Výplata ošetřovného by se mohla prodloužit na celou dobu zavření zatopených škol

(čtk) Vyplácení ošetřovného pro rodiče dětí do deseti let, jejichž školy zůstaly po povodni zavřené, by se mohlo prodloužit. Poskytovat by se mělo po celou dobu uzavření školy, nejdéle ale do konce března příštího roku. Získat by ho mohli i dohodáři. Zaplaveným domácnostem v hmotné nouzi by úřad práce mohl hradit náhradní bydlení, a to podle potřeby až do konce příštího roku. Podle počtu členů rodiny by jim zaplatil měsíčně nejvýš od 15.000 do 24.000 korun. Podpory mají pokrýt období od začátku záplav od 13. září. Vyplývá to z návrhu zákona o podpoře obětí povodní, který ve středu schválila vláda. Informovala o tom na svém webu. Navrhuje přijmout normu zrychleně v legislativní nouzi. Posílá ji Sněmovně.

Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů. Pečující pobírá 60 procent svého redukovaného výdělku. Podle podkladů k zákonu výuku přerušilo 57 škol ze zaplavených regionů. Obvykle přerušení netrvalo déle než 14 dnů. Dalších 12 škol přešlo ale na vzdělání na dálku.

"Je tedy nutno zajistit, aby rodiče dětí, na něž nepředvídaná událost dopadá, při delší nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu péče nezůstali bez finančních prostředků," uvedlo ministerstvo práce.

Podle navrženého zákona by se ošetřovné na děti poskytovalo po celou dobu uzavření školy, nejdéle ale do konce března příštího roku. Rodiče by pobírali 60 procent redukovaného výdělku. Mohli by se doma s potomkem vystřídat, a to i víckrát. Sociální správa nebude vyžadovat potvrzení o uzavření školy, stačit by mělo prohlášení. Prodloužené ošetřovné by bylo také pro ty, kteří se starají o své postižené blízké poté, co se uzavřely po záplavách stacionáře. Návrh počítá se stejnými pravidly i pro lidi ve státních službách při udělení služebního volna. Ošetřovné by mohli dostávat i dohodáři. Bylo by i pro ty pracovníky na dohodu, kteří si neplatí nemocenské pojištění, ale odváděli ho aspoň předchozí tři měsíce před zavřením školy či zařízení.

Výdaje na povodňové ošetřovné by mohly do konce března činit 300 až 350 milionů korun. Doba, kterou lidé stráví na ošetřovném, by se jim měla započítávat do nároku na důchod.

Oběti záplav v hmotné nouzi by mohly dostat mimořádnou dávku na úhradu dočasného náhradního ubytování. Pobírat by ji mohli ti, jejichž bydlení je neobyvatelné a musí se opravit, nebo zbourat. Získat by ji mohli do doby, než opravy skončí, nebo než budou mít nový byt, nejpozději ale do konce příštího roku. Úřad práce by ubytování platil přímo, a to skutečné náklady. Pokud by to nebylo možné, zasílal by peníze na žadatelův bankovní účet. Na měsíc by měl poskytnout nejvýš jedné osobě 15.000 korun, dvěma lidem 18.000 korun, třem 21.000 korun a čtyřem a více pak 24.000 korun. Suma, jaká by měla být na mimořádnou dávku na úhradu náhradního bydlení potřeba, se podle ministerstva nedá zatím vyčíslit.

Žadatelé by museli doložit posudek statika o stavu jejich domova, smlouvu či jiný doklad o nouzovém ubytování i skutečné měsíční náklady na ně a další náležitosti. Pokud není možné posudek statika získat, mohou pracovníci úřadu práce situaci prověřit na místě a ověřit informace i na radnici.

Návrh zákona dodatečně stanovuje i pravidla pro poskytování mimořádné okamžité pomoci zaplaveným. Podle předlohy je pro ty, které povodeň bezprostředně zasáhla. Poskytnout je jim možné až 72.900 korun.