Ve školství se letos řešilo financování i změny učebních plánů základních škol

(čtk) Ve školství se letos debatovalo mimo jiné o financování, digitalizaci přihlášek na střední školy či změnách učebních plánů v základních školách. Po loňské stávce se zástupci školských asociací i odborů shodli s ministerstvem školství na snížení maximálního počtu míst učitelů financovaných ze státního rozpočtu o pět procent od letošního září. Politici jednali i o financování nepedagogických pracovníků. Ministerstvo i poslanci připravili změny, které se projeví až v dalších letech. Týkají se například možnosti úprav financování škol, snižování množství odkladů povinné školní docházky či slučování malých škol v jedné obci.

Od září se snížil maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu o pět procent v základních i středních školách. Na snížení se dohodli zástupci školských asociací, odborů i ministerstva školství začátkem roku. Dohodě předcházela loňská stávka, která byla podle odborářů největší za 30 let. Školy poukazovaly i na nedostatek peněz pro školníky či uklízečky. Školské odbory i některé školy upozorňovaly, že ředitelé musí na zaplacení nepedagogů využívat část peněz, které jsou určené na odměňování učitelů.

Debatu vyvolal záměr převést financování nepedagogů i některých školních pomůcek na zřizovatele škol, tedy kraje či obce. Platit by je mohly od září příštího roku, potřeba je k tomu změna rozpočtového určení daní. S převodem nesouhlasí například Sdružení místních samospráv, za rizikový ho považují školské odbory. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) přinese změna do školství dodatečných 11 miliard korun.

Digitalizace podávání přihlášek na střední školy poukázala na nesoulad mezi nabídkou a poptávkou oborů. Podle některých odborníků je v oborech, kam žáci chtějí, kapacit málo. Uchazeči mohli podávat přihlášky elektronicky letos poprvé, zároveň se jim navýšil počet přihlášek ze dvou na tři. Ačkoliv byla digitalizace přijímacího řízení podle odborníků úspěšná, na podzim rezignoval šéf státní organizace Cermat Miroslav Krejčí, který byl u vytvoření digitálního systému. Důvodem byly spory se zaměstnanci organizace. Elektronický systém bude spravovat nadále.

Ministerstvo také představilo návrh změn učebních plánů pro základní a mateřské školy. Výuka by se měla zaměřit více na dovednosti než na encyklopedické znalosti. Diskusi vyvolal návrh Beka zavést povinnou výuku angličtiny od první třídy základní školy či zvýšení úrovně, které mají v jazyce žáci dosáhnout. Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy. Žáci by se také měli učit druhý cizí jazyk od sedmé třídy, nyní je to nejpozději od osmé. Odborníci upozorňovali v souvislosti se zvažovanými změnami na nedostatek učitelů některých předmětů.

Revizi rámcového vzdělávacího programu (RVP) chce ministerstvo schválit do konce roku. RVP na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Resort začal připravovat i úpravu oborové soustavy středních škol, počet oborů by se podle aktuálního návrhu měl snížit na méně než polovinu.

Zástupci škol, školských organizací i politici se zabývali i několika návrhy na úpravu školského zákona. Možnost poslat více peněz například školám, které se věnují sociálně znevýhodněným dětem, by měla přinést novela školského zákona, která je nyní ve Sněmovně. Podle návrhu by vláda také mohla regulovat tempo růstu pozic v regionálním školství.To podle poslanců opozičního ANO povede k nepředvídatelnosti a nejistotě ve financování škol. Novela má mimo jiné také zavést pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách.

Vláda také na podzim schválila poslanecký návrh, který má pomoci snížit množství odkladů povinné školní docházky. Na vysoký počet odkladů v ČR poukazují odborníci dlouhodobě. Návrh například posouvá termín zápisu do první třídy z dubna na leden a únor. Má změnit i hodnocení žáků v první a druhé třídě, neměli by dostávat známky, ale slovní hodnocení.

Debatu vyvolal i návrh na slučování malých škol jedné obce. Proti se vyjádřilo Sdružení místních samospráv či Svaz měst a obcí. K novele ministerstvo vypořádává připomínky, přinést má například i novou formu školní maturity, takzvanou komplexní absolventskou práci. Věnuje se i kombinované výuce či většímu zapojení zaměstnavatelů do praktické výuky na středních školách.