Uznávání odborných kvalifikací v EU je nadále velkým problémem

(čtk) Obyvatelé Evropské unie, kteří chtějí pracovat nebo si založit firmu v jiném členském státě sedmadvacítky, se stále potýkají s mnoha překážkami. Velkým problémem i nadále zůstává uznávání odborných kvalifikací, uvádí ve své nové zprávě Evropský účetní dvůr (EÚD). Experti v souvislosti s auditem navštívili čtyři členské státy - Rakousko, Belgii, Česko a Lucembursko - a zjistili řadu problémů. Jsou mezi nimi například nedostatečná digitalizace, vyžadování dodatečných dokumentů nad rámec stanovený unijními předpisy i dlouhé lhůty pro vyřízení žádostí.

"Každý evropský občan má právo bydlet a pracovat v jiné zemi, s tím souvisí i uznání jeho odborné kvalifikace. Podívali jsme se proto na to, jak tento proces funguje v praxi," uvedl na dnešním briefingu pro novináře člen Evropského účetního dvora Stef Blok, odpovědný právě za tento audit. Jak dodal, už v roce 2005 přijala Evropská unie směrnici, která měla uznávání odborných kvalifikací zjednodušit a členským státům zabránit, aby lidem ukládaly nepřiměřené podmínky. Způsob, jakým vnitrostátní orgány a Evropská komise (EK) směrnici uplatňují, má však nedostatky.

"Když jste zdravotní sestra či mechanik a chcete pracovat v jiném státě, může vás to odradit. Je to totiž často dlouhý a náročný byrokratický proces," dodal Blok.

I když platí, že každý občan EU má právo zvolit si místo, kde chce pracovat, členské státy přístup k určitým povoláním z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti i nadále regulují. Mobilita pracovních sil mezi jednotlivými státy Evropské unie tak závisí právě na systému vzájemného uznávání odborných kvalifikací. Počet takzvaných regulovaných povolání, tedy těch, u kterých si členské státy stanovují svá pravidla, se přitom značně liší. Například Maďarsko reguluje 415 povolání, hned na druhém místě je Česká republika s 365 profesemi, za nimi Polsko (352), Slovensko (297) a Slovinsko (284). Na druhé straně žebříčku jsou Litva (88), Estonsko (107), Bulharsko (109), Kypr (115) a Malta (138).

"V letech 2012 až 2014 Evropská rada stanovila, že regulace povolání představuje překážku pro vnitřní trh, a požádala členské státy, aby snížily počet regulovaných povolání a odstranily zbytečné nebo nepřiměřené překážky přístupu k výkonu regulovaných povolání," uvádí se ve zprávě Evropského účetního dvora. Překážky pro pohyb pracovních sil ale nadále přetrvávají. "Zjistili jsme, že neexistují elektronické postupy, poplatky za uznávání jsou stanovovány svévolně a mezi členskými státy se značně liší, orgány také vyžadují více dokumentů, než stanoví směrnice," uvedli auditoři.

Poplatky se pohybují od nula eur až po 17.500 eur (440.000 Kč) pro piloty v jedné ze zemí, konkrétně v Nizozemsku. Auditoři také zjistili případy, kdy členské státy po žadatelích požadují splnění určitých podmínek, například absolvování školení nebo zkoušky, aniž by jim tento krok zdůvodnily.

Auditoři se ve své zprávě zaměřili na čtyři profese: zdravotní sestra a ošetřovatel odpovědní za všeobecnou péči, středoškolský učitel, tesař/stavební truhlář a stavební inženýr. Tato povolání jsou označována jako profese, v nichž v EU pracovní síly chybějí nejvíce. Dále patří k 25 nejmobilnějším povoláním.

Zpráva, která má přes 70 stránek, uvádí i několik konkrétních příkladů nesrovnalostí, v Česku například v souvislosti s digitalizací. "Datová schránka a ověřené elektronické podpisy jsou akceptovány, ale vyžadují dodatečné administrativní postupy (osobní schůzka na velvyslanectví pro osoby, které nejsou občany ČR, nebo vyplňování tištěných dokumentů pro elektronický podpis)," uvádí dokument.

Směrnice EU o uznávání odborných kvalifikací měla být přitom začleněna do vnitrostátního práva už do roku 2016. V letech 2018 a 2019 zahájila Evropská komise řízení o nesplnění povinnosti týkající se odborných kvalifikací. Týkala se všech členských států. Letos v únoru pak stále pokračovala řízení o nesplnění povinnosti v celkem 12 členských státech, včetně Česka, a ve všech členských státech podle auditorů přetrvávalo 75 problémů.