi 250 lidí, mezi nimi především učitelé a ředitelé ze základních škol či didaktici z vysokých škol. Každá oborová skupina bude mít zhruba osm až 12 členů, vypočetla.

Zástupci neziskových organizací a další zájemci, kteří by se do procesu reformy také chtěli zapojit, se mohou do konce srpna přihlásit bez výběrového řízení ještě do širších konzultačních skupin, dodala. Ostatní podle ní budou mít možnost připomínkování příští rok na jaře, kdy má být hotová první verze nového vzdělávacího programu.