Univerzity a firmy v Česku by v budoucnu mohly nabízet tzv. průmyslové doktoráty

(čtk) Vysokoškoláci v Česku by mohli v budoucnu nově studovat takzvané průmyslové doktorské programy vzdělávání. Záměr představili ministryně pro vědu Helena Langšádlová se svým náměstkem Štěpánem Jurajdou a náměstek ministra školství Jaroslav Miller. Nový typ univerzitního studia má kombinovat akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách. V zahraničí je podle úřadů běžný, obvykle se zaměřuje na aplikovaný výzkum, který odpovídá potřebám firmy nebo oboru. Zástupci úřadů o nové formě studia jednali s představiteli několika firem a univerzit v Česku. Možnostmi zavedení průmyslových doktorátů se bude zabývat nová pracovní skupina.

"V celém našem systému chceme posílit transfer zhodnocování výsledků vědy i pro průmyslové využití a potřebujeme posílit spolupráci mezi firmami a univerzitami. A právě i nástroj průmyslových doktorátů tomuto posílení spolupráce přispěje," uvedla Langšádlová.

Průmyslové doktorské studijní programy by podle informací z ministerstva školství a úřadu ministryně pro vědu zahrnovaly kombinaci akademických kurzů, výzkumu a praktické výuky. Spolupracující firmy by navíc studentům nabízely kurzy zaměřující se na praktické manažerské, obchodní a další schopnosti. Každý doktorand by měl dva školitele, a to z akademické sféry a z průmyslového odvětví. Téma doktorského studia by se studentům stanovovalo dohodou mezi firmou a vysokou školou, přičemž polovinu nákladů na projekt doktoranda by platila firma. Student by mohl být buď zaměstnancem firmy a na univerzitě být vedený v akademickém programu, nebo zaměstnancem univerzity a placen společností prostřednictvím smlouvy o poskytování služeb.

Ministerstvo školství dnes po jednání se zástupci firem a univerzit v tiskové zprávě avizovalo vznik pracovní skupiny, kterou budou moderovat ministryně Langšádlová a náměstek Miller. Pracovní skupina by se měla podle úřadu zabývat možnostmi zavedení průmyslových doktorátů v českém prostředí a nastavení systému, který bude pro všechny aktéry předvídatelný.

Průmyslové doktorské studium bude podle Langšádlové přínosné pro všechny zapojené. Firmy podle ministryně získají možnost spolupracovat se špičkovými výzkumnými pracovníky a přístup k nejlepšímu dostupnému vybavení a infrastruktuře. Státu to může přinést rychlý nárůst průmyslového výzkumu, který zvyšuje konkurenceschopnost země, a podmínky pro zakládání nových společností a nárůstu investic do výroby. Studenti doktorských programů díky možnosti práce ve firmách mohou získat odborné vzdělání doplněné o praktickou zkušenost s řešením aktuálních problémů, řekla Langšádlová.

Benefitem pro univerzity bude podle Millera mimo jiné možnost přizpůsobit výzkumné aktivity dlouhodobým potřebám daného oboru a získat další zdroje financování doktorského studia tím, že studenty budou platit i firmy. Mělo by to snížit riziko, že doktorand kvůli materiální nouzi studium nedokončí. Doktorandské studium, které trvá obvykle pět a více let, absolvuje podle náměstka ministra školství nyní zhruba třetina těch, kteří do něj nastoupí.