Řada japonských jeslí žádá, aby se o špinavé pleny starali rodiče

(čtk) Zvyk japonských jeslí předávat na konci dne rodičům špinavé pleny jejich dětí k odnesení vnímá podle průzkumu většina Japonců jako přinejmenším zvláštní. Kolem 40 procent měst a obcí se ale této praxe dál drží, píše list The Guardian.

"Nikdy jsem jim neřekla, že mě to otravuje, protože nechci dělat problémy. Ale je to zvláštní," uvedla jedna z matek, která při vyzvedávání dítěte dostane pokaždé do tašky také tři až čtyři použité pleny, které hned po příchodu domů vyhodí. "Proč je mám nosit domů?" táže se žena, jejíž dvouletá dcerka navštěvuje jesle v centru Kjóta.

Organizace Baby Job sídlící v Ósace provedla průzkum ve 1461 městech a obcích, které provozují jesle, a zjistila, že 39 procent z nich uplatňuje stejnou politiku. Na seznam se dostala všechna města a obce, kde alespoň jedno zařízení poskytující péči o malé děti nechává starost o pleny na rodičích. Z průzkumu vyplynulo, že zmíněný požadavek na rodiče nemá 49 procent měst a obcí, v ostatních byla praxe nejasná.

Největším "hříšníkem" je západojaponská prefektura Šiga, kde 89 procent jeslí požaduje, aby si rodiče odnášeli pleny domů, zatímco v Tokiu je to jen 17 procent jeslí a v jižní prefektuře Okinawa pouze pět procent.

Důvody, které jesle pro tento požadavek uvedly, byly různé. Většina z nich argumentovala, že rodiče mají díky tomuto zvyku příležitost kontrolovat stolici, a tím pádem i zdraví svých dětí. Menší počet jeslí pak sdělil, že nemají zařízení či peníze na to, aby pleny vyhazovaly samy.

Představitel města Fukuoka prohlásil, že tato praxe je přežitkem z dob, kdy byly běžné pleny na více použití.

"Chceme, aby rodiče sledovali zdravotní stav dětí, například to, kolikrát za den mají stolici," řekl Jukinori Abe z místního úřadu pro budoucnost dětí. "Rodiče kupují pastelky a další předměty, které pak jednotlivé děti v jeslích používají... a totéž se týká plen. Rodiče nesou náklady na jejich vyhazování," dodal.

Juiko Fudžitaová, která vyučuje sociologii na tokijské univerzitě Meidži, se domnívá, že zmíněná politika odráží zastaralý postoj japonské společnosti k péči o děti. "Takováto praxe může pokračovat, protože naše společnost má jen malé povědomí o společné výchově dětí. Názor, že za péči o děti a jejich exkrementy nese odpovědnost matka, je hluboko zakořeněný," uvádí.

Počet porodů klesl v Japonsku v loňském roce na 810 000, což je rekordní minimum. Rozhořčení pracujících matek nad nedostatkem zařízení péče o děti vedl místní vlády k razantnímu zvýšení počtu veřejných jeslí.

V metropoli Tokiu nyní na volné místo v předškolních zařízeních čeká jen asi 300 dětí, zatímco před pěti lety to bylo více než 8500. Osmdesát procent japonských měst a obcí již nemá čekací listiny vůbec, uvádí ministerstvo sociálních věcí.