Sledování filmů na základních školách, nebo soudobé pojetí výtvarné výchovy? Pasivní diváctví, nebo vizuální gramotnost?
28. 5. 2024
Odborné vyjádření vysokoškolských pedagogů výtvarné výchovy a dalších odborníků k návrhu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ze dne 28. 3. 2024 ke vzdělávací oblasti Umění a kultura.
Revize vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV nově integruje obsahy tří doplňujících vzdělávacích oborů tak, že vytváří dva nové vzdělávací obory Výtvarná a filmová výchova a Hudební, taneční a dramatická výchova (str. 3/85). Integrace prý vychází z tradice dělení umělecké tvorby na vizuální umění (např. malba a kresba, sochařství, fotografie, grafika, film, instalace, digitální umění) a performativní umění (str. 71/85). Kurikulum současné výtvarné výchovy v přípravě budoucích učitelů výtvarné výchovy na pedagogických fakultách v ČR zahrnuje malbu, kresbu, grafiku, sochařství, keramickou tvorbu, land art, environmentální umění, happening a performance, umění instalace, konceptuální umění, architekturu, design, fotografii, digitální umění, videoart, film a animaci, intermédia a další. Takto připravujeme na pedagogických fakultách již 20 let budoucí učitele výtvarné výchovy. V inovovaném programu oboru Výtvarná a filmová výchova se filmu věnuje speciální pozornost jak v názvu oboru, tak v samostatných očekávaných výstupech. Není žádný důvod k vyčlenění filmu z multidisciplinárního kurikula soudobé výtvarné výchovy, a vymezení tak jeho dominantní role v základním vzdělávání.
RVP ZV je závazným dokumentem pro 4261 základních škol (údaj ze školního roku 2022/23, Eurydice). Očekává se tedy, že na všech těchto školách se budou kvalitně často neaprobovanými učiteli naplňovat očekávané výstupy oboru filmová výchova? Daleko pravděpodobnější je, že výuka se stane pouhým sledováním filmů a jejich subjektivní interpretací. Současný RVP ZV přitom umožňuje základním školám vytvořit si předmět Filmová/audiovizuální výchova, protože tento obor je ukotven jako doplňující vzdělávací obor.
Státní vzdělávací program by měl vycházet ze situace ve školní praxi a jeho cílem být poskytnutí základů všeobecného vzdělání všem dětem bez rozdílu. Tento předpoklad ani cíl však revidovaná vzdělávací oblast Umění a kultura neplní. Roztříštěné vzdělávací obsahy, často navíc neodborně formulované a na různé úrovni obecnosti či konkrétnosti, povedou k nerovnému přístupu ve vzdělávání a narušení kontinuity vzdělávacích obsahů. Pro obor výtvarná výchova to znamená snížení kvality a značnou redukci obsahů všech výše vyjmenovaných disciplín. Místo naplňování hlavního oborového cíle, kterým je získání vizuální gramotnosti, tedy schopnosti porozumět obrazům, interpretovat je i vytvářet v současné mediální společnosti, máme reálný důvod obávat se pouze podpory pasivního diváctví a závislosti dětí na médiích místo tvořivosti.
PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D.
prof. ak. soch. Kurt Gebauer, dr. h. c.
Prof. Dr. Johannes Kirschenmann
prof. ak. mal. Dalibor Smutný
doc. PhDr. Jaroslav Bláha, Ph.D.
doc. PhDr. Marie Fulková, Ph.D.
doc. PhDr. Jaroslav Vančát, Ph.D.
PhDr. Jan Mašek, Ph.D.
PhDr. Leonora Kitzbergerová, Ph.D.
Mgr. Zuzana Svatošová, Ph.D.
Mgr. Lenka Kovaříková, Ph.D.
MgA. et MgA. Aleš Zapletal, Ph.D.
Mgr. et MgA. Stanislav Poláček
Mgr. Monika Plíhalová
Mgr. Jakub Havlíček
Mgr. Naděžda Potůčková
Mgr. Eva Vránová
Mgr. Barbora Theodora Černická
Mgr. Milena Kusá
Mgr. Libor Doležal