Vědci z ústecké univerzity zkoumají spáleniště v národním parku České Švýcarsko

(čtk) Vědci z Fakulty životního prostředí ústecké univerzity zkoumají spáleniště v národním parku České Švýcarsko. V přírodní katastrofě vidí příležitost k nápravě minulých nevhodných zásahů člověka v místě. Hlavní snahou by podle vědců mělo být najít společnou řeč mezi obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem. Uvedl to děkan Pavel Kuráň. Požár v Českém Švýcarsku zasáhl 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo 6000 hasičů. Příčinou jeho vzniku se zabývá policie.

Fakulta životního prostředí ústecké univerzity dlouhodobě zkoumá změny krajiny kompletního území Českosaského Švýcarska a se Správou národního parku České Švýcarsko úzce spolupracuje přes 20 let. Je podle děkana svědkem aktivit, kterými správa snaží komunikovat o veškerých opatřeních plynoucích z pozice ochránce i správce daného území. "Je to často velmi složité, neboť každá strana na danou situaci pohlíží ze svého pohledu," uvedl Kuráň.

Fakulta se zapojuje do pomoci při studiu obnovy lesa po požáru. Například katedra geoinformatiky jako první pracoviště v republice provedla komplexní snímkování požářiště pomocí multispektrální kamery. Díky těmto datům bude schopna sledovat vývoj a kvalitu vegetace nejen v oblastech postižených požárem. Spáleniště nabízí podle děkana unikátní prostor pro výzkum. Do zkoumání popela z hlediska obsahu minerálních a organických látek se již zapojili pracovníci katedry environmentální chemie a technologie. Studiem vzácných hub, které je možné vidět právě jen na spáleništích, a obnovou porostů se zabývají pracovníci katedry životního prostředí.

"Hlavní snahou po likvidaci požáru by nemělo být úsilí pouze hledat viníka. Tato přírodní katastrofa by měla lidi semknout, aby našli společnou řeč, snažili se v budoucnu nastolit rovnováhu mezi trvale žijícími obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem a nesnažili se jen prosazovat své zájmy," uvedl Kuráň. Podle vědců z fakulty životní prostředí je nyní příležitost napravit to, co člověk zhruba před 100 lety pokazil. Tehdy podle nich vysadil jehličnaté monokultury stejného stáří do oblastí, z hlediska sucha, nevhodných.