Proud uprchlíků z Ukrajiny je možná nejrychlejší v dějinách Evropy, míní expert

(čtk) Proud uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem je v evropském měřítku asi nejsilnější od přesunů obyvatelstva po druhé světové válce a možná nejrychlejší v dějinách kontinentu. Česká azylová a migrační kvůli tomu prodělala zásadní změnu, situace ovlivnila také nahlížení veřejnosti na uprchlíky, uvedl odborník na migraci Robert Stojanov, který působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univezity v Brně. Vysoká škola poskytla jeho komentář médiím.

Přítomnost migrantů byla v minulosti v České republice podle odborníka spíše tolerovaná než vítaná a migrační politika státu se zakládala na jednoduchém předpokladu, že migranti odejdou poté, co poptávka po jejich pracovní síle skončí. "Stát tak jejich usazení v České republice a další integraci prakticky nepodporoval," uvedl Stojanov.

Česká praxe byla podle odborníka vysoce restriktivní i vůči imigrantům ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu, tedy také válkou postižených zemí. "Ukrajinské ženy a děti dokázaly prolomit hráz neochoty udělování azylu a pracovních povolení ze strany státu. Možná ještě důležitějším dopadem je fakt, že imigranti pro Čechy už nebudou jen pracovníci na stavbách, ale také lidé se svými strastmi, emocemi a sny žít normální život jako my. Je dobře, že je u nás vítáme a jsme ochotni jim pomoci či dokonce se rozdělit o naše domovy," uvedl vědec.

Od ruského vpádu na Ukrajinu už do Česka podle odhadů přišlo nejméně 100.000 uprchlíků z Ukrajiny. Ještě víc jich přešlo hranice do Polska či Moldavska, odcházejí také do řady dalších evropských zemí. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Ukrajiny uprchlo kvůli válce 1,735 milionu lidí.

"Jedná se tak o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů druhé světové války v Evropě a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu," řekl Stojanov.

Odborník očekává, že z Ukrajiny odejde tři až pět milionů lidí, možná i více, v závislosti na míře eskalace konfliktu. Další lidé zůstanou na Ukrajině jako takzvaní vnitřní uprchlíci. Obvykle jich bývá víc než těch, kteří odejdou do ciziny. Z řady důvodů nemají možnost zemi opustit a uvíznou někde v "meziprostoru". "Domnívám se, že i na tyto vnitřní migranty by se měla soustředit humanitární pomoc ve snaze nabídnout jim alespoň základní bezpečí ve formě jídla, pití, základní hygieny, tepla, možnosti kde spát. A případně se snažit je dostat do bezpečí z válkou postižené země," uvedl Stojanov.

Odchod Ukrajinců směrem na západ urychluje dosud funkční dopravní infrastruktura a také "migrační sítě" vybudované ještě před válkou. "Zatímco infrastrukturu Rusové postupně ničí svými zbraněmi, tak kapacita migračních sítí bude stoupat s přibývajícími počty uprchlíků mimo území Ukrajiny. Lidé tak budou vědět, kam se mohou vystěhovat, budou mít zprávy, jak to tam vypadá a za kým budou moci přijet," dodal Stojanov.