Průzkum: Většina lidí by zachovala školní obědy podle současného systému

(čtk) Většina lidí by zachovala školní obědy tak, jak fungují nyní. V případě, že by škola neměla kuchyň, považovala by více než polovina rodičů za přijatelné, aby se obědy dovážely hotové odjinud. Čtvrtina by přijala i jídelnu v docházkové vzdálenosti od školy. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění agentury SC&C, který se konal začátkem prosince a zúčastnilo se ho téměř 1400 respondentů.

V současném systému platí zákonní zástupci za suroviny, ze kterých se ve školních jídelnách vaří. Školy si stanovují takzvané stravné, tedy finanční částku za oběd, v případě mateřských škol i za svačiny. Výplaty a provoz školní jídelny platí stát.

Třetina respondentů má aktivní zkušenost s řešením školních obědů, jelikož jejich děti navštěvují mateřskou nebo základní školu. Z tohoto vzorku vyplývá, že více než 90 procent dětí pravidelně obědvá ve školních zařízeních. Průměrné hodnocení kvality školních obědů je 3,8 z pěti, 90 procent hodnocení dosahuje třech a více bodů. Průměrné hodnocení je o něco vyšší u mateřských škol než u základních. Mateřské školy mají v průměru čtyři body z pěti možných, základní pak 3,7 bodu

Možnost ohřívání jídla z domova v případě, že by škola neměla jídelnu, považuje za přijatelnou asi 30 procent respondentů. Nejvíce preferovanou variantou řešení takové situace je však dovoz hotových jídel. Jako první náhradní variantu by si ho vybralo 52 procent dotázaných.

Podle naprosté většiny lidí by měly být obědy teplé, děti by měly podle nich mít možnost dát si polévku. Více než polovina rodičů by zároveň byla ráda, kdyby se při obědech dětem nabízelo ovoce a zelenina. Rodiče starších dětí mají vyšší zájem o širší nabídku jídel.

Z průzkumu také vyplývá, že podle 90 procent dotázaných by se měl stát nějakou formou podílet na financování školních obědů. Více než polovina by dotovala obědy všem dětem. Tento názor mají častěji rodiče dětí, které na obědy chodí, a ženy. Naopak deset procent lidí by obědy nedotovalo nijak.

Školní jídelny se řídí výživovými normami a dvěma vyhláškami. Od 1. února letošního roku platí vyhláška, podle které je maximální limit ceny oběda pro strávníka staršího 15 let 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let činí 47 korun. Děti od 11 do 14 let platí za oběd nejvýše 50 korun a děti do šesti let 36 korun.