Zástupci EU: Pro rozvoj západního Balkánu je třeba snížit odliv mozků

(čtk) Za velký problém pro budoucí rozvoj západního Balkánu označili účastníci konference o politice pro mládež v zemích tohoto regionu odchod mladých a vzdělaných lidi do zahraničí. Podle náměstka českého ministra školství Jaroslava Millera je k tomu vede hlavně nespokojenost se stavem demokracie a práva v jejich zemích. Evropská unie by se podle něj proto měla snažit podporovat transformaci těchto států tak, aby se do nich úspěšní lidé v budoucnu chtěli zase vracet. Pomoct by k tomu mohlo posílení spolupráce EU se západobalkánským regionem třeba ve výzkumu.

Zástupci české vlády již dříve uvedli, že považují za důležité při současném předsednictví ČR v Radě EU posunout kupředu otázku rozšíření Evropské unie i o země západního Balkánu. Z těchto zemí nemají kandidátský status už pouze Kosovo a Bosna a Hercegovina. Šest zemí západního Balkánu se nachází v různé fázi integračního procesu. Naposledy v červenci EU oficiálně zahájila přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií.

Dimitris Dimitriadis z Evropského hospodářského a sociálního výboru dnes na konferenci v Praze řekl, že odliv z mozků je jedním z velkých problémů většiny zemí západního Balkánu, který má negativní dopad na jejich hospodářské, sociální a politické vyhlídky. Podle údajů výboru odcházelo v letech 2012 až 2018 z tohoto regionu do zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v průměru 155 000 lidí ročně, přičemž jen v roce 2018 to bylo 175 000 lidí. Z údajů Rozvojové banky EU pak podle výboru plyne, že odliv lidí z regionu pokračuje.

Podle náměstka Millera nejsou motivací většiny odchozí inteligence ani tak hospodářské důvody, jako spíš to, že ve svých státech postrádá fungující právní systém a demokratické instituce. Problém je podle něj hlavně to, že třeba mladí vědci se pak už ze zahraničí nevrací domů. Aby měly západoevropské státy naději na lepší budoucnost, je podle něj potřeba dosáhnout toho, aby emigranti z Balkánu nezůstávali v zahraničí už napořád. Za jednu z nejlepších strategií, jak odliv mozků snížit, označil investice do vědy a výzkumu.

Miller podotkl, že ČR se západobalkánským regionem už "poměrně masivně" ve výzkumu spolupracuje. "Existují výzkumné infrastruktury, které částečně jsou sdíleny střední Evropou, Českou republikou a některými zeměmi západního Balkánu, konkrétně mám na mysli například Rumunsko nebo Chorvatsko," řekl. EU by podle něj měla usilovat o to, aby mladí lidé v tomto regionu mohli mít vyhlídku dobrého zaměstnání a viděli smysl, proč tam zůstávat.

Podle údajů Rady pro regionální spolupráci mají mladí na západním Balkánu nepříznivé postavení na trhu práce. V roce 2020 byla míra nezaměstnanosti lidí ve věku 15 až 24 let v celém regionu vyšší než 26 procent, zatímco ve 27 státech EU činila v průměru 16,8 procenta.